Po Zámeckých schodech

Ve středu jsme byly s kolegyněmi posedět po práci v restauraci Kuchyň na Hradčanském náměstí  (my to tam máme z práce kousek). Nahoru jsme šly společně Nerudovkou, dolů jsem se rozhodla sběhnout dolů na Klárov  po Zámeckých schodech. A protože byl příjemný podvečer, tak jsem moc neběžela, ale spíš se tak pomalu courala. Vyfotila jsem i pár obrázků, takže se se mnou můžete projít.

Matthew Blake - Anna O.

 Tentokrát zase pro změnu sáhneme mezi knížky, které jsem dostala v rámci spolupráce s nakladatelstvím Grada. Na rozdíl od J.Caplin, od které jsem věděla, co mám čekat,  jsem tady sáhla vyloženě naslepo - tento psychothriller je první autorova kniha, která vyšla v češtině (a myslím, že autorova první kniha vůbec).

Červnové nákupy

Červnové nákupy budou docela bohaté na kosmetiku. V červnu jsem totiž měla narozeniny, takže na mne některé obchody pamatovaly slevovým kuponem. Ten do DMka jsem umarnila jednak za čaje a jednak  za nějakou domácí drogerii typu gel na prací, prostředek na nádobí  a taky za nové čaje od Teekanne (ty už jsem vám tu představovala, konkrétně tady). Ale v Yves Rochere a  Rossmannovi už na nějakou kosmetiku došlo (i když u Rosmanna byly i nějaké dobroty a taky domácí drogerie). 

Salát z cukety

 

My jsme letos sázeli cukety a dýně až někdy na začátku června, a to jsem si je  ještě pěstovala ze semínek, protože sazeničky už v žádném zahradnictví v okolí neměli. Semínka mi sice docela dobře vzešla a sazeničky taky chytly a rostou na obvyklém stanovišti (tedy skoro uzrálém kompostu) jako z vody. Takže zatímco v přechozích letech jsem touhle dobou už řešila "co s nimi" (myšleno s cuketami), tak letos ještě žádné vlastní nemáme. Ale díky hodné sousedce se v mé lednici ocitly přece jen dva kousky. Původně jsem si z nich chtěla upéct cuketový nákyp, ale pak se mi v těch vedrech nechtělo zapínat troubu, takže jsem použila recept, který jsem zahlédla v nějaké diskusi na netu, a udělala jsem si cuketový salát.

Z kosmetické poličky 60

 Tak za po dlouhé době nebudu mít kosmetický článek až na samém konci měsíce, ale dokonce v jeho půlce. A kdyby se mi ho už téměř dopsaný nepovedlo omylem smazat, tak tu mohl být i o něco dřív. Červnová spotřeba je taková průměrná, ale nejsou tu žádné vzorečky nebo malá hotelová balení a překvapivě tu druhý měsíc po sobě bude i jeden kousek dekorativky.

Angela Marsons - Uloupené dívky

 Knížku Uloupené dívky jsem si vybrala v knihkupectví k narozeninám, které jsem měla minulý měsíc. Od Angely Marsons jsem už četla několik jejích knih s inspektorkou Kim Stone a líbily se mi v podstatě všechny, takže to byla taková sázka na jistotu.

Co jsem taky ochutnala 69

 I za červen se mi tu sešlo ochutnaných kousků dost, takže se při čtení obrňte trpělivostí, bude to  docela dlouhé. A doufám, že i přiměřeně pestré - je tu tentokrát sladké i slané. Na počet vedou asi jogurty - tentokrát jsem si docela často kupovala nějaké ochucené (většinou vystačím s bílým doplněným domácím džemem). Ale pojďme se teď podívat tomu, co jsem ochutnala, na zoubek postupně trochu blíž.

