Yrsa Sigurðardóttir - Není úniku

 Dneska vám představím další knížku, kterou jsem si přečetla díky spolupráci s nakladatelství Grada. Její autorkou je jedna z nejznámější islandských autorek. Já se s ní seznámila teprve nedávno díky její knize Kořist. Nic z jejích sérií  detektivních příběhů (Freyja&Huldar a Tóra Gudmunsdóttir), které vyšly v češtině předtím, jsem zatím nečetla. Kniha není úniku je první z další série, která má název Černý led.

Osamělá, ale luxusní farma patřící bohatým manželům se dvěma dcerami na západoislandském pobřeží a spousta sněhu – to jsou kulisy několikanásobné brutální vraždy. Sem přijíždí se svými kolegy kriminalista Týr, který se před nedávnou dobou vrátil na rodný Island že Švédska, kde prožil většinu svého života. Zavražděnými jsou matka s oběma dcerami a pomocnice v domácnosti, zatímco otec zmizel.  Zdá se tedy, že vrah jen s největší pravděpodobností právě majitel farmy, který uprchl. Jenže některé stopy na místě činu nasvědčují určitým nelogičnostem v jeho chování, navíc není ani stopy po předchozím pomocníkovi v domácnosti, který by mohl blíže osvětlit její fungování.  A tak zůstávají pochybnosti…

 

Příběh má dvě linky, které se pravidelně střídají po kapitolách. Ta první se odehrává v současnosti a popisuje pátrání kriminalistů po vrahovi. Soustřeďuje se právě na Týra. Ten kromě vyšetřování (které trochu komplikuje fakt, že on a jeho parťačka Karóline  nejsou na své domácí půdě, ale byli místním vyšetřovatelům vysláni pouze na pomoc)  řeší i problém se svou dávnou minulostí, která vyplula na povrch v souvislosti s jednou, vlastně nevinnou, poznámkou patoložky.

Druhá linie se odehrává ve velmi nedávné minulosti a sledujeme  v ní studentku Soldís, která se po rozchodu s přítelem rozhodne přijmout místo vychovatelky a pomocnice v domácností právě u rodiny Ásy a Reyniho. To, co původně vypadalo jako skvělá práce,  se jí postupně začne měnit v noční můru, protože na farmě se dějí podivné věci. Pán domu má sklony k poněkud zvláštnímu chování, v domku, kde Soldís bydlí, se ozývají podivné zvuky a někdo jí přemisťuje věci, na sklo jídelny někdo napsal znepokojující vzkaz…. A tato linie se pomalu přibližuje do bodu, kdy ta první začala …

 

Musím říci, že se mi víc líbila ta linka z minulosti. Ačkoliv jsem věděla, jak tato linka vlastně skončí, tak mne dokázala udržet v napětí a nechyběla jí tajemnost a mrazivá atmosféra.  Linie sledující vyšetřování je podle mého názoru trochu slabší, vyšetřovatelé hodně tápali a občas mi přišli nesystematičtí. A musím říci, že jsem si k hlavnímu hrdinovi úplně cestu nenašla  (i když to nebylo tak, že by mi lezl příšerně na nervy, jak už se mi u některých knížek stalo).  Rozhodně jsem ale zvědavá na další díl této série. Už proto, že zatím nevím, proč se jmenuje Černý led.

Můj díky za možnost si knihu přečíst patří nakladatelství Grada, na jehož e-shopu si ji můžete koupit.

Anotace

Studentka pedagogiky Sóldís potřebuje po rozchodu rychle najít nové bydlení a práci, a tak s nadšením přijme místo soukromé učitelky dcer bohatého páru obývajícího luxusní sídlo v odlehlém, zapadlém koutě západoislandského venkova. Zaměstnavatelé na ni sice působí poněkud zneklidňujícím dojmem a život na osamělém místě v ní postupně začíná vzbuzovat neblahé předtuchy, ona se však rozhodne zatnout zuby a své obavy překonat. Bude to správný krok? ***** Policejní vyšetřovatel Týr se po letech vrací ze Švédska na rodný Island, protože v přelomové životní situaci touží po novém začátku. Záhy po nástupu do kriminalistického týmu v Reykjavíku se musí zapojit do pátrání po pachateli zločinu, jaký si v poklidné ostrovní zemi nedovedl představit ani v nejhorších snech – brutální čtyřnásobné vraždy. Jeho spánek však nakonec budou narušovat ještě hrozivější noční můry než obraz vyhaslých očí čtyř nevinných obětí.

Vydalo nakl. Metafora v r. 2023, překlad L. Korecká, 416 str.