PF 2025

 Ať je váš rok 2025 bohatý. 
Bohatý láskou, zážitky, přátelstvím, štěstím. Ať se vám v něm splní vaše přání a sny (nebo se k jejich splnění alespoň přiblížíte, protože někdy i cesta může být cíl).

Současně s přáním vám děkuji za letošní přízeň a těším se, že se budeme virtuálně potkávat i v roce příštím.

Vánoční ohlédnutí

 Nevím, jak u vás, ale u nás proběhly vánoční svátky (ostatně jako každý rok)  rychlostí splašeného spřežení. Ani jsme se pořádně neohlédli a už byly pryč.  A to já jsem měla letos docela nezvykle dlouhé volno - vzala jsem si dovolenou už od 20.  prosince a do práce jsem šla až dneska. To už je taková zákonitost, že to hezké utíká rychle, že?  Za samotnými Vánocemi se ohlédnu až v prosincovém shrnutí (já totiž fotím o Vánocích většinou málo), dneska se mrkneme hlavně na vánoční dárky. Takže pokud chce vidět "co mi přinesl Ježíšek", tak můžete číst dál.

Z kosmetické poličky 65

 Tak tentokrát to s článkem Z kosmetické poličky zas stíhám téměř na poslední chvíli. Po slabší spotřebě se mi toho tady sešlo o něco víc, i když výsledný počet  je ovlivněn i několika vzorečky. Půjdeme se tedy rovnou podívat na to, co jsem minulý měsíc spotřebovala.

Petr Slavík - Tancuj Matyldo

 Český film scénáristů Nataši a Petra Slavíkových z loňského roku jsem neviděla, ale četla jsem na něj poměrně dost pochvalných recenzích (zejména na herecké výkony obou hlavních protagonistů - Reginy Rázlové a Karla Rodena). Když se literární zpracování scénáře objevilo v nabídce knih nakladatelství Grada, dost dlouho jsem váhala, jestli si ho vybrat nebo jít raději na film. A protože se musím přiznat, že do kina chodím proklatě málo, tak jsem nakonec sáhla po knize.

Tajemství adventních kalendářů IV

 Na Štědrý den jsem vybalila poslední kousky ze svých adventních kalendářů a už jsou i všechny spotřebované  (přiznávám, že ty z  24. jsem zlikvidovala až dnes - na Štědrý den na ně nějak nedošlo, což už ostatně bývá pravidlem). Takže dnes vám nabízím poslední díl seriálu o mých letošních adventních kalendářích.

Krásné Vánoce

 Přeju všem krásné vánoční svátky.

Užijte si je v pohodě s těmi, které máte rádi.

Co jsem taky ochutnala 74

 Tentokrát tu mám článek o tom, co jsem v uplynulém měsíci ochutnala, docela pozdě. Nějak se mi sem dřív díky jiným příspěvkům nevešel...  Počtem jsem se za uplynulý měsíc dostala zase přes desítku, což už je takový můj standard.

Robert Bryndza - Záhadná oběť

 I v ruchu předvánočních příprav kupodivu stíhám číst (i když musím říci, že je to trochu na úkor spánku), výrazně horší je to ale s články o přečtených knihách. Na hromádce těch, o kterých jsem ještě nepsala, mi tu momentálně leží tři tituly. Takže abych ji zmenšila, nabízím vám dnes článek o nejnovější knize velmi populární Roberty Bryndzy.

Tajemství adventních kalendářů III

 Adventní čas letí rychle (mám pocit, že rok od roku rychleji) a tak přichází na řadu dalších osm kousků z mého adventního kalendáře a já vás zvu se podívat, jaká překvapení mi připravily.

Listopadové nákupy

V říjnu jsem si svými nákupy poněkud provětrala peněženku. To v listopadu jsem byla s nákupy mnohem skromnější. Největší díl tvořily knihy, které jsem dostala buď v rámci spolupráce nebo jako dárek. U věcí které jsem kupovala, šlo spíš  o drobnosti. A kategorie oblečení tentokrát vyšla úplně zkrátka.

Pečený čaj

 I letos jsem vymýšlela nějaký jedlý dárek  pro kolegy. Protože se ukázalo, že budu mít méně času, než jsem počítala (kolegové z mého bývalého oddělení mne na vánoční posezení pozvali už minulý týden), tak jsem potřebovala nějakou rychlovku. A tou rozhodně je pečený čaj...