Hrnková bábovka

Když jsme jeli na minulý prodloužený víkend na chatu, tak jsem chtěla něco upéct s sebou. Rozhodla jsem se pro hrnkovou bábovku, protože je jednoduchá na přípravu a mohla jsem ji tak upéct až ve čtvrtek dopoledne, kdy jsem pracovala z domova. Přitom jsem s překvapením zjistila, že ji ještě nemám na blogu (který používám jako kuchařku, když si nějaký recept potřebuju osvěžit). Asi ji tedy všichni znáte, ale minimálně sama pro sebe si ji tu zachytím.

Julie Caplin - Vila v Itálii

 Dneska tu pro vás mám takovou letní dovolenkovou oddychovku. Její autorku Julii Caplin myslím není ani třeba představovat - v současnosti u nás patří asi k nejoblíbenějším autorkám knih s romantickou zápletkou. Já jsem její novinku získala díky spolupráci s nakladatelstvím Grada a schovala jsem si ji právě na horké dny, které nejraději trávím na lehátku někde se stínu s knihou v ruce. Minulý prodloužený víkend to byla právě Vila v Itálii.

Čajové okénko 52 - kazety Basilur

 

Dneska bude nahlédnutí do čajových novinek opět věnováno pouze jedné značce. Půjde o značku Basilur, kterou už jsem vám tu párkrát představila (poprvé myslím tady). Firma přichází na trh často s novinkami a má v sortimentu i poměrně hodně kazet, ať již v papírových krabičkách nebo v luxusněji vypadajících plechovkách. Ostatně pár jejich kazet jste tu již mohli vidět. Tentokrát vám představím rovnou tři, které se na trhu objevily poměrně nedávno. 

Glanc box - léto 2024

Glanc box tentokrát dorazil v obří krabici  s limitkou Brand box Family (o tom jste si mohli přečíst tady). Minule byl Glanc box zaměřen na úklidové prostředky (nesl název Home care), tak jsem byla zvědavá, co v něj najdu tentokrát (a doufala jsem, že to nebude další aviváž).  A teď se tedy se mnou můžete na obsah boxu podívat.

Kristýna Sládečková - Smrková Tišina

 K narozeninám mi knížky většinou vybírá manžel sám (já jen případně jemně naznačuji), ale tentokrát by před mými narozeninami v podstatě  skoro pořád na chalupě a obíhal spíš stavebniny a železářství než knihkupectví. Takže jsem se rozhodla mu to trochu ulehčit a knížky jsem si vybrala a došla koupit sama. A  knížka Smrková Tišina je jednou z těch, kterou jsem si vybrala. Ráda občas vyzkouším pro mne neznámé české autory a tahle knížka byla navíc zlevněná a navíc nesla označení thriller, což je jeden z mých oblíbených žánrů. Navíc  se odehrává na Šumavě, kterou mám moc ráda...

Červen kostce

Tak se nám už rok zlomil v půli - nějak to rychle utíká. Červen je oficiálně první letní měsíc (i když letní teploty přinesl letos i duben) a svému jménu myslím dostál. Začaly se červenat jahody, třešně - tedy aspoň na jiných zahradách než té naší, protože nám duben přinesl nejen letní teploty, ale i mrazíky, takže letoší úroda bude opravdu mizivá.

Ale pojďme to vzít pěkně po pořádku

Daniel Silva - Sběratel

 Autorova série s izraelským špionem, později ředitelem izraelské výzvědné služby Gabrielem Allonem už čítá úctyhodných 23 titulů a my je snad všechny (nebo skoro všechny, protože sem tam se nám nějaká půjčená kniha nevrátí) máme doma. Daniel Silva je totiž jedním z manželových oblíbených autorů. Pokud vyjde nová Silvova kniha, tak neváhám a koupím mu ji jako dárek (a většinou ji pak přečtu i já, byť špionážní romány patří do mého čtenářského záběru jen velmi okrajově). Tentokrát jsem nový titul objevila v knihkupectví těsně před manželovými narozeninami … A výjimečně jsem ho přečetla dřív než manžel, který mi ji půjčil, když jsem si na dovolenou na chalupě zapomněla dovézt dostatek čtiva a on ještě neměl dočtenou knihu, co ode mne dostal k svátku.

