úterý 17. května 2022

Heather Morris - Tatér z Osvětimi

 Knížek s tematikou holocaustu a koncentračních táborů vychází poměrně dost. Já je nijak cíleně nevyhledávám - přece jen je to poměrně těžká a hodně smutná tematika. Ale když jsem tuto knížku zahlédla  v knihovně v regále s vrácenými knihami, tak jsem po ní sáhla. 
 


Kniha je napsána podle příběhu slovenského Žida Laleho, který se v r. 1942 dobrovolně přihlásil do transportu, aby zachránil zbyek své rodiny od deportace ze Slovenska. Po příjezdu do Osvětimi se shodou okolností stane tatérem - tedy tím, kdo pomocí jehly a inkoustu označoval všechny nově příchozí vězně. Tato práce znamená i určité privilegované postavení - volnější pohyb, lepší jídlo i ubytování. A taky menší riziko smrti (byť ta samozřejmě v Osvětimi hrozila úplně všem). Lale své postavení využívá ke  shánění cenností z majetku odebraného Židům při příchodu do tábora a jejich výměně za jídlo nebo léky, o které se pak dělí s dalšími spoluvězni. Hlavní linkou celé knihy je ale vztah mezi Lalem a  slovenskou Židovkou Gitou, jednou z těch, které Lale také vytetoval číslo na předloktí,  jejich snaha přežít i najít si malý kousek štěstí i v továrně na smrt, kterou Osvětim nepochybně byla.


 
Kniha není historickým dokumentem o Osvětimi, ale spíše beletristickým vyprávěním  o lásce vzniklé v  podmínkách vyhlazovacího tábora. Nesoustřeďuje se na  hrůzy, které se tu odehrávaly - ty jsou  sice všudypřítomné, ale tvoří jakési kulisy Laleho příběhu  - jeho vůli přežít i  romantickému vztahu vzniklému mezi ním a Gitou. Musím řici, že mi někdy přišlo skoro neuvěřitelné, jak lehce Lale proplouval životem v táboře, co dokázal zařídit  a jaké měl  štěstí, když se prozradily jeho výměnné obchody. Kniha byla napsána podle skutečného příběhu, takže  si ji   netroufám   v tomto směru kritizovat, nicméně si myslím,  že se autorce úplně nepovedlo vyvážit  historickou a romantickou linku.  Celkově mi tato knížka přišla slabší než Fotograf z Osvětimi, který se mi zdál autentičtější, byť syrovější.
Líbila se mi obálka, která je jednoduchá a přítom myslím dobře vystíhuje obsah knihy.
✦✦✦✧✧
 
 
Anotace
Kniha Tatér z Osvětimi vznikla podle skutečného příběhu, jenž souvisí s jedním z nejznámějších symbolů holocaustu – čísly, která měli vězňové vytetována na předloktí. Když se slovenský žid Lale Sokolov stal v tom strašlivém místě tatérem a musel označovat své spoluvězně čísly vyvedenými nesmazatelným inkoustem, využil svou nepatrnou volnost k činům. Díky své práci mohl vyměňovat šperky a peníze z majetku zavražděných židů za jídlo, které pomáhalo ostatní vězně držet naživu. Kdyby byl dopaden, čekala by ho jistá smrt. Za své přežití mu vděčí mnozí.
Vydalo nakl. CPress v r. 2018, překlad V. Fuksa, 248 stran 
 

28 komentářů:

  1. Ahoj Stáni,
    já jsem tuto knihu nečetla, ale zaznamenala jsem, že u nás ve škole je docela dost oblíbená mezi žáky (stejně jako ostatní knihy s tematikou holocaustu). Možná ji také někdy vyzkouším, když na ni narazím v knihovně.
    Měj se krásně,
    Hanka z ciculka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, já toho o holocaustu moc načteného nemám, takže zas nemůžu moc srovnávat - jen s tím Fotografem z Osvětimi a pak jsem ještě četla Děti s hvězdou, což je z okupované Francie, takže trochu jinak zaměřené, než přímo příběhy z vyhlazovacích táborů. Jestli si ji půjčíš, tak budu zvědavá na tvůj názor.
      Hezký den

      Vymazat
  2. Stáni, díky za recenzi a osvětu. Měj pohodový den.

