Březnové nákupy

 Článků se štítkem "Nákupy" tu zatím moc nemám a pokud ano, tak šlo o jednorázové objednávky z  nějakého e-shopu. Tentokrát jsem dala dohromady své kosmetické nákupy za celý měsíc. Což jsou, upřímně řečeno, za celý měsíc  v podstatě jediné jiné nákupy než jídlo (ještě jsem tedy koupila gel na praní a prostředek na nádobí, ale ty by vás asi zas tolik nezajímaly, že?). Uvidíme, jestli tento typ nákupních článků zaujme a osvědčí se.

 

Úplněk

 Úplněk jako rybí oko. Už dlouho jsem takový neviděla

Koláč s tvarohem a hruškami

Hrušky  patří mezi mé oblíbené ovoce, takže když jsem před časem v Lidlu zahlédla pěkné velké kousky, tak jsem neodolala. Něco jsem snědla jen tak a poslední dvě, které už byly docela hodně zralé (a to já moc nemusím, preferuji spíš tvrdší) jsem se rozhodla využít na pečení. Inspirací mi byl recept na blogu Snědeno, ale trochu jsem si ho poupravila (jak je občas mým zvykem)
 

Pohled k nebi

 Pohled k nebi - to je název fotografické výzvy, kterou na svém blogu Cestou necestou vyhlásila Dáša. Úkolem výzvy bylo zvednout hlavu a podívat se k nebi - na mraky, na sluníčko. A pak se o ty pohledy prostřednictvím fotek a blogu podělit s ostatním
Rozhodla jsem se výzvu přijmout, protože pohled k nebi stáčím ráda - baví mne pozorovat mraky, to jak mění tvary, jak skrz ně prosvicuje slunce... A většinou mi tenhle pohled zlepší náladu.
A tady se můžete podívat na výsledek

 

 

Tom Clacy a Grant Blackwood - Povinnost a čest

 Tom Clancy, autor politických thrillerů, je manželovým oblíbeným autorem. A i já jsem od něj četla pár knížek, které se mi docela líbily.  Když jsem tedy manželovi vybírala vánoční dárky, tak jsem vybrala i novinku, kde je Clancy jedním z autorů (sám Clancy již před časem zemřel,  takže tuto knihu jako ghostwriter napsal, zřejmě na základě Clancyho námětu, jiný, méně známý autor). A protože  ty politické thrillery nemiluju zase až tolik, zůstala mi tahle knížka k přečtení jako poslední z hromádky vánočních knižních dárků, co jsme našli pod stromečkem.

 

 

Čajové nákupy

 To, že sbírám čajové přebaly, už asi většina čtenářů mého blogu ví - jednak to tady myslím občas zmíním a jednak jsem to na sebe i prozradila  v  článku, kterým jsem se před časem zapojila do blogové výzvy Srdeční záležitost aneb sbírka-nesbírka.
Většinou si novinky do sbírky kupuji tak nějak postupně, i když tdy výsledkem je stav, kdy u nás stejně pro čaje není pomalu kam šlápnout. Ale zrovna teď nedávno se mi to tak sešlo v jeden den -  náhodný nákup v supermarketu  a k tomu balíček z čajového e- shopu ... Takže zatímco většina blogerek se ve svých článcích věnuje tomu, co pěkného si koupila na sebe nebo jakou novou kosmetiku si pořídila, já vám tentokrát poskytnu pohled na nákupy čajového sběratele. A bude jasné, že tvrzení, že u nás vypadnou čaje v podstatě odevšad, není rozhodně nadnesené.
 

Mezi zimou a jarem

 Sice mi kalendář říká, že zítra nastává  jarní rovnodennost, ale upřímně řečeno, počasí se nějak nedokáže rozmyslet, jestli jaro ano nebo ještě ne. Aspoň tedy podle toho, jak to vypadalo dneska u nás chvíli slunce, ale pak zas tmavé mraky, ze kterých se sypal sníh.

Dalamánky bez kynutí

 Když jsem u Hanky na blogu Šťastné dny uviděla recept na dalamánky bez kynutí, říkala jsem si, že bych je mohla vyzkoušet. Zatím jsem zkoušela domácí housky, ale ty se právě musí nechávat kynout... Což je nesporná výhoda. A podle Hanky už jsem zkoušela péct dvakrát a pokaždé úspěšně - tvarohová štola  už u nás zdomácněla (a recept na ni jsem předala několika kamarádkám) a  svatomartinské rohlíčky mají nakročeny k témuž.
Do pečení podle receptu od ní z blogu jsem se tedy pustila bez velkých obav. A doufám, že Hance nebude vadit, že si recept schovám i sem na blog, abych ho příště rychle našla. Protože příště určitě bude.

 

Robert Bryndza - Kanibal z Nine Elms

 Reklam na knihy anglického autora Roberta Bryndzy jsem už viděla  docela dost, ale ještě mi žádná z jeho knih neskončila v ruce. Vlastně ani nevím proč. Možná mne  odrazovaly právě ty reklamy. Letos před Vánoci jsem si ale řekla, že mu dám šanci a jednu z jeho knih jsem si zařadila na vánoční "wishlist" nebo jinak řečeno - napsala jsem o ni Ježíškovi.
 