 

Brand box Family - léto 2024

 Po půlroční pauze se objevila možnost objednat si Brand box - tedy tajemnou krabičku s různými potravinářskými výrobky. Samozřejmě jsem ji využila a těšila jsem se, co v ní objevím. Včera mi z pošty dorazilo avízo, že tam mám uloženou zásilku, takže jsem se pro ni hned vydala, protože mailem o den dřív dorazilo upozornění, že v boxu je i výrobek s kratší dobou trvanlivosti. U přepážky mi lehce podklesla kolena, protože mi pošťačka předávala obrovskou bednu, kterou jsem pak v tom vedru, co teď panuje sotva dovlekla domů. On totiž spolu s Brand boxem dorazil i Glanc box, který jsem si  objednávala taky. Ale o tom až někdy příště, dneska se podíváme na zoubek jídelním dobrůtkám - tedy Brand boxu.

Z kosmetické poličky 59

Blíží se nám konec měsíce, což mne konečně donutilo sepsat článek o spotřebované kosmetice. Sice moje spotřeba není nijak závratná, ale stejně mi to vždycky trvá, než se s článkem popasuju. Za květen je spotřebovaných kousků méně než za duben, který byl na mé poměry docela bohatý. Ale zas je tu jeden kousek dekorativky, což nebývá tak často.

Pavel Kantorek - Nově objevené vtipy

 Pavel Kantorek byl český přírodovědec a profesor fyzikálních věd, který po r. 1968 odešel do Kanady, kde působil na univerzitě v Torontu. V Čechách je ale znám především jako autor kreslených vtipů - především s motivy zvířat. Vycházely v šedesátých letech minulého století - především v časopisech Dikobraz a Vesmír. Po odchodu do exilu Pavel Kantorek spolupracoval s exilovými časopisy a publikoval i v zahraničních časopisech. Po r. 1990 pak došlo k vydávání jeho díla v knižní podobě (Velká kniha vtipu, Kočky a jiná zvířata, Jak přežít práci...). 

Pomalu pečené kuřecí palíčky

Recept na pomalu pečené kuřecí paličky nás kdysi zaujal v časopise obchodního řetězce Albert (ve kterém kromě spousty reklam bývají občas i docel "příčetné" recepty). Vyzkoušeli jsme ho a výsledek nám docela chutnal. Jeho výhodou je to, že základní příprava trvá chvilku a pak už se to jen šoupne do trouby a není třeba se o to dál moc starat. Občas po něm sáhneme, když máme naplánovanou nějakou delší práci a hodí se, že nemusíme odbíhat k vaření. A protože už tu dávno nebyl žádný recept, tak si ho sem přidám (stejně si ho většinou musím hledat na albertích stránkách)

Yrsa Sigurðardóttir - Hrob

 Díky nakladatelství Grada jsem dostala možnost přečíst i další knihu z nové série Černý led  islandské autorky Yrsy Sigurðardóttir. První autorčina série mne minula, mé dojmy z  první knihy z té současné (Není úniku) jste si mohli přečíst tady 

Z procházek

Červnová dovolená, kterou trávíme na chalupě je tentokrát dovolenou vyloženě pracovní. Chalupu opustili řemeslníci, kvůli kterým byla komplet vystěhovaná, a tak se ji pokoušíme uvést do alespoň částečně obyvatelného stavu. Bude to stav ještě do značné míry provizorní, protože nám chybí kuchyňská linka a s  tím související napojení odpadu a vody v kuchyni. Ale už jsme se posunuli do stavu, kdy máme kde spát i vařit (i když v tomto směru to nepřeháníme) a našli jsme i nějaké nádobí. A kromě toho bylo třeba posekat zahradu, kde už si o to tráva vyloženě říkala, a vyplet zahrádku, na kterou nikdo dva měsíce nesáhl a tam tam plevel pomalu začínal vítězit nad kytkami. Na nějaké výlety tedy nebyl čas a tak jsme se spokojili jen s krátkými procházkami v nejbližším okolí.