Donna Ashcroftová - Vánoce ve skotské vesničce

 Donna Ashcroftová píše nenáročné romatické knihy, které se na obálce pyšní nápisem "Doporučuje Julie Caplinová". Jednu její knížku s vánoční tematikou vydalo nakladatelství Grada loni před Vánoci, s další příšlo letos - samozřejmě opět v předvánočním období. Zatímco Vánoce na skotském hradě jsem četla až na jaře, tak k této druhé autorčině vánoční knize jsem se dostala opravdu už před Vánoci.

Tajemství adventních kalendářů II

S druhým dílem odkrývání tajemství adventních kalendářů jsem se trochu opozdila. Ve čtvrtek, kdy bylo dvanáctého, jsem dala přednost čajovému okénku a včera jsem dala přednost večeři s manželem, protože jsme měli výročí svatby. Takže k dalším šesti kouskům z každého adventního kalendáře se dostávám až dnes.

Čajové okénko 56 - Zimní kouzlo

Zimní období je obdobím čajů a taky se blíží Vánoce - čas obdarovávání. Tak jsem si říkala, že by by vám mohl přijít vhod typ na zimní hřejivé popíjení nebo na čajový dárek. V dnešním čajovém okénku vám proto čajovou kazetu, která je letošní novinkou.

Vypáleno 17

 Když jsem nahlédla do poličky kam odkládám vypálené svíčky, zjistila jsem, že se mi tam pár svíček už nahromadilo. Není divu - už přece jen běží období, kdy asi všichni zapalujeme svíčky častěji.

Brand box - zima 2024

Zřejmě posledním boxem v letošním roce je Brand box zima 2024, který mi pošťák dovezl právě dnes. Jde tomto roce  teprve o třetí limitku  obsahující potraviny. Tak se pojďme podívat, co dobrého přinesl v předvánočním období.

Lednický park

 Dneska se od vánoční pečení vrátím ještě do listopadu - do druhého dne naší krátké podzimní dovolené. V minulém článku jsem vám ukázala zámek Lednice a jeden z jeho prohlídkových okruhů, tentokrát s námi budete pokračovat do zámeckého parku, kde jsme obešli celý Zámecký rybník.

Tajemství adventních kalendářů I

 Dneska je 6. prosince, takže mám vyprázdněnou první čtvrtinu svých adventních kalendářů. Ukážu vám tedy, co jsem v první šestici krabiček a sáčků našla. Zvu vás tedy k první části odhalování tajemství mých adventních kalendářů.

Yrsy Sigurðardóttir - Hlubiny

 Yrsa Sigurðardóttir je islandská autorka, která má na svém kontě řadu detektivek a thrillerů. Momentálně v nakladateství Metafora vychází postupně její série Černý led. Předčasem už vyšly dvě knihy z této série - Není úniku a Hrob, které jsem vám tu již představila, a teď nedávno kniha třetí, kterou jsem dočetla před pár dny.

Listopad v kostce

Tentokrát je tu pravidelné měsíční shrnutí o něco později, než bývá zvykem. Přednost dostaly jiné -adventní články. Listopad nám připravil počasí téměř babího léta, pravé podzimní mlhy i pár prvnís sněhových vloček. A co se dálo u mne?

Adventní odpočítávání

 Tak jako každý rok mne budou předvánočním dny provázet adventní kalendáře. Já si je rozhodně nepořizuji s cílem zkrátit si čekání na Vánoce (naopak mám pocit, že každý rok utíkají adventní dny stále rychleji a rychleji), ale jednak mám ráda překvapení a jednak prostě nutně musím mít do sbírky každý  čajový kalendář, kterému výrobce inovuje přebaly. Tak vám teď nabízím pohled na kalendáře, jejich okénka budu postupně otvírat v letošním adventním čase.

První adventní

 Letos se první adventní neděle sešla s prvním prosincovým dnem a tak vlastně nevím, co psát dřív? Tento článek? Článek o adventních kalendářích? Nebo shrnutí listopadových dní? Nakonec zvítězil adventní článek, protože ten na mém blogu k první adventní neděli neodmyslitelně patří od jeho začátků. 

Zámek Lednice

 Dneska se se mnou můžete vypravit na zámek, který jsme navštívili druhý den naší krátké podzimní dovolené. Snad se vám dnešní výlet bude líbit stejně, jako se na zámku a v zámku líbilo nám.

Vlastimil Vondruška - Smrt šumavského poustevníka

  Po nějaké pauze tu mám zas jednu z knih autora historických detektivek Vlastimila Vondrušky. Tuhle dostala máma k svátku a já si ji od ní půjčila. Je to letošní novinka z řady Hříšní lidé Království českého s Oldřichem z Chlumu.