Z kosmetické poličky 20

 Dnešní nahlédnutí  na mou kosmetickou poličku je takové trochu jubilejní - dvacáté. A  bude tentokrát obsažnější než bývá obvykle zvykem. Což je tedy shoda náhod, není to tak, že bych si tu do dvacátého dílu speciálně schovávala nějaké už dávno spotřebované produkty
Tak se pojďme podívat, co se mi tu do toho jubilejního vydání sešlo...
 

Čajové okénko 11

 Původně jsem měla naplánováno, že vám představím úplně jiné čaje, ale nakonec se mi tu sešly čtyři v podstatě nové kousky z jednoho "hnízda". A ty jsem se rozhodla doplnit jedním černým čajem, aby tu bylo od všeho trochu - zelený čaj, černý čaj, ovoce i bylinky.


 

Rychlý perník

 

Musím se přiznat, že mé nejoblíbenější moučníky jsou ty, které vyžadují v podstatě jen tři kroky - nasyp, zamíchej, upeč. Jedním takovým je i rychlý perník , který peču už spoustu let a který  u nás patří mezi nejoblíbenější "buchty na plech".

---

 Suroviny

300 g hladké mouky

120 g cukru krupice

1-2 lžíce medu

30 g rozpuštěného tuku (máslo, Hera)

2-3 lžíce kakaa

prášek do perníku

1/8 l mléka

cca 100 ml silné instantní kávy (uvařené)

(toto množství je na plech cca 20 x 30 cm)

Do mísy prosijeme mouku, prášek a kakao. Trochu vychladlou kávu smícháme s medem a rozpuštěným tukem a spolu s mlékem vlijeme do sypkých surovin. Důkladně promícháme a  vzniklé těsto vylejeme na plech s vyšším okrajem vyložený pečícím papírem a pečeme na 180°až 200°C asi 30 až 40 min. (já čas moc nesleduju - řídím se "špejlovým testem"). Upečený perník necháme vychladnout, prokrojíme a promažene pikatní marmeládou (u nás vede rybíz, případně maliny nebo višně).

 

 

Jako varinatu můžeme upečený perník polít citronovou nebo čokoládovou polevou (a případně ještě posypat kokosem), místo marmelády ho promazat máslovým krémem nebo do těsta přidat sekanou čokoládu, ořechy či sekané sušené ovoce.U nás se ale "přísahá" na základní verzi s marmeládou bez čehokoliv dalšího. Ani cukrem už nesypu (to jen pro focení).

 

 

Peter Mohlin & Peter Nyström - Poslední na seznamu

 Další kniha z vánoční nadílky - tentokrát nikoliv z mé. Dostal ji k Vánocům manžel, který ji také přečetl první. A protože se líbila nejen jemu, ale četla jsem na ni i dobrou recenzi u Hanky z blogu ciculka.cz, tak jsem neváhala a pustila se do ní. Ostatně detektivky jsou můj oblíbený žánr.

Podél Botiče do Hostivaře

 Dnešní krásné a už skoro jarní počasí lákalo k  výletům. A protože se díky koronavirovým opatření nedá vyrazit nikam za Prahu, naplánovala jsem si aspoň procházku do k Hostivařské přehradě a odtud dál do Hostivaře. Můžete se jít kousek projít se mnou. Třeba vás kousek od panelových sídlišť překvapí meandry Botiče nebo pozdně románský kostelík...

 

Co jsem taky ochutnala 29

Tak tentokrát nebudu ochutnávací článek odkládat až do půlky měsíce, ale vytasím se s ním dřív. I když první článek měsíce, jak to dřív bývalo zvykem, ani tentokrát nebude.   Tematicky to bude i tentokrát docela pestré - sladké, slané, nezdravé i zdravější... Jen milovníci čokolády tu ani tentokrát nenajdou nic (ale ti si přišli na své v jednom z předchozích článků o čokoládové bonboniéře, ostatně já se k jiným čokoládám nedostala taky proto, že aktuálně zobu z ní).

Tak a teď už k tomu, co jsem ochutnala
 

 

Brandnooz box - únor 2021

 Únorový Brandnooz box jsem vyhlížela hodně dlouho. Spousta blogerek už měla na svých blozích články s fotkami obsahu a já pořád čekala. Nakonec jsem nevydržela a box jsem zaurgovala. Dostalo se mi příslibu, že technická chyba při odesílání bude napravena. A skutečně byla - dnes dorazil pošťák s krabicí, takže i já jsem se mohla těšit z vybalování jeho obsahu.
Tak se pojďme podívat, co jsem v krabici našla a jak mne to zaujalo...

 

Sacher dort

 Když jsme se rozhodli, že večeři pojmeme taky trochu ve vídeňském duchu, bylo jasné, že vedle vídeňského řízku nesmí chybět ani sacher dort. Do minulého článku o naší večeři  se recept  už nevešel a bude mít tedy článek samostatný. Inspiraci jsem si našla na internetu (a jako vždycky jsem trochu "fúzovala"). U korpusu jsem se držela receptu ze stránek Kuchařka pro dceru (jen jsem trochu zmenšila velikost), u polevy a dokončení jsem se inspirovala víc webem Pradobroty