 

Čajové okénko 51 - ledový speciál

 Už jsem měla skoro připravený článek o nových čajových kazetách od Basiluru, ale pak jsem objevila (a samozřejmě si koupila) řadu ovocných čajů určených k přípravě za studena. Čaje, které stačí zalít jen studenou vodou jsou podle mého názoru typicky letní záležitostí, takže tu případně máte pro léto čajovou inspiraci.

Co jsem taky ochutnala 68

 Ani v dubnu jsem, pokud jde o ochutnávání, nijak moc nezahálela, takže se mi do článku sešlo celkem 15 kousků. To je myslím docela dost - přes toto číslo se dostávám málokdy.

Květnové nákupy

 V dubnu jsem nakupovala celkem dost a taky jsem díky tomu nechala v obchodech docela dost peněz. To květen byl mnohem úspornější. Což je dobře pro mou peněženku, poněkud slabší pro délku článku. Dokonce tentokrát zůstala neobsazená jedna kategorie - dekoraci nebo něco jiného do domácnosti jsem si minulý měsíc nekoupila.

Robert Bryndza - Anděl smrti

 Autora detektivek Roberta Bryndzu jsem objevila poměrně pozdě (v době, kdy mu u nás vyšlo už snad pět knížek), ale brzo jsem si je oblíbila.  Byla jsem proto ráda, když se na knižním trhu objevila jeho novinka ze série s Erikou Fosterovou (se kterou se čtenáři potkali naposledy asi před rokem a půl) a já navíc měla možnost ji získat v rámci spolupráce s nakladatelstvím Grada. A došlo na ni poměrně brzo poté, co mi balíček s ní (a dalšími dvěma knihami) dorazil. A jaký byl osmý příběh s Erikou?

Anežský klášter

 

Předpověď na víkend opět slibovala počasí ve stylu, kterém doma říkáme „nebude-li pršet, nezmoknem“, takže jsem hledala na neděli program spíš na jistotu (bouřka někde v polích nebo v lese není nic, oč by člověk stál). Na netu jsem nakonec objevila  komentovanou vycházku Anežský klášter – interiéry. Ke své hanbě musím přiznat, že jsem v Anežském klášteře nikdy nebyla, takže to byla jasná volba.

Květen v kostce

Tentokrát jsem opět nedodržela své předsevzetí a tak jsem horko těžko dávala dohromady, co vlastně se v tom květnu dělo. Trochu k tomu přispělo i to, že v práci střídám nepravidelný  režim, kdy v týdnu chodím 3 dny do kanceláře a 2 dny pracuju z domova (a to po dohodě se šéfkou každý týden jinak) a do toho byl první dva týdny v měsíci jeden den státní svátek, takže volno. Někdy jsem horkotěžko vzpomínala, jestli mám jít druhý den do práce, zapnout počítat doma a nebo si můžu přispat….

Tak na tohle jsem si tedy vzpomněla.

Z kosmetické poličky 58

 K sepsání článku o spotřebovaných kosmetických produktech jsem se jako už poněkolikáté propracovala až na samém konci měsíce. Bylo to hlavně díky tomu, že jsem neměla dofocené všechny kousky a na focení jsem si vzpomněla vždycky až když byla tma. Ale konec měsíce snad ještě stíhám... 

Výstavy na Chodovské tvrzi

 O tom, kam vyrazím v neděli rozhodl fakt, že to byl den poslední den výstav,  které probíhaly na Chodovské tvrzi už víc než měsíc a já na ně nějak zapomněla. Navíc předpověď počasí hrozila na odpoledne bouřkami, takže úkryt ve výstavním sále  mohl přijít vhod. 