Lednické rybníky

 Lednické rybníky jsou národní přírodní rezervace, která je součástí Lednicko-Valtického areálu. Tvoří ji čtyři rybníky na potoku Včelínek - Mlýnský, Prostřední, Hlohovecký a rybní Nesyt a a o něco vzdálenější Zámecký rybník. My jsme pro první den naší minidovolené vybrali tu část naučné stezky, která obchází tři z nich.

Říjnové nákupy

Konečně jsem se dostala k článku s říjnovými nákupy. Není toho tentokrát úplně málo (a ani peněz nepadlo tak málo jako v uplynulých měsících). Tak se na to pojďme podívat...

Naučná stezka Milíčov

 Sice teď zrovna trávíme pár dnů dovolené na jižní Moravě, ale dnešním článkem se vrátíme ještě o pár dnů zpátky do jednoho ze zatím posledních slunečných víkendů. Vezmu vás s sebou na procházku po naučné stezce Milíčov. Bude to tentokrát skoro beze slov - o Milíčovském lese  a Milíčovských rybnících, kudy naučná stezka vede,  už jsem tu párkrát psala (třeba tady), takže pro vás nebudou neznámé. Většinou "Milíčákem", courám jen tak - jak mne nohy vedou, ale tentokrát jsem se značení NS držela poměrně přesně.

Z kosmetické poličky 64

Musím říci, že jsem čekala, že říjnové kosmetické okénko bude chudší, protože jsem půl měsíce byla u mámy a používala jsem tam hodně její věci (krémy, sprcháč) a taky jsem se podstatně méně malovala. Nakonec se ale počet spotřebovaných kousků vyšplhal na osm, což u mne není až tak špatné (třeba minulý měsíc to bylo míň).

Výstava Kamil Lhoták & Stanislav Martinec; Eva Vaculíková

 Chodovskou tvrz vám určitě už představovat nemusím - byla tu o ní zmínka v různých článcích několikrát. Mimo jiné i v souvislosti s výstavami, které se se zde pořádají a na které já tam občas chodím (pohříchu obvykle na poslední chvíli).  Tentokrát tu probíhala výstava obrazů, kreseb a grafiky Kamila Lhotáka a keramiky Stanislava Martince a  výstava obrazů Evy Vaculíkové.

Laurie Gilmore - Kavárna s vůní perníčků

V dnešní recenzi tu pro vás mám další romantický příběh (už druhý v průběhu jednoho měsíce - to je na mne docela dost). I tentokrát jsem si ho vybrala z nabídky nakladatelství Grada v rámci spolupráce a zlákala mne na něm především roztomilá obálka i prostředí kavárny. Autorku jsem neznala (podle všeho je to její první kniha, která vyšla v českém překladu).

Soutěž k výročí blogu - vyhlášení

 Minulý týden jsem na blogu vyhlásila soutěž k výročí jeho založení - tedy přesněji řečeno k šestému výročí přechodu na Blogger. Přiznám se, že vyhlášení jsem plánovala už na čtvrtek, ale díky tomu, že se nám protáhla schůze společenství vlastníků jednotek (i když takové jako ve filmu Vlastníci to nebylo), jsem už neměla sílu sednout k počítači. Takže to je důvod, proč jste si na odhalení vítěze museli počkat.

Čajové okénko 55

 Už dva měsíce mezi články absentovalo jinak poměrně pravidelné čajové okénko. Rozhodně to není tím, že bych doma měla nedostatek čajů (k takové situaci u nás myslí nedošlo tak asi patnáct let), spíš jsem na něj nějak pozapomněla.  Původně jsem plánovala článek o ledových čajích, ale jejich sezóna vypukne zas až za pěkných pár měsíců, tak jsem toto téma odložila a vybrala něco jiného. Mám tu tedy pro vás dvě kazety - jednu s vánočním motivem (protože Vánoce se přece jen pomalu blíží, takže  se inspirace může hodit), druhou univerzálnější.

Hrnkové knedlíky

V neděli jsem pekla martinskou husu (tedy její prsa, protože jsme na to byly s mámou samy dvě a celou husu bychom tedy rozhodně nesnědly) . A husa si jako přílohu žádná knedlík. Karlovarský knedlík jsme měli nedávno, s klasickým kynutým se moc nekamarádím a kupovaný zrovna nemusím... Takže jsem si vzpomněla na knedlíky hrnkové, které jsem dělala kdysi dávno. Recept si tu ukládám spíš pro sebe, abych ho nemusela příště  hledat, myslím, že většina z vás ho zná...

