neděle 13. září 2020

Český Rudolec po Graselově stezce

V dnešním článku se vrátíme do posledních srpnových dnů, kdy jsme trávili dovolenou  na chalupě. Mám tu pro vás náš poslední výlet, kdy jsme se znovu vypravili do oblasti České Kanady. Jako cíl jsme si vybrali vesničku Český Rudolec a při svém putování jsme využili převážně značenou Graselovu stezku. Jde o stezku připomínající lupiče Grasela, který ve zdejším kraji (a to jak na české, tak na rakouské straně) působil na počátku 19. století. Nebyla to žádná kladná postava, co  by"bohatým brala a chudým dávala", ale prostě lupič, který okradl toho, kdo mu zrovna přišel do cesty a byl v tom docela "přeborník" - údajně spáchal přes 200 krádeží a loupeží.


Pokud bychom chtěli projít celou stezku, museli bychom volit přejezd mezi Slavonicemi a Dolním Bolíkovem vlakem. Nechtěli jsme se ale na vlak časově vázat, tak jsme si trasu trochu upravili. Auto jsme nechali zaparkované za Novou Vsí v místech, kde žlutá TZ odbočovala ze silnice do Slavonic, a  po ní jsme vyrazili docela příjemnou polní cestou, která nás dovedla až do Dolního Bolíkova. Odtud už jsme pokračovali po Graselově stezce, která je značená písmenem G se žlutým puntíkem. Její první část vede do Českého Rudlce kolem Bolíkovského potoka, který je třeba asi  po dvou kilometrech přebrodit. Na místě, kam nás dovedla značka, to vypadalo, že si namočíme kraťasy, tak jsme zvolili trochu jiné místo, kde bylo vody do půl lýtek. V létě žádný problém, v listopadu by se mi brodit nechtělo. 


Dolní Bolíkov

Bolíkovský potok

Pozůstatky zaniklé železárny

Tady jsme brodili

Dominantou Českého  Rudolce je zámek, který asi každému připomena  Malou  Hlubokou. Původně zde stávala vodní tvrz, která byla v průběhu staletí několikrát přestavěna. Konečná podoba zámku je výsledkem přestavby ve stylu tudorovské  novogoticky, která proběhla v polovině 19. stol. Bohužel po 2.světové válce zámekž v podstatě jen chátral, byť s občasnými pokusy o jeho obnovu. V posledních deseti letech na zámku postupně probíhají záchranné práce a zámek byl i částečně zpřístupněn (my jsme měli smůlu, protože jsme tu byli ve všední den, kdy se prohlídky nekonají).




Kostelík nad Českým Rudolcem

Po pivu (z místního pivovaru Grasel), které jsme si dali v restauraci proti zámku, jsme dál pokračovali po Graselově stezce. Minuli jsme vodní pilu Pěníkov (což je zajímavá technická památka, bohužel i tam jsme měli smůlu a nakoukli jsme jen oknem) a dál stezka mírně stoupala až k Schillerovu kameni, což byl nejvyšší bod naší cesty (vyhlídka je odtud ale mizerná, mnohem lépe je do kraje vidět z jedné skalky o pár desítek metrů dříve). Kousek za Graselovou slují jsme stezku opustili a dali se po žluté TZ - přes Vlastkovec a kolem Vlastkoveckého rybníka zpět k Nové Vsi, kde naše cesta začala. 


Vnitřek vodní pily (foceno skrz okénko)








Graselova sluj


Vlastkovec

Celkem jsme ušli asi 20 km s  převýšením, které nestálo skoro za řeč (200 výškových metrů), protože celá trasa vede víceméně po rovině.

 

 

A praktické rady? Cesta vede většinou po lesních nebo polních cestách, případně pěšinách, poslední metry jsme docházeli po státovce. Je třeba počítat s broděním Bolíkovského potoka. Zámek v Českém Rudolci je i v sezóně přístupný jen o víkendech, vodní pila jve středu a o víkendech jen od 15 do 16 hodin. Občerstvení najdete v Českém Rudolci, kde jsme kromě Zájezdního hostince (kde jsme si dali pivo my) zaznamenali ještě minimálně jednu otevřenou restauraci a je tu i konzum. Za Vlastkovcem jsme pak ještě viděli otevřené Cyklobistro.


26 komentářů:

  1. Stáňo, díky za tip na pěkný výlet. Tahle místa neznám vlastně vůbec. Tak jsem se s tebou podívala ráda. Koukla jsem i do mapy, kde to vlastně je. Na turistické jsou naznačeny nějaké skály. Jsou tam i vyšší, než máš na fotkách? Nebo jsou kolem takové ty veliké balvany, co máš vyfocené? Moc díky.
    Měj prima dny, Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Petro, Česká Kanada je moc pěkná a za výlet určitě stojí. Skály jsou opravdu spíš velké kameny, asi nejvyšší byl ten Schillerův kámen; rozhodně to nejsou žádné skalní stěny :).