Vypáleno 15

 Sezóna svíček už dospěla pomalu do svého konce. Já sice pálím nejen v zimě a na podzim, ale i ve zbytku roku. Ale už to není rozhodně s takovou frekvencí jako právě v tom zimním a podzimním období. Přece jen je už dlouho světlo a tak mi myšlenka na to, zapálit si svíčku nenaskakuje tak často. Víc teď pálím v práci, protože tam zapálení aromalampy byla moje ranní rutina - vzhledem k závodní kuchyni pode mnou. Teď už sice sedím rok jinde, ale ta rutina, že po příchodu do práce vařím čaj a zapaluju svíčku v aromalampě, ta mi do značné míry zůstala.

Samuel Bjørk - Ostrov

 Od Samuela Bjørka jsem přečetla dvě knihy - Clona a V lese visí anděl. Nebyly úplně špatné, ale nenadchly mne tolik, že bych se pídila po dalších. Ale další příběh z této série s Miou Krügerovou a Holgerem Munchem si mne nakonec našel - dostala jsem ho jako dárek od manžela k Vánocům. A konečně jsem se prokousala hromádkou nepřečtených knih na nočním stolku až k němu.

Čajové okénko 50

 Objevila jsem v práci kazetu čajů, na kterou jsem v polovině nějak pozapomněla, takže jsem ji teď dopila a v dnešním čajovém okénku vám ji představím.  A aby tu nebyla ta kazeta sama, tak přidám aspoň ještě jednu krabičku. Obě značky mají myslím v mém čajovém okénku premiéru.

Hana Šlechtová - Nejsem jenom sestra

 Knížku Nejsem jenom sestra jsem vyhrála v soutěži na blogu Baví mně to. Hana Šlechtová, která tuto knihu napsala, je totiž vnučkou autorky uvedeného blogu.  A štěstí se usmálo i na mne a knížku jsem vyhrála. 

A dnešním článkem jsem zlikvidovala hromádku přečtených knih, která čekala na to, až o nich napíšu. Už mám na nočním stolku jen jednu - tu, kterou právě čtu. A zatím jsem tak v půlce, takže vám s knihami dám možná chvíli pokoj.

Salát Niçoise

S teplejšími dny (i když tedy včera a dneska to moc nevypadalo) přichází doba, kdy se hodí lehčí večeře nebo obědy. A mezi ty patří i saláty - dá se tedy říci, že přichází "doba salátová". Já jsem si v týdnu tedy udělala k večeři salát Niçoise. Není to žádný objev století - tento salát pochází z Francie a název dostal podle přístavního města Nice na Azurovém pobřeží. První recept na něj prý pochází už z r. 1903. V průběhu byl různě doplňován a obměňován, takže dneska asi neexistuje ten jediný správný recept (v tom původní receptu třeba byly okurky, ale nebyly tam brambory a tuňák, což se v dnešních receptech na tento salát považuje za základní ingredienci). 

Co jsem taky ochutnala 67

 Fotek dobrot, co jsem za duben ochutnala, se mi ve foťáku nahromadilo překvapivě hodně. Jsou to tentokrát hlavně snacky, co si kupuji na svačinu na výlety nebo do práce. Docela ráda v této oblasti experimentuji, takže zkouším nové tyčinky nebo obligátní bílý jogurt s domácím džemem prostřídám s nějaký ochuceným mléčným výrobkem.

Vlastimil Vondruška - Černá lilie

 Knížku Černá lilie od Vlastimila Vondrušky dostala máma k Vánocům. Já sice mám pocit, že v poslední době autor upřednostňuje kvantitu před kvalitou, ale na druhé straně mám oba jeho hrdiny,  Adama z Dobronína a Oldřicha z Chlumu, ráda, tak  jsem si  nechtěla další případ druhého jmenovaného hrdiny ujít. Knihu jsem si tedy  od mámy vypůjčila a před pár dny jsem ji i dočetla.

