Knížku V náručí kanibala jsem vyhrála v jedné blogové soutěži. Spisovatelka Bára Walterová, která knižku napsala, je totiž přítelkyní Martiny, autorky blogu Vyzobaná slunečnice, a tak jí jeden výtisk věnovala pro čtenáře blogu. Díky tomu mám výtisk i s věnováním :).
S hlavní hrdinkou příběhu se setkáváme ve chvíli, kdy ji přítel požádá o ruku a současně se rozhodnou i pro dítě. Lékařské vyšetření odhalí, že Adriana už rodila, což je zjištění, které ji zcela vyvede z míry. Ona si na nic takového nepamatuje. Vlastně si ze své minulosti nepamatuje nic... Její přítel chce Adrianě pomoci zjistit zjistit, jaká je její minulost, co se s ní dělo v době, na kterou si nepamatuje. A protože první, na co si vzpomíná, je britská ambasáda v Sierra Leone, před kterou ji našli, odjedou společně právě do této neklidné a nebezpečné země hledat klíč k Adrianině minulosti. Tento postup se ukáže jako úspěšný a Adrianě se náhle všechny vzpomínky na to, co se událo před několika lety vybaví. A jsou to vzpomínky šokující...
Celý příběh je vyprávěn v ich-formě. Úvod a závěr se odehrávají v současnosti, v prostřední části se Adriana vrací ve vzpomínkách k tomu, co v Sierra Leone prožila. Knížka je docela čtivá a napínavá, ale vyžaduje příliš nepřemýšlet o detailech a reálnosti některých situací (parta studentů, která si vyjede "jen tak" do země, která patří v Africe k nejnebezpečnějším, kmen kanibalů žijící a provozující své rituály, včetně "lovu" obětí, v pralese nedaleko civilizace - to je příklad míst, která mi úplně reálná nepřišla). Víc prozrazovat nechci, abych vás, pokud se do knihy pustíte, nepřipravila o moment napětí a překvapení. Jen snad upozornění, že některé popisované scény jsou dost drastické..
Anotace
Adriana si svůj život pamatuje až od chvíle, kdy ji našli zuboženou
ležet na ulici před britskou ambasádou v Sierra Leone. Co bylo předtím,
netuší. Naprosto ji šokuje, když se dozví, že kdysi porodila dítě.
Zoufale začne pátrat po své minulosti, ovšem vzpomínky odsunuté do
nevědomí mohou být až příliš děsivé a kruté.
Vydalo nakl. Alpress v r. 2019
Stáňo, to vypadá napínavě.
OdpovědětVymazatVěřím, že se četla dobře,
Krásný den.
Ilono, je docela napínavá, i když jak jsem psala, některé scény jsou poměrně drastické. Asi to není pro někoho, kdo má příliš barvitou představivost.
VymazatMěj se pěkně
Stáňo, knihu dostala ta pravá, u mě by tedy dlouho čekala na otevření, ač je nepochybně čtivá...
OdpovědětVymazatMěj hezký den, Helena
Heleno, knížku jsem dostala už někdy v listopadu, takže si na svou chvíli taky pár dnů počkala (dočetla jsem ji před Vánoci)
VymazatHezký den
Pokud na knížku narazím, tak ji otevřu :-).
OdpovědětVymazatHezký den!
Hanka
Hanko, zkus a uvidíš :)
VymazatStáni, úplně jsem zapomněla, že ji máš :-) Měj pěkný den.
OdpovědětVymazatMarti, však mi taky chvíli trvalo, než jsem se k ní dostala a pak další chvíli, než jsem dokončila článek (furt jsem se nemohla dostat k vyfocení)
VymazatMěj se krásně a ještě jednou díky tobě i Báře
Zní to zajímavě....a navíc česká autorka....
OdpovědětVymazatMíšo, každopádně zajímavý námět...
VymazatKanibalove by asi nebyli pro me:-). M.
OdpovědětVymazatMarcelo, pro úplně útlocitné povahy to asi úplně vhodné čtení není.
VymazatUpřímně mě ten název trošku vyděsil, protože o toto téma se moc nezajímám, ale jak si popisovala ten příběh, tak mě to nalákalo. :-) Moc hezká recenze!
OdpovědětVymazatDěkuji. Příběh má i drsné části, ale celkově se četl dobře.
VymazatAhojky,
OdpovědětVymazattak anotace nezní zase tak špatně, i když by mi možná trochu vadily některé ty nerealistické scény, které jsi zmínila. Ale zase jestli by zápletka byla dobrá, tak proč ne:-)
Hanka z ciculka.cz
Hanko, nečetlo se to špatně :)
VymazatTak tohle je myslím si přesně ten typ knihy, který by mě bavil! :)
OdpovědětVymazatJsem ráda, že rencenze zaujala a trochu navnadila...
Vymazat