Červenec v kostce

Poslední červencový den nám rozpůlil prázdniny a začali jsme se pomalu ukrajovat z jejich druhé poloviny. Tentokrát jsem docela dodržela plán, psát si průběžně poznámky, tak je mé shrnutí docela obsažené a myslím, že jsem snad na nic nezapomněla, i když můj červenec nebyl nijak mimořádný. Tak se pojďme podívat, co nám přinesl.

Červenec jsme zahájili společnou pondělní večeří s mámou, synem a jeho ženou. Vyrazili jsme na Letnou, kde mladí bydlí, protože jsme se chtěli podívat, co nového mají v bytě, a  tak jsme pak na večeři zakotviliv restauraci Holešovická sedma. Já si dala tatarák a bylo to dobré. První červencový víkend byl díky státnímu svátku o den delší a my ho strávili na chatě, kde jsme byli letos poprvé. Takže došlo na klasický úklid, vymetání pavučin (a pavouků), sekání notně přerostlé trávy. Původně jsem plánovala i nějaký výlet, ale vzhledem k vedru to nakonec skončilo jen procházkou do kiosku v kempu.

Tatarák - Holešovská sedma - motýl, co mi zabloudil do praccovny - rubékie z chalupy 

Posezení se sousedy u vína - přehrada - v kempu na "pivu" - slané bochánky od sousedky 

Manžel seká - stříhá keře - náprstník za chatou - slepýš zachráněný před sekačkou

 Druhý červencový týden  pokračovala vedra, která na mne nepůsobí zrovna pozitivně - jsem jejich vlivem jak zpomalená. Nicméně  jsem  vyrazila s kolegyní na francouzské trhy na Kampu, kde jsme si daly chobotnicový salát (a skleničku šampusu). Pracovní jednání mne zavedlo na Staroměstské náměstí a protože jsem dorazila s větším předstihem, než jsem počítala, užila jsem si příjemné posezení na lavičce za sochou Jana Husa. Víkend už byl zase ve znamení chalupy, tedy pletí zahrádky, dalšího uklízení a přebírání věcí po dobu úprav  uložených na půdě. A taky jsem uvařila první letošní meruňkové knedlíky (samozřejmě z kupovaných meruněk - na Vysočině na jejich pěstování není zrovna klima).

Staroměstské náměstí - cestou z porady - francouzský trh  - chobotnicový salát

Večerní posezení s manželem - rozkvetla mi fialka - meruňkové knedlíky - nedělní snídaně

Kytky ve váze - na chalupě i doma

Protože nám v práci pořád ještě nevařila závodka, rozhodly jsme se s kolegyní vyrazit na trochu luxusnější oběd než jsou krabičky z domova a zašly si na palačinku do Creperie Pod věží. Ta moje s kozím sýrem, mascarpone, hruškou a ořechy byla moc dobrá. V týdnu jsem pak ještě zvládla stavit se v knihovně a půjčit si pár knížek (dvě jsem už stačila přečíst) Na chalupu (i pak domů) jsem jela tentokrát autobusem, protože manžel většinu července zůstával na chalupě.  Po příjezdu jsem se pokochala dokončenou koupelnou (manžel přes týden pověsil poličky, zrcadlo ap.) a v sobotu jsme se pustili do rybízu. Po jarních mrazech to s ním vypadalo bledě, ale nakonec přece jen něco dozrálo a  natrhali jak na pár marmelád, tak i rybízový koláč.

Palačinka s kozím sýrem  (Pod věží) - je horko - knížky z knihovny - na autobusáku (Roztyly)

Dokončená koupelna -   rybízový koláč - rybízové a jablečné marmelády - snídaně

Kopretiny - slunečnice - ze zahrady - sousedův rybníček

Poslední červencové dny byly opět horké (snad až na neděli a pondělí), díky kterému mi ani nevadilo "otužování z Pražskou teplárenskou" (jak říkám odstávce teplé vody).  A byla jsem i vděčná za dvě jednání v klimatizované zasedačce. Jedno trvalo deset hodin, tak jsem byla ráda, že jsem se pak jen doplížila domů. Druhé jednání bylo kratší, čehož jsem využila k návštěvě nákupního centra. Ale nějak mne nebavilo nakupovat, takže jsem skončila u dortíku v pekárně Paul.   Jinak jsem si vyrazila na posezení se svými "čajovými" kamarády do restaurace Červená cibule. nesešlo se nás sice moc, ale pěkně jsme si popovídali a vyměnili si poslední přírůstky (a fotodokumentace zmizela někde v "matrixu"). S kolegy z práce jsme pak byli posedět v restauraci Kuchyň, která je nahoře na Hradčanském náměstí (moji cestu po Zámeckých schodech dolů k metru jsem vám předvedla v jednom z minulých článků). Je tam nádherný výhled na Prahu, slušné jídlo, ale  ceny bohužel odpovídají  turistické lokalitě. Na chalupě jsme se přiblížili finiši montování skříní a nasušily s mámou křížaly na zimu (což je dobře, protože ty loňské právě dochází).

Dva pohledy ze zasedačky - svačina u Paula - nové čaje

 Pohled z terasy - drůbeží paštika (Kuchyň) - Praha od Hradu - odstávka teplé vody

Montujeme nábytek - váza - křížaly - ze dvora

Uvidíme, co nám přinese druhá půlka léta. Já doufám v trochu méně horké počasí, než teploty atakující třicítky. A taky v to, že se nám podaří dohnat všechny řemeslníky na dodělávky chalupě (montáž kuchyně, elektrikář, topenář) a že už to tu přestane být provizorium. A třeba zbude čas i na nějakou dovolenou...