Tvarohové řezy za studena

K tomuto moučníku mne svým receptem  inspirovala Jitka  na svém blogu Jen tak mimochodem… Na podobném principu jsme doma kdysi dorty dělávali – ze zakysané smetany nebo z tvarohu se želatinou. Tady je v jedné z hlavních rolí pudink, což mne docela zaujalo, a rozhodla jsem ho vyzkoušet taky. Jen Jitčino dávkování bylo na klasickou dortovou formu, což se mi pro nás zdálo moc. Takže jsem volila  poloviční dávku a jinou formu (klasická dortová na poloviční dávku byla velká a menší dortovou).

Letošní první...

Ano - poprvé jsem si koupila letos tulipány. Dokonce dřív než ten pořád jen plánovaný hyacint. Otevřeli totiž u nás nový Lidl, tak jsem se byla kouknout... A uznáte, že této kytici tulipánů, které mne vyšla asi 45 Kč se nedalo odolat. Už je mám doma od pátku a pořád drží...

 

Nakládaný sýr

Nakládaný sýr jsem dělala už před Vánoci - jako jedlý dárek pro kolegy (proto to balení s vánočním ubrouskem). Ale nechtěla jsem ho sem dávat dřív, než budu mít nějaké ohlasy a než ho sama ochutnám, abych nenabízela recept na "zajíce v pytli".  Ale ohlasy mám pozitivní a já sama jsem skleničku, která mi zbyla, "zbodla" na jeden zátah (tak rychle, že jsem ho zapomněla vyfotit nandaný na talířku). Takže si myslím, že to sem jako inspirační recept můžu dát - jedlý dárek se může hodit nejen na Vánoce ...

Mary Westmacott - Odloučeni z jara

První z titulů, který jsem rozbalila pod vánočním stromečkem. Dostala jsem ho od syna, který ví, že jsem milovník Agathy Christie. I když v tomto případě nejde o klasickou detektivku, ale o román, který autorka napsala původně pod pseudonymem  Mary Westmacott. U nás teď vyšel s uvedením obou jmen (předpokládám, že důvod byl hlavně marketingový - na jméno Agathy Christie se přece jen přitáhne víc zájemců).

Mini bezé alias mini Pavlova

Tenhle moučník je v posledních letech populární pod názvem "dort Pavlova" (spolu s historkou o tom, jak ho upekl kuchař hotelu Wellington na počest ruské baletky Anny Pavlovové a inspiroval se přitom její baletní sukní).  Já jsem na něj ale chodila kdysi dávno do cukrárny, kde ho prodávali po názvem bezé, takže pro mne je to spíš to bezé :).

Pokud jde o  recept, prošla jsem několik webů a nakonec jsem to tak nějak zkombinovala dohromady. Místo velkého dortu jsem se rozhodla pro minibezé, protože velký dort by se u nás prostě najednou  nesnědl (tedy možná snědl, ale nacpat se takovým množstvím sladkého asi ideální není).

Vildštejn

Jako cíl výletu jsme si letos vybrali hrad Vildštejn, který leží téměř na hranicích s Německem, asi 50 km severozápadním směrem od Mariánských Lázní.

Ač jde o hrad poměrně neznámý, patří Vildštejn mezi nejstarší hrady v českých zemích (byl založen někdy kolem r. 1200). Byl postaven v románském stlu, později byl přestavován ve stylu gotiky a renesance a v předhradí byl postaven renesanční zámeček. Vystřídala se celá řada rodů, po druhé světové válce ho poslednímu majiteli zkonfiskoval stát. V jeho "péči" byl hrad i zámek totálně zdevastován a hrozila mu demolice. Po r. 2000 přešel do soukromého majetku a je postupně rekonstruován. 

Víkend v Mariánkách

Rozhodli jsme se, že si ze zimního víkendu Mariánských Lázních uděláme tradiční oslavu výročí svatby a ... trochu netradičně ji přesuneme na leden, kdy máme volněji doma i v práci a i v Mariánských  Lázních je o něco menší ruch. O předchozích víkendech už jste u mne na blogu mohli číst v minulosti - o tom prvním, kdy jsme se do Mariánek vypravili v prosinci, ještě na mém starém blogu (tady) a  o tom loňském už  tady. Tak se pojďte podívat, jak se tam měli tentokrát.

Čajové okénko 1

Představuji vám novou (snad) pravidelnou sérii článků, která bude věnována čajů. Inspirovaly mne články "Čajové ochutnávky" na blogu By Boudica (jeho autorka je taky sběratelkou čajových přebalů).  Takže se budu tak trochu opičit, snad mi to Bára odpustí. 

Čajů doma mám díky své sběratelské vášni neustále hromady a bude tedy z čeho vybírat. Hodnotit bodově asi nebudu - řadu čajů, které mám doma, jsem si koupila jen kvůli přebalům a nepřijde mi úplně fér  hodnotit čaje, které jsem si kupovala už s vědomím, že tohle není moc "můj šálek čaje". 

Doufám, že vás tyhle články budou aspoň trochu bavit.

Barbora Walterová-Benešová - V náruči kanibala

Knížku V náručí kanibala jsem vyhrála v jedné blogové soutěži. Spisovatelka Bára Walterová, která knižku napsala,  je totiž přítelkyní Martiny,  autorky  blogu Vyzobaná slunečnice, a tak jí jeden výtisk věnovala pro čtenáře blogu. Díky tomu mám výtisk i s věnováním :).

Co jsem taky ochutnala 15

První letošní nahlédnutí na můj talíř, stůl, do lednice i do špajzu... I tady se pokusím vystačit si při hodnocení jen s pětibodovou stupnicí - uvidíme, jak se to osvědčí. Tentokrát tu výrobků není nijak mnoho  (během Vánoc a na konci roku jsem se věnovala klasice představované bramborovým salátem, řízky, cukrovím atd.),  ale i tak tu najdete stálice - sýr i čokoládu, dva druhy výrobků, kde mne to neustále láká ochutnávat něco nového

Z kosmetické poličky 6

Prní článek v letošním roce bude poněkud netradičně věnován spotřebovaným kosmetickým produktům. Zároveň jsem se po půl roce rozhodla změnit znovu frekvenci tohoto typu článků - tady to bude jednou měsíčně. Současně měním i hodnocení mé spokojenosti s jednotlivými výrobky - zkusím vystačit s pětibodovou stupnicí (kde 5 je nejvyššího hodnocení - věc, ke které nemám v podstatě výhrady a klidně bych si koupila zase, 4 znamená drobné výhrady, ale převažující spokojenost, 3  průměr, 2 je produkt, co mi moc nevyhovoval, a 1 něco, co už nechci). Uvidíme, jak se způsob hodnocení i frekvence článků osvědčí.