 

Třemošná

 Na sobotní výlet jsme si popojeli až do CHKO Brdy. Naším cílem byla Třemošná, což je vrchol nad městem Příbram s nadmořskou výškou 779 m n.m., na jehož úbočí kousek pod vrcholem je skála Kazatelna, ze které je vidět právě na Příbram a její okolí. 

Dubnové nákupy

 Zatímco nových kousků mi doma v březnu přibylo hodně málo a vyšly mne jen na pár stovek, tak v dubnu jsem svou peněženku provětrala o "něco" víc. Pořídila jsem si totiž pár kousků na sebe, takže se to nasčítalo...

Susanne Lieder - Astrid Lindgrenová

Astrid Lindgrenovou, švédskou autorku knih pro děti,  zná asi skoro každý.  Její spisovatelské dílo je poměrně hodně bohaté, takže si myslím, že bylo docela těžké na  nějakou její knihu v dětství nenarazit. Asi i to byl důvod, proč jsem si z nabídky nakladatelství Grada vybrala  v dubnu beletristické zpracování části jejího životopisu, které napsala Susanne Lieder, německá autorka románů pro ženy, včetně životopisných příběhů zajímavých žen (Agatha Christie,  Greta Garbo …). Kniha o Astrid Lindgren je její první knihou, která vychází v češtině.

Tulipány v Dendrologické zahradě

V článku o mé procházce Dendrologickou zahradou jsem slíbila fotky tulipánů, kvůli kterým jsem tam hlavně vyrazila. Takže dneska je tu článek plný tulipánů...

Ale než se na ně podíváme, tak bych ráda něco upřesnila - z komentářů pod minulým článkem jsem totiž zjistila, že jsem nezdůraznila, že Dendrologická zahrada není totéž, co Průhonický park, byť obojí se nachází na katastrálním území obce Průhonice. Dendrologická zahrada je severně od dálnice D1 blíž k obchodní zóně v Čestlicích, zatímco Průhonický park je od dálnice jižně a bezprostředně navazuje na centrum obce. 

Dendrologická zahrada u Průhonic

 Dendrologická zahrada není rozhodně tak známá jako Průhonický park se zámkem, ačkoliv je najdeme kousek od sebe (zhruba kilometr), každý jsou na jedné straně dálnice D1. Zatímco  Průhonický park je v péči Botanického ústavu Akademie věd,  Dendrologická zahrada je  výzkumným a pokusným pracovištěm Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. Jejím účelem soustřeďování a uchovávání sbírek rostlin, jejich dokumentace a studia s důrazem na využití jednotlivých druhů v sadovnické a krajinářské tvorbě.  Vznikla v sedmdesátých letech minulého století, v  r. 1991 byla zpřístupněna veřejnosti a začala díky tomu plnit i roli botanické zahrady. Rozkládá  se na ploše skoro 73 hektarů a najdeme zde kolem 10 000 druhů rostlin.  Ke zdejším nejvýznamnějším sbírkám se řadí kolekce rododendronů, okrasných jabloní, šeříků a tavolníků. 

Patricia Gibney - Nebezpečná místa

 V poslední době čtu nějak rychleji, než stíhám psát o přečtených knihách články. Takže hned po dubnovém shrnutí přidávám  další knižní článek, aby se mi přečtené knížky nekupily na nočním stolku. Za duben jsem přečetla 7 knih a dnešní článkem tu hromádku čekající na napsání článku stáhnu na jeden kousek (ale brzy mu přibude kamarád, protože další knihu už mám rozečtenou).

A co tu pro vás dneska mám ? Další příběh s inspektorkou Lottie Parkerovou, který jsem tak trochu avizovala už v článku o knize  Stará tajemství.

