Z kosmetické poličky 58

 K sepsání článku o spotřebovaných kosmetických produktech jsem se jako už poněkolikáté propracovala až na samém konci měsíce. Bylo to hlavně díky tomu, že jsem neměla dofocené všechny kousky a na focení jsem si vzpomněla vždycky až když byla tma. Ale konec měsíce snad ještě stíhám... 

Výstavy na Chodovské tvrzi

 O tom, kam vyrazím v neděli rozhodl fakt, že to byl den poslední den výstav,  které probíhaly na Chodovské tvrzi už víc než měsíc a já na ně nějak zapomněla. Navíc předpověď počasí hrozila na odpoledne bouřkami, takže úkryt ve výstavním sále  mohl přijít vhod. 

Vypáleno 15

 Sezóna svíček už dospěla pomalu do svého konce. Já sice pálím nejen v zimě a na podzim, ale i ve zbytku roku. Ale už to není rozhodně s takovou frekvencí jako právě v tom zimním a podzimním období. Přece jen je už dlouho světlo a tak mi myšlenka na to, zapálit si svíčku nenaskakuje tak často. Víc teď pálím v práci, protože tam zapálení aromalampy byla moje ranní rutina - vzhledem k závodní kuchyni pode mnou. Teď už sice sedím rok jinde, ale ta rutina, že po příchodu do práce vařím čaj a zapaluju svíčku v aromalampě, ta mi do značné míry zůstala.

Samuel Bjørk - Ostrov

 Od Samuela Bjørka jsem přečetla dvě knihy - Clona a V lese visí anděl. Nebyly úplně špatné, ale nenadchly mne tolik, že bych se pídila po dalších. Ale další příběh z této série s Miou Krügerovou a Holgerem Munchem si mne nakonec našel - dostala jsem ho jako dárek od manžela k Vánocům. A konečně jsem se prokousala hromádkou nepřečtených knih na nočním stolku až k němu.

Čajové okénko 50

 Objevila jsem v práci kazetu čajů, na kterou jsem v polovině nějak pozapomněla, takže jsem ji teď dopila a v dnešním čajovém okénku vám ji představím.  A aby tu nebyla ta kazeta sama, tak přidám aspoň ještě jednu krabičku. Obě značky mají myslím v mém čajovém okénku premiéru.

Hana Šlechtová - Nejsem jenom sestra

 Knížku Nejsem jenom sestra jsem vyhrála v soutěži na blogu Baví mně to. Hana Šlechtová, která tuto knihu napsala, je totiž vnučkou autorky uvedeného blogu.  A štěstí se usmálo i na mne a knížku jsem vyhrála. 

A dnešním článkem jsem zlikvidovala hromádku přečtených knih, která čekala na to, až o nich napíšu. Už mám na nočním stolku jen jednu - tu, kterou právě čtu. A zatím jsem tak v půlce, takže vám s knihami dám možná chvíli pokoj.

Salát Niçoise

S teplejšími dny (i když tedy včera a dneska to moc nevypadalo) přichází doba, kdy se hodí lehčí večeře nebo obědy. A mezi ty patří i saláty - dá se tedy říci, že přichází "doba salátová". Já jsem si v týdnu tedy udělala k večeři salát Niçoise. Není to žádný objev století - tento salát pochází z Francie a název dostal podle přístavního města Nice na Azurovém pobřeží. První recept na něj prý pochází už z r. 1903. V průběhu byl různě doplňován a obměňován, takže dneska asi neexistuje ten jediný správný recept (v tom původní receptu třeba byly okurky, ale nebyly tam brambory a tuňák, což se v dnešních receptech na tento salát považuje za základní ingredienci). 

Co jsem taky ochutnala 67

 Fotek dobrot, co jsem za duben ochutnala, se mi ve foťáku nahromadilo překvapivě hodně. Jsou to tentokrát hlavně snacky, co si kupuji na svačinu na výlety nebo do práce. Docela ráda v této oblasti experimentuji, takže zkouším nové tyčinky nebo obligátní bílý jogurt s domácím džemem prostřídám s nějaký ochuceným mléčným výrobkem.

Vlastimil Vondruška - Černá lilie

 Knížku Černá lilie od Vlastimila Vondrušky dostala máma k Vánocům. Já sice mám pocit, že v poslední době autor upřednostňuje kvantitu před kvalitou, ale na druhé straně mám oba jeho hrdiny,  Adama z Dobronína a Oldřicha z Chlumu, ráda, tak  jsem si  nechtěla další případ druhého jmenovaného hrdiny ujít. Knihu jsem si tedy  od mámy vypůjčila a před pár dny jsem ji i dočetla.

