Adventní odpočítávání 2023

Začátek Adventu se nám blíží mílovými kroky, i když letos přijde první adventní neděle až v prosinci a nikoliv na konci listopadu, jak bývá obvyklé. Proto i mé adventní odpočítávání začne letos dřív než opravdu přijdou adventní dny. Ony adventní kalendáře jsou prostě nastavené od prvního prosincového dne bez ohledu na to, kdy přesně Advent daný rok opravdu začíná. Takže už v pátek otevřu první okénka v kalendářích, které jsem si letos pořídila (ano opět jich mám několik).  A teď je chvíle k tomu, abych vám je představila.

Těstovinový salát

 Těstovinový salát už jsem nedělala hrozně dlouho, přitom je to taková jednoduchá večeře nebo krabičkový oběd do práce. Navíc je hodně variabilní a dají  se do něj zužitkovat různé zbytky z lednice v celkem libovolných poměrech. Takže jako inspirace ten můj dnešní ... Třeba už jste ho taky dlouho nedělali

Karin Härjegard - Horké vafle a ledové koupele

Tuhle knížku jsem si vybrala stejně jako tu z předchozího článku v rámci spolupráce s nakladatelstvím Grada. Líbila se mi obálka a taky jsem si říkala, že bych zas pro jednou mohla změnit žánr. Autorku jsem sice neznala (ona je to taky její první knížka vydaná v češtině), ale anotace nezněla  taky úplně špatně...

Čajové okénko 44 - tak trochu vánoční

I když se mi to nechce věřit, tak Vánoce se pomalu (nebo spíš rychle?) začínají blížit, rozhodla jsem se tentokrát ze svých čajových zásob vybrat a představit vám tři kazety čajů, které mají vánočně laděný kabátek.

 

Yrsa Sigurðardóttir - Není úniku

 Dneska vám představím další knížku, kterou jsem si přečetla díky spolupráci s nakladatelství Grada. Její autorkou je jedna z nejznámější islandských autorek. Já se s ní seznámila teprve nedávno díky její knize Kořist. Nic z jejích sérií  detektivních příběhů (Freyja&Huldar a Tóra Gudmunsdóttir), které vyšly v češtině předtím, jsem zatím nečetla. Kniha není úniku je první z další série, která má název Černý led.

Z kosmetické poličky 52

 Tentokrát tu mám takovou poměrně průměrnou spotřebu, která se před desítkou zastavila jen velmi těsně. Zase tu nejsou žádné vzorky ani minibalení, ale plné produkty, byť ve dvou případech (masky) jednorázové. Tak co  tu spotřebovanou devítku tvoří? Jestli vás to zajímá, můžete číst dál

Slečna Marplová: 12 nových případů

 Musím přiznat, že tu ještě  mám v knižních článcích jeden restík z doby, kdy jsem byla na neschopence. Ale protože knihu zrovna uchvátil manžel, tak ji přeskočím a přestavím vám knížku, kterou jsem dostala od syna k narozeninám, takže už jste ji mohli vidět v článku o mých říjnových nákupech (a dárcích). Knížka čtenářům představuje dvanáct nových případů, v nichž figuruje slečna Marplová.

 

Co jsem taky ochutnala 61

 Koukám, že říjnové ochutnávky budou docela bohaté, celkem se mi tu postupně v průběhu měsíce nasbíralo 16 kousků, což je v poslední době nějak trend. Tentokrát je to docela pestrý pel mel - od pečiva přes konzervu a těstoviny až po čokoládu.  

Jiří Březina - Promlčení

 První knihy ze série detektivek Jiřího Březiny s detektivem Tomášem Volfem jsem přečetla loni, paradoxně to byly ty dvě, které vyšly naposledy. Protože mne série zaujala, tak jsem se rozhodla pustit se do ní do začátku. V tom ovšem udělal trochu zmatek autor – jako první vyšla právě kniha Promlčení, kterou ovšem dějově předchází případ Polednice, který vyšel jako druhý v pořadí. Já jsem se rozhodla začít prvním případem Tomáše Volfa, takže jsem nejprve přečetla Polednici (viz tady) a  nyní tedy přišla řada na Promlčení, který se odehrává později.

Říjnové nákupy

 Tak myslím, že tenhle článek by se klidně mohl jmenovat "Knižní novinky", protože o moc víc, než pár knížek, o které se rozrostla má knihovna, tu nenajdete. Nějak jsem v říjnu prostě nenakupovala...

Angela Marsons - Němý křik

 Je nejvyšší čas sáhnout do hromádky přečtených knih a přidat další knižní článek, aby se mi tady ty knížky moc nehromadily.  Mám v tomto směru trochu resty, protože v době neschopenky jsem přece jen četla o něco víc, než je u mne zvykem. A články jsem tak rychle psát nestíhala, takže přečtené knihy mi tu leží ještě dvě a jednu zrovna dočítám. Budu se snažit tenhle rest v nějaké brzké době dohnat..

Tábor

 Město Tábor, jehož založení je spojené s husitským hnutím asi není třeba příliš představovat. Já jsem do nedalekého Sezimova Ústí jezdívala jako holka k dědovi. Dodnes sem jezdíme kolem "Dušiček"  na klokotský hřbitov rozsvítit jemu a babičce na hrob svíčku a navštívit moji sestřenici. Většinou se tu stavujeme cestou z chalupy, takže zajedeme opravdu jen na ten hřbitov. Tentokrát jsme to pojali trochu jako výlet, takže kromě hřbitova a návštěvy jsme  ještě prošli náměstí ...

Podzim 2023 - Barevné proměny - výzva

Tento můj příspěvek je reakcí na Jaruščinu  podzimní výzvu a rovnou se přiznám, že jsem tak trochu nedodržela zadání. Fotky totiž měly být pořízeny do konce října a já to nějak nestihla. Pořád jsem čekala, až se stromy víc vybarví a plánovala jsem, že nafotím končící sezónu ve Valdštejnské zahradě, která má i vodní plochu, takže je hodně fotogenická. Tenhle plán mi zhatila neschopenka a náhradní plán  - fotit ve Vojanových sadech zase hromada pracovních úkolů, díky kterým jsem si do Vojanek prostě přes den nestihla odběhnout (a v době, kdy jsem šla z práce už je pomalu zavírali). Nakonec jsem si přes den  vyšetřila vyšetřila čas na focení až v pátek, kdy si brala volno kvůli nějakému zařizování - no a to už byl listopad. Ale slíbila jsem, že se výzvy zúčastním, tak to chci dodržet...

Švestky s ořechy

  Myslím, že už jste z mých přechozích příspěvků pochopili,  že letos u nás nebyla díky sousedům o švestky opravdu nouze. Takže když jsem na blogu Sincerely Helena narazila na recept na "vánoční švestky", bylo jasné, že ho musím vyzkoušet. A protože výsledek byl více než uspokojivý, tak si tu recept  odložím na dobu, až zase budu řešit, co s úrodou švestek. Doufám, že to Helence nebude vadit.

Říjen v kostce

 

Letošní říjen svým počasím dost často připomínal spíš léto než podzim. Užili jsme si spoustu slunečných a teplých dnů, i na babí léto trochu nezvyklých. I když samozřejmě došlo i na nějaké dny, kdy jsem přemýšlela, jestli nemám jít už hledat  rukavice, a deštník jsem taky párkrát důkladně prověřila. Ale celkově to bylo moc hezké babí léto. A co přinesl mně – kromě hezkého počasí?