    OdpovědětVymazat
  3. Ráda jsem si přečetla tvé hodnocení, Stáňo. O knize vím, nečetla jsem ji. Názory na ni jsem ale slyšela hodně podobné tomu tvému...
    Měj hezký den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Heleno, tahle knížka byla jeden čas hodně "v kurzu" - viděla jsem ji lidi poptávat třeba na FB, tak jsem možná měla trochu velké očekávání.
      Měj se fajn

      Vymazat
  4. Už jsem o této knize slyšela. No uvidím. Když na ni v knihovně v regálu narazím, vezmu si ji.
    Měj se hezky !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hanko, já to tak měla - na knížku jsem narazila mezi čerstvě vrácenými tituly (u nás na to mají zvláštní regál).
      Měj se fajn

      Vymazat
  5. Také knihy s touto tematikou úplně nevyhledávám, jednou za čas si nějakou přečtu, ale je to pro mě dost citlivé téma, které si musím dávkovat postupně :) Tato knížka je celkem známá, hodně ji vídám na internetu a třeba i jedno po ní šáhnu, abych si ji přečetla :)

    Another Dominika

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dominiko, téma holocaustu fakt není lehké téma, taky bych se asi do víc podobně zaměřených titulů nepouštěla bezprostředně po sobě.

      Vymazat
  6. Stáňo děkuji za recenzi. Knížka bude určitě zajímavá, ale i určitě smutná. Měj se moc hezky. Iva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivo, v tomto případě to má pozitivní konec. Ale úplně lehké čtení to není.
      Hezký den

      Vymazat
  7. O téhle knize už jsem četla hodně. Názory byly různé, ale mě zatím nijak zvlášť neláká, i když občas podobné knihy taky čtu.
    Hezký den, Stáni. 🙂

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem na knížku narazila náhodně v knihovně - jinak tuto tematiku aktivně nevyhledávám, ale ani se jí nevyhýbám.
      Měj se fajn

      Vymazat
  8. Ahoj Stáňo, knihu jsem četla a líbila se mi. Článek mám na blogu. Teď si od problematiky holocaustu dávám oddechn:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Míšo, taky bych víc knih s tematikou holocaustu nečetla bezprostředně za sebou - je to pro mne těžké téma.

      Vymazat
  9. Jé, tak to jsem ráda, že sis knihu přečetla. Já ji mám přečtenou už delší dobu a tuto tématiku mám ráda. Kniha se mi líbila, ačkoliv je to smutné, ostatně jako všechny tyto knihy na toto téma. Doma mám i Cilčinu cestu. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Knížky o holocaustu jsou na čtení prostě těžší - i tady, kde autorka do podrobností likvidační mašinerie vyhlazovacího tábora nezabíhala nijak detailně, při čtení člověka trochu mrazí, co všechno se dělo...

      Vymazat
  10. Marcela Nordic Passion19. května 2022 13:18

    Ja take na podobne tema musim tu spravnou naladu, tady to nakonec asi nebude tak narocne. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marcelo, tady autorka do děsivých detailů úplně nezabíhá, ale stejně... - holocaust je prostě na čtení ne úplně lehké téma.

      Vymazat
  11. O této knížce jsem slyšela a ráda bych si ji někdy přečetla :). Děkuji i za tip na toho Fotografa z Osvětimi, to neznám :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já na Fotografa z Osvětimi narazila náhodou v knihovně, taky jsem o něm předtím neslyšela (na rozdíl třeba od Cilčiny cesty, kterou znám aspoň podle názvu, byť jsem ji zatím nečetla)

      Vymazat
  12. Knihu už mám doma dlouho a nebyla vůbec špatná. Nicméně mi přišlo, že taté měl až moc štěstí..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přežít Osvětim štěstí nepochybně chtělo a někdo ho měl, někdo ne... Ale taky jsem měla dojem, že Lalovi prošly věci, u kterých bych to nečekala.

      Vymazat
  13. první a jedna z mála knih, které jsem na toto téma četla :) a tím, že byla první, jsem byla ráda, že není tak drsná :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem pak někde četla, že Lale, podle jehož vyprávění autorka knihu napsala, nechtěl, aby se kniha soustředila jen na hrůzy vyhlazovacího tábora.

      Vymazat
  14. Ahoj Stáňo, tuto knihu jsem četla na tak před třemi lety, prakticky jakmile vyšla. Mě se líbila a i druhý díl - pokračování jsem zvládala. Nyní vůbec, ale vůbec nečtu, hanba mi. Krásný večer přeji.
    Blog MonalisaBeautyEriAnna

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Eri, já čtu taky míň, než bych chtěla. A pokud čtu, tak zas spím míň, než bych měla :). Měj se fajn

      Vymazat

Děkuji, že jste si našli čas k přečtení mého článku a třeba i k napsání komentáře. Každý mne potěší (a na každý se snažím odpovídat). Pokud vás můj blog zaujal, budu ráda, když si ho přidáte mezi sledované (na stráce úplně dole)