      Vymazat
  2. Bezva výlet. Místa, která neznám, takže jsem si pomyslně šlapala s vámi.
    Měj se hezky!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  3. Týjo, tak to byla slušná procházka. Když ujdu více než 10 km, tak jsem pak mrtvá po zbytek dne :D Aspoň, že jste tady po cestě potkali nějaké místo, kde se dalo občerstvit :)

    WantBeFitM

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Míšo, pivko v Rudolci bodlo :). My výlety na celý den plánujeme tak kolem 15 až 18 km, ale občas to nevyjde. Tady to vycházelo taky tak na 18 km, ale jednou jsme minuli odbočku, hledali jsme ten brod a zašli jsme kousek k vodní pile a hned to byla podle GPS dvacítka:)

      Vymazat
  4. To jsou úžasné fotky , muselo tam být neskutečně.Ta příroda je prostě balzám.
    A klobouk dolů za fakt slušný výšlap tolika kilometrů.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Renato, Česká Kanada je moc pěkná - já říkám taková malebná :), umí pohladit oko i duši. A díky za návštěvu

      Vymazat
  5. Díky za procházku s tebou )))
    Místo je zajímavé a vůbec jsem ho neznala.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, Česká Kanada není turisticky tak známá, takže není divu. My to tam máme relativně blízko z chalupy. A zámek v Českém Rudolci jsem chtěla už dlouho vidět.
      Hezký den

      Vymazat
  6. Ahoj,
    krásný výlet a moc pěkné fotky! Měj se krásně:-)
    Hanka z ciculka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, díky. Hezká místa se fotí "sama".
      Měj se pěkně

      Vymazat
  7. Stáni, další krásná reportáž z výletu. Kochala jsem se a ten zámek je úchvatný. Měj pěkný den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, zámek je moc pěkný, doufám, že se ho podaří obnovit do krásy.
      Měj se hezky

      Vymazat
  8. Stáňo, děkuji za zdokumentování moc hezkého výletu. Z Českého Rudolce mi je trochu smutno, byli jsme u něj asi před 4mi lety a vypadal stejně, podle tvých fotek se práce nepohly. Snad se teď opravuje uvnitř...
    Měj příjemný den, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Heleno, my jsme bohužel vevnitř nebyli, takže jak to tam vypadá netuším. Ale doufám, že snad rekostrukce bude postupovat rychleji než zub času.
      Hezký den

      Vymazat
  9. Ta reportáž voní po létě, po lese a sice není tam žádný kladný hrdina, ale kráse se to neubírá.
    Škoda jen, že ten zámek není v kondici, neměl by chybu.
    Krásné dny babího léta.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Simi, zámek je opravdu taková malá (a bohužel poněkud zpustlá) Hluboká. Snad se ho povede zachránit. A výlet to byl moc pěkný - počasí, lesy, louky... Kochali jsme se :D
      Hezký den

      Vymazat
  10. hezké fotky,tady jsem byla před 4 roky,nic se nezměnilo,zámek stále chátrá,Sv.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Swetlo, zámek vlastně chátrá už přes půl století, tak snad teď bude mít štěstí ne neskončí to jen opravenou věží.

      Vymazat
  11. Další pěkný výlet a moc hezké fotky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, jsem ráda, že se líbily.
      Hezký den, Martino

      Vymazat
  12. Stano, za me skvele dobrodruzo se vsim vsudy. A 20 km uz je pekny kousek. M.
    PS: U novejsiho prispevku se mi po 2x nepodaril vlozit komentar, tak snad tady jo. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marcelko, pokud jde o km, tak to šlo, protože celá trasa má minimální převýšení. Brod-nebrod byl v srpnovém počasí psina, ale kdysi jsme se takhle v listopadu u Bečova vraceli z půlky vymyšlené trasy, protože Teplou se nám v pěti stupních nad nulou brodit nechtělo.
      Doufám, že už vkládání zase bude fungovat a přeju pěkný den

      Vymazat
  13. Stáni, v Českém Rudolci jsem byla už několikrát, ale o Graselově stezce nevím. Ušli jste pořádný kus cesty. Parádní fotky.
    Přeji fajn víkend. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dášo, díky za pochvalu fotek. Graselovu stezku jsem našla na mapy.cz, když jsem hledala, nějakou trasu vedoucí přes Rudolec, protože zámek tam jsem chtěla vidět.

      Vymazat

Děkuji, že jste si našli čas k přečtení mého článku a třeba i k napsání komentáře. Každý mne potěší (a na každý se snažím odpovídat). Pokud vás můj blog zaujal, budu ráda, když si ho přidáte mezi sledované (na stráce úplně dole)