pátek 20. května 2022

Angela Marsons - Pokrevní pouta

 Angela Marsons patří mezi autory, které už jsem nějakou dobou chtěla vyzkoušet - hlavně díky Hance z blogu cicilka.cz, protože ta její knihy velmi chválila. Jen jsem si na to nikdy nevzpomněla v knihovně při půjčování knížek. Až teď naposledy, kdy jsem z regálu vytáhla dvě knížky, které tam od této autorky měli.
 

 
Žena nalezená mrtvá v autě – zavražděná jednou přesně mířenou bodnou ranou. Na loupežné přepadení to nevypadá a tak před inspektorkou Kim Stoneovou a jejím týmem stojí nelehký úkol vypátrat, kdo mohl mít zájem na smrti nekonfliktní a všemi oblíbené sociální pracovnice. Policii se nedaří najít žádnou stopu nebo vodítko, které by je posunuly dál. A za pár dnů je nalezena oběť zavražděná také jednou bodnou ranou – tentokrát jde o tělo mladé narkomanky.  Podle způsobu provedení obou vražd se jedná o stejného pachatele, ale co mohly mít společného tyto dvě ženy, které vedly úplně odlišný život? Kim ví, že bez nalezení toho, co měli oběti společné, se jim s největší pravděpodobností vraha nepovede vypátrat. A tak se její tým noří do pátrání v minulosti obou obětí i do  hledání, zda nedošlo k podobným případům už v minulosti.
Současně do příběhu vstupuje i psycholožka Alex,  která prováděla manipulativní experimenty na duševně nemocných lidech, ale díky Kim skončila ve vězení.  Tam má prostor přemýšlet o pomstě a za pomoci nejrůznějších manipulativních technik i drahého právníka zprostředkujícího kontakty s vnějším světem  se pokoušet zasahovat Kim do života. To, že Kim v sobě má neuzavřenou tragickou kapitolu ze svého dětství i neurovnaný vztah s matkou, ji k tomu dává dobrou munici.

 

Příběh je psaný v krátkých kapitolách, kdy se střídavě ocitáme s Kim a jejimi kolegy uprostřed pátrání a ve věznici, kde sledujeme Alex manipulující okolí tak, aby dosáhla svého cíle. Mezitím se ještě objevují jakési deníčkové kapitoly psané v ich formě, u kterých vlastně není jasné, k čemu patří. Díky tomu se čtenář vlastně pohybuje ve třech dějových rovinách, takže to může někomu dělat trochu problémy. Mně to nevadilo, i když smysl těch deníčkových pasáží jsem pochopila až úplně na konci knihy.
Kniha se má díky krátkým kapitolám spád a dobře se čte. Kim, i když je to trochu komplikovaná postava, mi byla sympatická, stejně jako její tým. Jen postava Alex  mi přišla poněkud hůře uvěřitelná a její manipulativní schopnosti trochu démonizované a konec příběhu trochu zašmodrchaný.  Jen jsem měla dát na Hančinu radu a začít číst sérii popořadě tak, jak vycházela, protože přečtení této knihy jsem si nejspíš předem odhalila pachatele jedné z předchozích. Ale protože jsem nepoučitelná, tak po páté knize v sérii sáhla hned po  sedmé  (když už ji mám doma z knihovny, že?) - z čehož je vidět, že mne Kim zaujala.
✦✦✦✦✦

 
Anotace
Jak chytit vraha, který nezanechává stopy?
Žena zabitá jediným přesným bodnutím do srdce – na první pohled to vypadá jako loupežné přepadení, které se zvrtlo. Kdo by plánovaně vraždil starostlivou a bezúhonnou sociální pracovnici? Ale inspektorce Kim Stoneové na téhle smrti něco nesedí. Pár dní nato už si je jistá – po nálezu mrtvé mladé narkomanky se stejnou bodnou ranou v hrudi. Někdo je obě chladnokrevně sprovodil ze světa. To je však to jediné, co je spojuje. Kim se nedokáže na případ soustředit – z minulosti se vynořila doktorka Thorneová, sociopatka, kterou Kim dostala do vězení a která za mřížemi naplánovala bezcitnou pomstu. Počet obětí narůstá a Kim a její tým se po krůčcích přibližují k pachateli. Někdo z nich se ale brzy octne ve smrtelném nebezpečí. A Kim tentokrát možná nebude mít dost sil, aby ho ochránila…
Vydalo nakl. Knižní klub v r- 2018, překlad T. Jandourková, str. 368