---

Suroviny

1 hrnek hrubé mouky

1 hrnek mléka

2 starší housky 

2 vejce

máslo nebo sádlo

sůl

V míse smícháme mouku, žloutky, sůl, mléko a housku nakrájenou na drobnější kostičky. Z bílků ušleháme pevný sníh, který opatrně vmícháme do těsta. Klasické snídaňové hrnky (nejlépe takové, které mají rovný tvar) důkladně vymastíme a rozdělíme do nich těsto. Mně z téhle dávky vyšly 4  klasické čtvrtlitráky (nebyly úplně plné) - celkem asi 20 plátků. Hrnky dáme do kastrolu s vodou a ve vodní lázni (pod pokličkou) vaříme cca 30 min. (záleží i na velikosti hrnků, takže případně ozkoušíme špejlí). Hrnky s knedlíky vyndáme z vody, necháme chvilku odstát, po okraji objedeme nožem, vyklopíme a nakrájíme.

Každopádně jsem ráda, že jsem tenhle recept vytáhla ze zapomnění - je jednoduchý a ani si člověk při přípravě neušpiní ruce :)

Polná - naučnou stezkou

 Po zářijovém výletu do Polné, kdy jsme se podívali do synagogy, do kostela nanebevzetí Panny Marie i na jeho věž, jsme se tam vypravili i v říjnu. Chtěli jsme se podívat především na židovský hřbitov a trochu se projít. Zámek jsme si nechali na příští rok.

František Kozmon - Kukačka

 František Kozmon je slovenský autor detektivních příběhů. Na Slovensku už mu jich vyšlo asi 9, u nás je titul Kukačka tuším je jeho první kniha vydaná v češtině. Já jsem si ji vybrala z nabídky nakladatelství Grada, se kterým spolupracuji. Jen mi není jasné, proč v češtině vyšel až třetí díl celé série.

Soutěž k výročí blogu

 Teď v listopadu je to šest let, co jsem opustila vody dnes již zaniklé domény blog.cz a přesunula se na Blogger. Po počátečních obavách, zda administraci blogu v novém prostředí zvládnu a zda si mne čtenářky (a pár čtenářů) najdou, jsem tu zakotvila myslím docela pevně. A protože jsem měla teď štěstí a dvakrát jsem vyhrála na jiných blozích, inspirovalo mne to k tomu, že i já bych mohla do světa poslat nějakou výhru.  K jejímu výběru mne inspiroval blížící se Advent....

Co jsem taky ochutnala 73

 A máme tu obvyklý každoměsíční přehled toho, co nového (alespoň pro mne) jsem v uplynulých čtyřech týdnech ochutnala. Je to myslím docela pestré, jsou tu i hotovky a na říjen poněkud netypicky hned několik zmrzlin. Tak se na to pojďme podívat...

Říjen v kostce

 Letošní říjen se, co do počasí opravdu povedl, většinu měsíce bylo  krásné podzimní počasí, krásně se barvily stromy. No a nějaká ta mlha nebo mrholení k podzimu taky patří. 

Dýňová polévka s kokosovým mlékem a zázvorem

 Už dlouho tu nebyl žádný recept, tak je načase nějaký zase přidat. A protože je sezóna dýní, bude to recept na dýňovou polévku. Já se přiznám, že krémové polévky v podstatě nejím, ale dýňovou od syna jsem asi před dvěma roky ochutnala... a shledala, že je výborná. Syn mi prozradil zdroj receptu (Roman Paulus na stránkách Kuchyně  Lidlu), takže jsem se do ní letos pustila sama (s mírnými úpravami).

Vyšehradské výhledy

 V dnešním článku se ještě jednou vrátíme na Vyšehrad (slibuji, že už je to naposledy). Tentokrát více méně beze slov, jen s fotkami. Nabídnu vám totiž prostřednictvím pohledy z vyšehradských hradeb.  Odtud uvidíte Vltavu s jejími mosty, známé panorama Hradčan, výškové budovy na pankrácké pláni, Nuselský most, kostely Panny Marie a sv. Karla Velikého, Zvěstování Panny Marie Na trávníčku, sv. Apolináře a další.

