Angela Marsons - Pokrevní pouta

 Angela Marsons patří mezi autory, které už jsem nějakou dobou chtěla vyzkoušet - hlavně díky Hance z blogu cicilka.cz, protože ta její knihy velmi chválila. Jen jsem si na to nikdy nevzpomněla v knihovně při půjčování knížek. Až teď naposledy, kdy jsem z regálu vytáhla dvě knížky, které tam od této autorky měli.
 

 

Žena nalezená mrtvá v autě – zavražděná jednou přesně mířenou bodnou ranou. Na loupežné přepadení to nevypadá a tak před inspektorkou Kim Stoneovou a jejím týmem stojí nelehký úkol vypátrat, kdo mohl mít zájem na smrti nekonfliktní a všemi oblíbené sociální pracovnice. Policii se nedaří najít žádnou stopu nebo vodítko, které by je posunuly dál. A za pár dnů je nalezena oběť zavražděná také jednou bodnou ranou – tentokrát jde o tělo mladé narkomanky.  Podle způsobu provedení obou vražd se jedná o stejného pachatele, ale co mohly mít společného tyto dvě ženy, které vedly úplně odlišný život? Kim ví, že bez nalezení toho, co měli oběti společné, se jim s největší pravděpodobností vraha nepovede vypátrat. A tak se její tým noří do pátrání v minulosti obou obětí i do  hledání, zda nedošlo k podobným případům už v minulosti.
Současně do příběhu vstupuje i psycholožka Alex,  která prováděla manipulativní experimenty na duševně nemocných lidech, ale díky Kim skončila ve vězení.  Tam má prostor přemýšlet o pomstě a za pomoci nejrůznějších manipulativních technik i drahého právníka zprostředkujícího kontakty s vnějším světem  se pokoušet zasahovat Kim do života. To, že Kim v sobě má neuzavřenou tragickou kapitolu ze svého dětství i neurovnaný vztah s matkou, ji k tomu dává dobrou munici.

 

Příběh je psaný v krátkých kapitolách, kdy se střídavě ocitáme s Kim a jejimi kolegy uprostřed pátrání a ve věznici, kde sledujeme Alex manipulující okolí tak, aby dosáhla svého cíle. Mezitím se ještě objevují jakési deníčkové kapitoly psané v ich formě, u kterých vlastně není jasné, k čemu patří. Díky tomu se čtenář vlastně pohybuje ve třech dějových rovinách, takže to může někomu dělat trochu problémy. Mně to nevadilo, i když smysl těch deníčkových pasáží jsem pochopila až úplně na konci knihy.
Kniha se má díky krátkým kapitolám spád a dobře se čte. Kim, i když je to trochu komplikovaná postava, mi byla sympatická, stejně jako její tým. Jen postava Alex  mi přišla poněkud hůře uvěřitelná a její manipulativní schopnosti trochu démonizované a konec příběhu trochu zašmodrchaný.  Jen jsem měla dát na Hančinu radu a začít číst sérii popořadě tak, jak vycházela, protože přečtení této knihy jsem si nejspíš předem odhalila pachatele jedné z předchozích. Ale protože jsem nepoučitelná, tak po páté knize v sérii sáhla hned po  sedmé  (když už ji mám doma z knihovny, že?) - z čehož je vidět, že mne Kim zaujala.
✦✦✦✦✦

 

Anotace
Jak chytit vraha, který nezanechává stopy?
Žena zabitá jediným přesným bodnutím do srdce – na první pohled to vypadá jako loupežné přepadení, které se zvrtlo. Kdo by plánovaně vraždil starostlivou a bezúhonnou sociální pracovnici? Ale inspektorce Kim Stoneové na téhle smrti něco nesedí. Pár dní nato už si je jistá – po nálezu mrtvé mladé narkomanky se stejnou bodnou ranou v hrudi. Někdo je obě chladnokrevně sprovodil ze světa. To je však to jediné, co je spojuje. Kim se nedokáže na případ soustředit – z minulosti se vynořila doktorka Thorneová, sociopatka, kterou Kim dostala do vězení a která za mřížemi naplánovala bezcitnou pomstu. Počet obětí narůstá a Kim a její tým se po krůčcích přibližují k pachateli. Někdo z nich se ale brzy octne ve smrtelném nebezpečí. A Kim tentokrát možná nebude mít dost sil, aby ho ochránila…
Vydalo nakl. Knižní klub v r- 2018, překlad T. Jandourková, str. 368