 

 

20 komentářů:

  1. Stáni, díky za tvoje knižní okénko. Měj pohodovou sobotu.

    OdpovědětVymazat
  2. Stáňo, o knize mi nedávno vyprávěla známá. Dostala ji a pátrala, jestli nemám od autorky nějakou další.
    Děkuji za recenzi a přeji hezkou sobotu, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Heleno, já budu pátrat taky - v knihovně, protože mne Kim baví (čtu druhou knížku, kterou jsem si půjčila). Jen už asi dodržím pořadí ;-)

      Vymazat
  3. Pěkná recenze, pokud někdy budu chtít sáhnout po takovém žánru knihy, mrknu po ní :).

    OdpovědětVymazat
  4. Tak přesně tohle není můj žánr a ani o autorce jsem nikdy dřív neslyšela

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Petro, já vím, že ty na detektivky nejsem. Já jo a tuhle autorku jsem objevila až díky Hance.

      Vymazat
  5. Taky děkuji za tip na čtení)))

    OdpovědětVymazat
  6. O knížce jsem ještě neslyšela, vypadá zajímavě, děkuju za tip :)

    Another Dominika

    OdpovědětVymazat
  7. Knížky Angely Marsons mám taky ráda, pár jsem jich přečetla (taky na přeskáčku). Zrovna jsem si vypůjčila Skryté karty, ani nevím, kolikátý díl to je :-). Ráda jsem si přečetla i vaši recenzi. Mám zkušenost, že na dojem z knihy má silný vliv i kvalita překladatele, u té vaší vidím, že ji přeložila paní Jandourková, to je záruka kvality. Nevím, zda to víte, je to dcera Lubomíra Lipského. To jen pro zajímavost :-)
    Srdečně zdravím,
    Eliška

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím, že překlad má na čtenářskou spokojenost určitě vliv.
      Já Angelu Marson právě objevila a určitě si půjčím i její další knížky.
      Hezký den

      Vymazat
  8. Marcela Nordic Passion24. května 2022 19:37

    Démonizované schopnosti mi nezní úplně vábně, ale jinak obsah knihy ano. Hezký večer, Stáňo. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Možná jsem to špatně vyjádřila - měla jsem pocit, že z Alex dělají skoro všemocnou osobu (na to, že byla vlastně ve vězení).

      Vymazat
  9. Teda já od ní ještě nic nečetla, ale asi budu muset. Čtu na ni samou chválu a když už i u Tebe... :) Děkuji za recenzi. Sabča z Bláznivé mámy

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sabi, já si určitě půjčím i další knížky této autorky - čte se mi dobře.

      Vymazat
  10. Ahoj Stáni,
    jsem ráda, že jsi nějaké knihy sehnala, i když je lepší číst je popořadě:-) Ještě bych ti moc ráda doporučila Helen Fields, ta píše úžasné detektivky.
    Měj se krásně,
    Hanka z ciculka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, jsem ráda, že jsem si konečně v knihovně vzpomněla aspoň na jednu autorku, kterou jsem si chtěla přečíst na základě tvých doporučení. Určitě si od ní půjčím i ostatní knížky. A snad si příště vzpomenu i na Helen Fields :)

      Vymazat

Děkuji, že jste si našli čas k přečtení mého článku a třeba i k napsání komentáře. Každý mne potěší (a na každý se snažím odpovídat). Pokud vás můj blog zaujal, budu ráda, když si ho přidáte mezi sledované (na stráce úplně dole)