Lisa Regan - Krvavá spása

Série s inspektorkou Josií Quinnovou  od spisovatelky Lisy Regan patří k mým oblíbeným. Objevila jsem ji tedy mnohem později, než se první příběh s touto hrdinkou objevil na knižním trhu, takže se musím přiznat, že z celé řady, která u nás vyšla nemám dva příběhy ještě přečtené. Ale i tak jsem neodolala nabídce nakladatelství Grada a v rámci spolupráce jsem si vybrala i tuto knížku, která je devátým příběhem této série.

Rostou !

 Já vím, že objevuji Ameriku, ale mně se  konečně povedlo dostat se na chalupu v době, kdy opravdu houby rostou. Dosud naše houbařské výpravy výpravy končili zcela neúspěšně (ono u nás taky není moc kam chodit, protože místo lesů tu máme spíš pařezy, neboť nám tu úřadoval kůrovec). Tak si tady tu radost musím uchovat :D

Vyšehradské kasematy

 Kasematy jsou chodby  v opevněních renesančních, barokních a klasicistních pevností. Sloužily jako přístup k střeleckým či  a podobným vojenským zařízením. Později sloužily také jako skladiště zbraní a jiného vojenského materiálu a jako prostor pro ubytování vojska. Nejvíce se využívaly tam, kde došlo ke komplexnímu budování pevností - například v Terezíně, Josefově či Špilberku. A protože Vyšehrad sloužil v průběhu let i jako pevnost, zachovaly se kasematy i tam. Já jsem slíbila v minulé článku pár fotek odtud, tak tady jsou.

Vyšehrad

 První říjnový víkend bylo krásné počasí a já sama v Praze, takže jsem se vypravila na Vyšehrad. Rozhodně ne poprvé - chodila jsem na procházky už jako holka (bydleli jsme kousek odtud) i jako dospělá. Ale výhledy z hradeb se nikdy neomrzí a taky jsem se chtěla podívat do kasemat, kde jsem ještě nikdy nebyla. Ale nejprve se projdeme po Vyšehradě - stejně jako já, když jsem zjistila, že jsem prošvihla začátek prohlídky kasematů (tedy té trasy, na kterou jsem chtěla jít) a další je až za dvě hodiny.

Glanc box podzim 2024

 Glanc boxy mívaly tak čtvrtletní frekvenci, proto mne docela překvapilo, když jsem dostala nabídku objednat si další box. Minulý Glanc box totiž dorazil v podstatě před měsícem, takže jsem další  čekala tak na konci listopadu. Ale možnost objednávky jsem využila (kdo mne zná, ví, že mám ráda krabičky s překvapením). Článek jsem plánovala už na pondělí,  ale  včera večer jsem totálně odpadla a nebyla jsem schopná napsat smysluplnou větu, protože jsem u psaní usínala. Co jsem v krabici objevila, si tedy můžete přečíst až dnes :) 

Z kosmetické poličky 63

Pokud jde o spotřebu za září, tak se  naplnilo to, čeho jsem se obávala. Totiž že po "tučnějších" měsících přijdou měsíce "hubenější". Tentokrát totiž počet spotřebovaných produktů ani nepřelezl přes desítku. Myslím, že pod desítku jsem se dostala naposledy někdy před rokem. A trochu mám pochybnost, že v říjnu  to bude o moc lepší.

Rebecca Raisin - Pojízdné knihkupectví šťastných konců

 Po delší době jsem zas jednou sáhla po romantickém příběhu. Po Pojízdné čajovně štěstí, kterou jsem četla někdy před půl rokem, je to moje druhá knížka od  autorky. Stejně jako tu první jsem i tuto získala  v rámci spolupráce..

Podzimní dekorace

 Když sleduju, jak krásně vymazlenou mají některé blogerky podzimní výzdobu, tak vždycky trochu závidím - nápady, vkus systematičnost... . My doma dokážeme zanést každou vodorovnou plochu nějakými papíry, časopisy, rozečtenými knihami, mými čajovými přebaly..., takže vlastně ani není moc ty dekorace kam dávat. Navíc nejsem extra manuálně zručná, takže výroba podzimních věnců a dalších aranžmá moc nepřichází v úvahu. Mám doma vlastně jen jedno místo, které pro sezónní dekoraci udržuji volné, a tím je horní deska jedné ze skříněk v obýváku. Dávám přednost přírodním dekoracím před dekoracemi kupovanými (i když kupované mám samozřejmě taky, ale základ je obvykle něco přirodního). Tak se pojďte kouknout, jak momentálně má minimalistická dekorace vypadá.