Duben v kostce

 Letošní duben nezapřel to, že se mu říká aprílový měsíc. Na jeho začátku jsme vytáhli šortky a trika s krátkým rukávem, abychom se v jeho druhé půlce vrátili ke svetrům a větrovkám, zatímco úplný konec už byl zas ve znamení letních šatů. Prostě duben se chvíli tvářil jako konec června a chvíli zas jako půlka března. Bohužel díky tomu budeme na chalupě asi letos bez úrody, protože třešně, višeň i švestky vykvetly předčasně a spálil je mráz. 

Z kosmetické poličky 57

Konečně jsem se dostala k sepsání článku  o  kosmetice  spotřebované v průběhu března. To, že ho na blog dávám až na poslední chvíli na konci měsíce, se stává už pomalu tradicí. Dodržím ji i tentokrát stíhám na poslední chvíli... Tady tedy je má kosmetická čtrnáctka...

Patricia Gibney - Stará tajemství

První dvě knihy s  s inspektorkou Lottie Parkerovou - Andělé smrti a Ukradené životy jsem přečetla už před víc než rokem. Před Vánoci jsem jsem na další dvě knihy od této autorky narazila na Knihobotu, a protože jsem na svém knihobotím účtu měla nějaké peníze za prodané knihy, tak jsem si je objednala. K jejich  přečtení jsem se ale dostala až teď.

Glanc box Home care II

 Ve středu mi dorazila poměrně obří papírová krabice s limitkou Glanc boxu zaměřenou na výrobky související s péčí o domácnost. Šlo už o druhou limitku s tímto speciálním zaměřením (ta minulá byla na podzim), tak jsem byla zvědavá, co vybalím tentokrát.

Čajové okénko 49

 Přišel čas na další čajové okénko. Tentokrát pro vás nemám nahlédnutí do čajových kazet, ale pět jednotlivých krabiček, byť tedy čtyři z nich jsou od jedné značky. Ale pokud jde o čaje, tak tu tentokrát najdete černý, zelený i ovocný, navíc i v kombinaci s bylinkami. Tak se pojďte podívat, co nového se na mé čajové poličce v minulých týdnech objevilo.

Carmen Mola - Purpurová síť

 Tentokrát tu pro vás mám knížku, kterou jsem dostala k Vánocům, ale přečetla jsem ji až v březnu a k napsání recenze jsem se dostala až teď Za žensky znějícím jménem Carmen Mola se skrývají tři muži - spisovatelé a scénáristé Jorg Díaz, Augustín Martínez a Antonio Mercero, kteří svou totožnost odhalili, až když za jiný ze svých thrillerů získali ocenění. Já jsem od autorů píšících pod tímto pseudonymem nic nečetla, tak jsem byla zvědavá.

Co jsem taky ochutnala 66

 Tentokrát bude článek "Co jsem taky ochutnala" na hodně sladkou notu. Mám tu většinou drobné sladké svačinky a po delší době taky dvě čokolády. Ty jsem v poslední době docela "zanedbávala", nějak jsem mlsala spíš pudingy a pěny než tabulkovu čokoládu.

Barbora Bernátová - Špína

 Od mladé slovenské autorky Barbory Bernátové jsem už jednu knihu četla - její debutovou detektivku Dívka v mlze, ve které přivedla na scénu kapitána Davida Meiznera. Mně sice hlavní hrdina do oka moc nepadl, ale na druhou stranu samotný příběh mi nepřišel špatný, takže když se další kniha této autorky objevila v nabídce nakladatelství Grada, se kterým spolupracuji, řekla jsem si, že dám autorce a hlavnímu hrdinovi ještě šanci. Jinak autorce na Slovensku vyšla loni už třetí kniha z této série  (Pod pohřebním měsícem).

Kostelík Chvojen a zřícenina Kožlí

 Už jsem se popasovala se všemi články z naší únorové dovolené, kterou jsme trávili v jižních Čechách, ale mám tu pro vás ještě jeden výletnický článek. Je z výletu, na který jsme ve vypravili na Velikonoční pondělí, kdy bylo krásné počasí, které evokovalo spíš začátek června než dubna. Popojeli jsme kousek za Prahu směrem na jih ...