Mary Westmacott - Odloučeni z jara

První z titulů, který jsem rozbalila pod vánočním stromečkem. Dostala jsem ho od syna, který ví, že jsem milovník Agathy Christie. I když v tomto případě nejde o klasickou detektivku, ale o román, který autorka napsala původně pod pseudonymem  Mary Westmacott. U nás teď vyšel s uvedením obou jmen (předpokládám, že důvod byl hlavně marketingový - na jméno Agathy Christie se přece jen přitáhne víc zájemců).

Joan byla přesvědčená, že má dokonalou rodinu, skvělý a úspěšný život. Pak zůstala při návratu z Bagdádu do Londýna díky zpožděnému vlaku, do kterého měla nastoupit,  "uvězněna" několik dní  v malinké ubytovně na hranicích mezi Irákem a Tureckem. Bez společnosti a v podstatě  bez všeho, čím by se mohla zaměstnat. Zůstaly ji jen procházky v naprosto nezajímavém okolí ubytovny. Nedostatek jiné zábavy ji přivedl k tomu, co nikdy nedělala .- začala přemýšlet o svém životě, o své rodině i přátelích.  O tom, jestli všechny věci jsou opravdu takové, jaké se zdají.

Přiznávám, že se mi Joan  od samého počátku díky své bohorovné přesvědčenosti o tom, že ona víc vše nejlíp,  a díky snaze manipulovat svým okolím jevila jako osoba poměrně nesympatická. Ale jinak se knížka po poněkud pomalejším rozjezdu četla docela dobře. A byla jsem zvědavá, jestli Joan posune její osamělé přemítání o životě někam dál. A musím říci, že  mne konec příběhu trochu  překvapil. Každopádně odbočení od Hercula Poirota a slečny Marplové do trochu jiných autorčiných vod  nelituji, bylo to zajímavé.

Anotace

Pozoruhodný psychologický román královny detektivek z roku 1944, příběh o ochotě pohlédnout na sebe sama, přiznat si životní chyby a vykročit ze svého stínu. Joan Scudamoreová se vrací z Iráku  do Británie. V Bagdádu se postarala o nemocnou dceru a nyní míří zpět za manželem. Na cestování je zvyklá, ne však na dlouhé, nedobrovolné odloučení ode všech, které miluje. Její vlak zůstane nečekaně odstaven a Joan musí strávit nějakou dobu v malé ubytovně daleko od vší civilizace. Izolace a nečinnost ji přinutí k rekapitulaci svého dosavadního života. Čím hlouběji se noří do analýzy vztahů s manželem, dětmi, přáteli, do hodnocení všech činů i omylů, jichž se vůči nim dopustila, tím bolestnější obraz jí samé před ní vystupuje. A tím naléhavěji se vynořuje i otázka: co s tímto poznáním udělat?

Vydalo nakl. Ikar v r. 2019 (překlad Jan Čermák)