Dva prázdninové měsíce jsou za námi. Dětem nastane škola, mně naopak režim volnější. Srpen mi tak nějak utekl jako voda. A protože byl výrazně teplejší než červenec, byla jsem ráda, že jsem si mohla vybrat nějakou dovolenou a strávit ji na chalupě. Vedra se tam snáší přece jen líp.
Srpen nám tentokrát začal víkendem. Strávila jsem ho jako obvykle na chalupě. V sobotu jsme vyrazili do Jihlavy na dlouho slibovanou návštěvu mé sestřenice. Ale ještě předtím jsme se stavili na oběd v jihlavském "Dělňáku"- Pro mámu vzpomínka (chodívala tam tancovat), pro nás všechny fajn jídlo. Uvažovanou procházku nám zhatil déšť a zrealizovali jsme jen další část plánu - návštěvu nákupní zóny, kterou máme po cestě a chalupu. Kromě jídla jsme ulovili i pár kousků na chalupu. A v neděli došlo na další várku rybízové marmelády i na rybízovou buchtu (tentokrát to byl koláč se sněhem a tvarohem)
Líčka s kaší (Jihlava, Dělnický dům) - prší - rybízová buchta - rybízové džemy
Druhý týden jsem byla sama v Praze. Absolvovala jsem poradu na Úřadu vlády, vyřídila hromadu spisů a v pátek jsem buse odjela zase zpátky na chalupu. O víkendu jsme konečně přidělali u mámy v pokoji tyče na záclony A houbařili jsme na zahradě :) - vyrostlo nám tam několik pýchavek obrovských. Skončily jako řízek na našich talířích - v této úpravě jsou skvělé.
Pohled ze zasedačky - voskovky před Úřadem vlády - čekám na autobus - letní zátiší
Západ slunce - pověšené záclony - pýchavky na zahradě i na talíři
Většinu dalšího týdne, který byl fakt horký, u nás strávila A. s Lízou. Já jsem měla dovolenou, takže jsme si užívali vnučky a procházek s kočárkem, stejně jako to, že na Vysočině v baráku, který je z větší části kamenný, se ta vedra nějak snáší líp. Život nám trochu zkomplikoval fakt, že půl dne netekla voda, ale naštěstí se to ukázalo jako dočasné (zřejmě si nějaký chytrák napouštěl bazén a vytáhl obecní vrt). A nesmím zapomenout na výlet na Křemešník zakončený v hostinci U Zavadilů, na který jsme vyrazili s A. a Lízou. V pátek jsem pomáhala A. připravovat korpus a krémy na dort na oslavu Líziných narozenin a když už se peklo, tak jsme s mámou ještě druhý den upekly koláče - máma se loučila s pelhřimovskou dialýzou, tak jako poděkování pro sestřičky :)
Procházka s Lízou - letní večeře - je horko - zásoby vody
Kostel na Křemešníku - Caesar salát (U Zmátlů, Sázava) - máminy koláčky - meloun je léto
Hned začátek třetího srpnového týdne jsem po práci strávila likvidací kalamity mámina mrazáku. Zřejmě u ní nešel nějakou dobu proud, takže se mrazák částečně odmrazil a pak zas namrazil. Většina věcí byla na vyhození a toho ledu ... Dlouho trvalo, než jsem byla schopná šuplíky vytáhnout. Víkend jsme opět strávili na chalupě. Zkoušeli jsme s mužem jít na houby, ale u nás tedy nerostou (našla jsem jednoho křemenáče a jinak ani ťuk). Udělali jsme poslední várku rybízové marmelády a opravovali jsme ohrazení kompostu.
Zaledněný mrazák - dvakrát podvečer na chalupě - bodláky
Muškát - připravený traktůrek - křemenáč - candát na bylinkách
Poslední týden v srpnu pak byl ve znamení vyřizování mého zásadního pracovního kroku, který jsem se rozhodla učinit. Už někdy na začátku léta jsem usoudila, že chci mít víc času pro mámu, pro Lízu, pro manžela a nakonec i pro sebe a že osmihodinová pracovní doba není už nic pro mne. Podala jsem proto žádost o ukončení služebního poměru, a to právě k 31. srpnu. Takže poslední srpnové dny jsem strávila vyřizování formalit kolem tohoto kroku. Bylo jich požehnaně, a to vzdor tomu, že své vztahy se zaměstnavatelem netrhám definitivně - dohodla jsem se, že občas pro ně něco udělám na základě dohody o provedení práce. Ve čtvrtek jsme byli na obvyklém vzpomínkovém obědě (koncem týdne by měl můj táta narozeniny) a víkend jsme strávili na chalupě, tentokrát bez mámy (ta byla u bráchy na chatě)
Večeře z krabice - pikantní křidýlka (Opatovské terasy) - pohled z kanceláře - pohoda na chalupě
V záři si budu pomalu zvykat na "důchodcovský" režim. Rozhodli jsme se ho pokřtít tak, že z chalupy místo zpátky do Prahy vyrážíme na tři dny na Moravu.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji, že jste si našli čas k přečtení mého článku a třeba i k napsání komentáře. Každý mne potěší (a na každý se snažím odpovídat). Pokud vás můj blog zaujal, budu ráda, když si ho přidáte mezi sledované (na stráce úplně dole)