Říjen v kostce

 Letošní říjen se, co do počasí opravdu povedl, většinu měsíce bylo  krásné podzimní počasí, krásně se barvily stromy. No a nějaká ta mlha nebo mrholení k podzimu taky patří. 

Říjen  nezačal úplně dobře - máma skončila v nemocnici s vysokým tlakem a po pár dnech tam navíc chytla COVID s docela blbým průběhem.  Radost mi udělala výhra na blogu u Lenky, od které mi dorazily moc hezké šité podzimní dekorace, i balíček od Mixitu, kde jsem si objednala nějaké dobrůtky. Taky jsem byla hlídat Lízu. O víkendu jsem se pak vypravila na procházku na Vyšehrad, kde jsem se podívala i do kasematů vedoucích k sálu Gorlice.

Líza - z procházky s kočárkem - od Lenky  - z Mixitu

Cihelná brána - pohled z Vyšehradu - hotdog (U Vratislava) a čokoláda na Vyšehradě

Druhý říjnový týden mi docela rychle utekl -  byl hodně pracovní a navíc  já byla doma "slaměná", protože manžel byl na chalupě kvůli opravě vody.  Já toho využila a po Herculu Poirotovi jsem si dala večery se slečnou Marplovou.  Na pátek jsem si pak vzala dovolenou a odjela už ve čtvrtek za manželem na chalupu. Udělali jsme si znovu výlet do Polné (článek bude) a cestou zpátky jsme se stavili u Jihlavy v nákupním centru, kde jsem poprvé nakupovala v Actionu (na mne tam bylo moc lidí, takže jsem brzo zavelela k ústupu, ale něco málo jsem si koupila). Sobota byla u nás mlžná, tak jsme se věnovali úklidu  a taky jsme dojeli pro brambory na uskladnění.

Poslední karafiáty - mlžný a slunečný den na chalupě - psí víno

Židovský hřbitov, jeden z kostelů a cukrárna v Polné  - nákup v Acitonu

Další týden jsem začala jako hlídací babička a pokračovala jako hlídací dcera. Mámu v půlce týdne pustili z nemocnice a protože byla hodně zesláblá, vzala jsem si OČR a nastěhovala jsem se asi na deset dní k ní, abych na ni dohlédla a pomáhala jí. Na žádný výlet jsme tedy nevyrazili, já si jen dělala krátké procházky po sídlišti, protože bylo většinou krásné podzimní počasí. Objevila jsem při tom nedaleko mámina bydliště malou cukrárničku a hned jsem jí otestovala. Dorazila  mi jedna ze zásilek čajových novinek a taky Glanc box.

Zase Líza - třikrát barvy podzimu

Nákup čajů poprvé - Glanc box - vařím pro mámu (smažený květák a lívanečky)

Čtvrtý říjnový týden jsem ještě byla u mámy, která se trochu zotavila, a tak jsme spolu začaly chodit na krátké procházky sídlištěm. Na víkend jsme vyjeli na chalupu - už bylo třeba začít s přípravami na zazimování. Ale taky jsme vyrazili na houby a donesli docela slušný úlovek. Byly houbové řízky a mám na zimu zásobu v mrazáku. Dorazily mi další čaje (a kupodivu i první vánoční dárečky) a taky dárek od blogerky  Jitky, jejíž blog moc ráda čtu. 

Krásné utěrky od Jitky - čajové nákupy podruhé - poslední růžička a podvečer na chalupě 

Houbové úlovky - rybníka na chalupě - houbové řízky - poddubák jak malovaný

V úplném závěru října jsem se přestěhovala od mámy zase domů, ukončila jsem OČR (pracovala jsem ale s výjimkou jednoho dne z domova, protože za mámou je třeba ještě přes den zaskočit). Prošla jsem letos naposledy Valdštejnskou zahradou ab byla jsem taky zase u mladých za Lízou (ta je úžasně hodné miminko, co skoro nebrečí - doufám, že jí to vydrží) a taky za mou "spolutchýní" (což je mé označení pro maminku snachy), která si zlomila nohu v kotníku. A i tentokrát na mne čekaly v Zásilkovně dva balíčky - v jednom nový batoh, ve druhém opět něco dobrého od Mixitu.

Zpracování hub - dýňová polévka - kapří řízek - z Mixitu podruhé

Naposledy Valdštejnskou zahradou - Líza - dvakrát podzimní sídliště

Nestihla jsem návštěvu kadeřnice, kterou bych ale měla nacpat hned do prvních listopadových dnů, protože už má vlasy fakt hrozné. A opět nevyšla ta pořád odsouvaná dovolená a zatím je v nedohlednu - kvůli mámě nechci odjíždět na delší dobu z Prahy a mladí taky potřebují víc hlídání, když jim vypadla druhá babička kvůli zlomené noze. 

Uvidíme, jak se listopad vyvrbí. Asi nejdůležitější je, aby byla máma v pořádku - to zotavování po COVIDu je fakt pomalé, rozhodně pomalejší než bychom si obě představovaly.