 

Třemošná

 Na sobotní výlet jsme si popojeli až do CHKO Brdy. Naším cílem byla Třemošná, což je vrchol nad městem Příbram s nadmořskou výškou 779 m n.m., na jehož úbočí kousek pod vrcholem je skála Kazatelna, ze které je vidět právě na Příbram a její okolí. 

Dubnové nákupy

 Zatímco nových kousků mi doma v březnu přibylo hodně málo a vyšly mne jen na pár stovek, tak v dubnu jsem svou peněženku provětrala o "něco" víc. Pořídila jsem si totiž pár kousků na sebe, takže se to nasčítalo...

Susanne Lieder - Astrid Lindgrenová

Astrid Lindgrenovou, švédskou autorku knih pro děti,  zná asi skoro každý.  Její spisovatelské dílo je poměrně hodně bohaté, takže si myslím, že bylo docela těžké na  nějakou její knihu v dětství nenarazit. Asi i to byl důvod, proč jsem si z nabídky nakladatelství Grada vybrala  v dubnu beletristické zpracování části jejího životopisu, které napsala Susanne Lieder, německá autorka románů pro ženy, včetně životopisných příběhů zajímavých žen (Agatha Christie,  Greta Garbo …). Kniha o Astrid Lindgren je její první knihou, která vychází v češtině.

Tulipány v Dendrologické zahradě

V článku o mé procházce Dendrologickou zahradou jsem slíbila fotky tulipánů, kvůli kterým jsem tam hlavně vyrazila. Takže dneska je tu článek plný tulipánů...

Ale než se na ně podíváme, tak bych ráda něco upřesnila - z komentářů pod minulým článkem jsem totiž zjistila, že jsem nezdůraznila, že Dendrologická zahrada není totéž, co Průhonický park, byť obojí se nachází na katastrálním území obce Průhonice. Dendrologická zahrada je severně od dálnice D1 blíž k obchodní zóně v Čestlicích, zatímco Průhonický park je od dálnice jižně a bezprostředně navazuje na centrum obce. 

Dendrologická zahrada u Průhonic

 Dendrologická zahrada není rozhodně tak známá jako Průhonický park se zámkem, ačkoliv je najdeme kousek od sebe (zhruba kilometr), každý jsou na jedné straně dálnice D1. Zatímco  Průhonický park je v péči Botanického ústavu Akademie věd,  Dendrologická zahrada je  výzkumným a pokusným pracovištěm Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. Jejím účelem soustřeďování a uchovávání sbírek rostlin, jejich dokumentace a studia s důrazem na využití jednotlivých druhů v sadovnické a krajinářské tvorbě.  Vznikla v sedmdesátých letech minulého století, v  r. 1991 byla zpřístupněna veřejnosti a začala díky tomu plnit i roli botanické zahrady. Rozkládá  se na ploše skoro 73 hektarů a najdeme zde kolem 10 000 druhů rostlin.  Ke zdejším nejvýznamnějším sbírkám se řadí kolekce rododendronů, okrasných jabloní, šeříků a tavolníků. 

Patricia Gibney - Nebezpečná místa

 V poslední době čtu nějak rychleji, než stíhám psát o přečtených knihách články. Takže hned po dubnovém shrnutí přidávám  další knižní článek, aby se mi přečtené knížky nekupily na nočním stolku. Za duben jsem přečetla 7 knih a dnešní článkem tu hromádku čekající na napsání článku stáhnu na jeden kousek (ale brzy mu přibude kamarád, protože další knihu už mám rozečtenou).

A co tu pro vás dneska mám ? Další příběh s inspektorkou Lottie Parkerovou, který jsem tak trochu avizovala už v článku o knize  Stará tajemství.

Duben v kostce

 Letošní duben nezapřel to, že se mu říká aprílový měsíc. Na jeho začátku jsme vytáhli šortky a trika s krátkým rukávem, abychom se v jeho druhé půlce vrátili ke svetrům a větrovkám, zatímco úplný konec už byl zas ve znamení letních šatů. Prostě duben se chvíli tvářil jako konec června a chvíli zas jako půlka března. Bohužel díky tomu budeme na chalupě asi letos bez úrody, protože třešně, višeň i švestky vykvetly předčasně a spálil je mráz.