Slečna Marplová: 12 nových případů

 Musím přiznat, že tu ještě  mám v knižních článcích jeden restík z doby, kdy jsem byla na neschopence. Ale protože knihu zrovna uchvátil manžel, tak ji přeskočím a přestavím vám knížku, kterou jsem dostala od syna k narozeninám, takže už jste ji mohli vidět v článku o mých říjnových nákupech (a dárcích). Knížka čtenářům představuje dvanáct nových případů, v nichž figuruje slečna Marplová.

 

 

Slečnu Marplová je druhou nejpopulárnější hrdinkou knih A. Christie a tak ji asi není třeba nikomu představovat. Myslím, že její jméno znají i ti, co si na detektivní literaturu příliš nepotrpí.  Já mám A. Christie moc ráda a slečnu Marplovou mám v oblibě snad ještě o chloupek více než jejího známějšího hrdinu, Hercula Poirota. Přesto, nebo možná spíše právě proto, jsem brala knihu do ruky trochu s rozpaky. Ona totiž neobsahuje povídky napsané A. Christie, ta zemřela už před víc než 40 lety, ale povídky jiných autorek, ve kterých ale hraje roli slečna Marplová. Kdysi jsem četla knihu, která se snažila přivést na scénu znovu Hercula Poirota, a byla jsem z ní hodně zklamaná – Poirot v ní byl podle mne úplně jiný, než v knihách A. Christie. Takže jsem byla docela skeptická i v tomto případě, kdy se kniha snaží vrátit čtenářům slečnu Marplovou.

 

Musím ale přiznat, že moje skepse byla v tomto případě celkem zbytečná. Myslím, že všech dvanáct autorek se se svou úlohou vypořádalo dobře (i když někdy o něco více, někdy o něco méně) a všechny povídky mne bavily.  Slečna Marplová si v nich zachovala svůj starosvětský šarm i bystrý úsudek. Její přesvědčení, že lidé jsou v podstatě stejní, díky kterému nachází paralely motivací jednotlivých případů v chování lidí v její „domovské“ vesničce St. Mead, jí spolu s bystrým úsudkem a smyslem pro detail pořád pomáhá najít řešení jednotlivých případů. Autorky slečnu Marplovou zavedly i do méně obvyklých prostředí než je anglický venkov – třeba do divadla na Mathattnu, na zaoceánský parník plující do Hong Kongu nebo na italské pobřeží. Takže nakonec musím říci, že se mi kniha líbila a vlastně mne příjemně překvapila. Navíc má hezkou obálku s růžemi, která podle mne se slečnou Marplovou, která byla mimo jiné vášnivou zahradnicí, docela ladí, stejně jako ořízka v podobném duchu a knihu to předurčuje i jako hezký dárek. Jediné, co mi vadí, je velký nápis Agatha Christie, který je na obálce vyvedený velkým a výrazný písmeny a budí tak dojem, že jde o povídky A. Christie, což je tak klamání čtenáře (a tak trochu parazitování na cizí pověsti). Slovenské vydání bylo v tomto směru mnohem uměřenější a obálce uvádí jen jména skutečných autorek. Ale až na tuto drobnou vadu to rozhodně není špatná knížka.

Anotace

Legendární slečna Marplová se opět vydává po stopách zločinu – tentokrát ve dvanácti nových příbězích! Karen McManus, Ruth Ware, Val McDermid, Lucy Foley a další autorky napínavých knih se spojily, a tak vznikl tento unikátní soubor. Slavná vyšetřovatelka s neobyčejnou znalostí lidské povahy vyráží do všemožných koutů světa, aby znovu předvedla svou bystrost a důvtip při řešení těch nejzapeklitějších záhad. Tucet povídek dokonale respektuje styl klasické krimi, zároveň však každá z nich osobitým, originálním způsobem dokazuje, proč zůstává slečna Marplová dodnes jednou z nejoblíbenějších detektivních postav na světě.

Vydalo nakl. Kalibr, překlad J. Čermák, V. Volhejnová, H. Petráková, 348 str.