Duben v kostce

 Duben byl letos skutečně aprílový - aspoň tedy pokud jde o počasí. V jeho první půlce se jaro pořád ještě tak trochu pralo se zimou, takže kromě sluníčka jsme zažili i sněžení. Ale postupně přece jen přibývalo sluníčka i tepla, takže jsem mohla vytáhnout i baloňák. Jinak mi přišlo, že měsíc nějak rychle utekl. Ale to vlastně říkám skoro pokaždé - nějak čim jsem starší, tím víc mám pocit, že mi čas protéká pod rukama rychlostí proudu dravé řeky.

 

 

Začátek dubna mi jako každý rok přinesl otevření Valdštejnské zahrady. Vždycky se na to těším, protože si tudy cesta do práce je tudy příjemnější než cesta rušnou Letenskou ulicí. Baví mne sledovat postupné proměny zahrady, kdy nejdřív rozkvetou narcisky, pak magnolie a postupně se začnou olistňovat sestříhané buky, které na začátku dubna vždycky vypadají jako kostřičky.

Valdštenská zahrada v průběhu dubna

 

Na Velikonoce jsme  zahájili letošní chalupářskou sezónu, o kterou jsme se kvůli netekoucí vodě trochu obávali. Ale  obec naštěstí opravila vodovod, takže voda dotekla i k nám. Počasí byly aprílové  - sluníčko, déšť i sníh (na Velký pátek byla myslím větší zima než na Vánoce).  Zvládli jsme  uklidit  chalupu po zimě (včetně opravy padlých vrat u stodoly a umytí oken), mazanec i velikonoční nádivku i návštěvu u příbuzných ve vsi (máme chalupu v mámině rodné vesnici). Jen na zahradě jsme toho moc díky zimě moc neudělali. Na té jsme naopak víc pracovali třetí dubnový víkend, který jsme s manželem strávili na chalupě sami, protože mámu skolila jakási viróza. Manžel přehazoval kompost, já plela jako o život. Taky jsme se pokusili dosít trávník sežraný do larev chroustíků. To, s jakým úspěchem, ukáže čas.

 

Mazanec (made in máma) - nasněžilo - kopřivy do nádivky - nádivka

 
 

 Chalupa - oprava vrat - manžel a traktůrek - pohled k lesu

 Západy slunce - aspoň trochu vypleto

 

 Ze záhonku i z trávníku

Jeden víkend jsme strávili v Praze. Měla jsem tradiční výměnnou burzu čajových přebalů, kterou od jejích prvních ročníků pomáhám organizovat, takže jsem na ní nemohla chybět ani letos. A o stejném víkendu jsme ještě s mámou oslavili její 87. narozeniny - večeří na našich oblíbených Opatovských terasách. Taky jsem na FB vyhrála za vyluštěnou doplňovačku poukaz na nákup čajů na e-shopu GS FOODS, který jsem obratem utratila (a ještě něco navíc k tomu) a část čajových přebalů z nakoupených čajů hned vyměnila na burze.
 
 

 Čajový nákup - vstupenka a čaj z z burzy - čajové přebaly (na výměnu i vyměněné)

 

 Já aperol, manžel pivo - grilovaná křídla - smažený banán (vše Opatovské terasy) - lívanečky (domácí)

A na samém konci dubna jsme odzimovali i naši minichatu u Hracholuské přehrady. Počasí bylo konečně jarní - jako vymalované. A my se po zimě jsme se zase potkali s našimi kamarády a chatovými sousedy.  Udělali jsme si bramborákovou "párty", snědli "kotel" guláše, zkontrolovali, jestli funguje kiosek u přehrady, posekali trávu za chatou a došlo i na posezení u ohně. 
 

 

 Manžel seká - první oheň - první buřt - první posezení u stánku u přehrady

Přehrada - vykáceno po kůrovci - opuštěné ptačí hnízdo za chatou - bramboráky

 

To je stručný souhrn toho, co se mi povedlo zdokumentovat. Bez fotografické dokumentace zůstal  třeba oběd u maminky synovy přítelkyně, oslava kolegových kulatých narozenin s úžaznými dortíky z našeho nového bufetu  v práci, poletování mezi fofrem v práci a nemocnou mámou. oslava manželova svátku  i jedno pracovní rozhodnutí, k jehož realizaci ale dojde až v květnu.

 Místo toho je tu takový pelmel "co se jinam nevešlo"

 

Perník - guláš s bramboráčky - jahody se šlehačkou - ovesná kaše s jahodami

 

Pohlazení pro oči u metra - darované růže (od synovy přítelkyně a od kolegy) - nový Brand box

 

✿

 
Uvidíme, co přinese květen (kromě chladného počasí, co předpovídají meterologové). Doufám, že překvapení, která mne čekají, budou spíše příjemná, a že vyjde naše plánovaná krátká dovolená.