Český Rudolec po Graselově stezce

V dnešním článku se vrátíme do posledních srpnových dnů, kdy jsme trávili dovolenou  na chalupě. Mám tu pro vás náš poslední výlet, kdy jsme se znovu vypravili do oblasti České Kanady. Jako cíl jsme si vybrali vesničku Český Rudolec a při svém putování jsme využili převážně značenou Graselovu stezku. Jde o stezku připomínající lupiče Grasela, který ve zdejším kraji (a to jak na české, tak na rakouské straně) působil na počátku 19. století. Nebyla to žádná kladná postava, co  by"bohatým brala a chudým dávala", ale prostě lupič, který okradl toho, kdo mu zrovna přišel do cesty a byl v tom docela "přeborník" - údajně spáchal přes 200 krádeží a loupeží.

Pokud bychom chtěli projít celou stezku, museli bychom volit přejezd mezi Slavonicemi a Dolním Bolíkovem vlakem. Nechtěli jsme se ale na vlak časově vázat, tak jsme si trasu trochu upravili. Auto jsme nechali zaparkované za Novou Vsí v místech, kde žlutá TZ odbočovala ze silnice do Slavonic, a  po ní jsme vyrazili docela příjemnou polní cestou, která nás dovedla až do Dolního Bolíkova. Odtud už jsme pokračovali po Graselově stezce, která je značená písmenem G se žlutým puntíkem. Její první část vede do Českého Rudlce kolem Bolíkovského potoka, který je třeba asi  po dvou kilometrech přebrodit. Na místě, kam nás dovedla značka, to vypadalo, že si namočíme kraťasy, tak jsme zvolili trochu jiné místo, kde bylo vody do půl lýtek. V létě žádný problém, v listopadu by se mi brodit nechtělo. 

Dolní Bolíkov

Bolíkovský potok

Pozůstatky zaniklé železárny

Tady jsme brodili

Dominantou Českého  Rudolce je zámek, který asi každému připomena  Malou  Hlubokou. Původně zde stávala vodní tvrz, která byla v průběhu staletí několikrát přestavěna. Konečná podoba zámku je výsledkem přestavby ve stylu tudorovské  novogoticky, která proběhla v polovině 19. stol. Bohužel po 2.světové válce zámekž v podstatě jen chátral, byť s občasnými pokusy o jeho obnovu. V posledních deseti letech na zámku postupně probíhají záchranné práce a zámek byl i částečně zpřístupněn (my jsme měli smůlu, protože jsme tu byli ve všední den, kdy se prohlídky nekonají).

Kostelík nad Českým Rudolcem

Po pivu (z místního pivovaru Grasel), které jsme si dali v restauraci proti zámku, jsme dál pokračovali po Graselově stezce. Minuli jsme vodní pilu Pěníkov (což je zajímavá technická památka, bohužel i tam jsme měli smůlu a nakoukli jsme jen oknem) a dál stezka mírně stoupala až k Schillerovu kameni, což byl nejvyšší bod naší cesty (vyhlídka je odtud ale mizerná, mnohem lépe je do kraje vidět z jedné skalky o pár desítek metrů dříve). Kousek za Graselovou slují jsme stezku opustili a dali se po žluté TZ - přes Vlastkovec a kolem Vlastkoveckého rybníka zpět k Nové Vsi, kde naše cesta začala. 

Vnitřek vodní pily (foceno skrz okénko)

Graselova sluj

Vlastkovec

Celkem jsme ušli asi 20 km s  převýšením, které nestálo skoro za řeč (200 výškových metrů), protože celá trasa vede víceméně po rovině.

 

 

A praktické rady? Cesta vede většinou po lesních nebo polních cestách, případně pěšinách, poslední metry jsme docházeli po státovce. Je třeba počítat s broděním Bolíkovského potoka. Zámek v Českém Rudolci je i v sezóně přístupný jen o víkendech, vodní pila jve středu a o víkendech jen od 15 do 16 hodin. Občerstvení najdete v Českém Rudolci, kde jsme kromě Zájezdního hostince (kde jsme si dali pivo my) zaznamenali ještě minimálně jednu otevřenou restauraci a je tu i konzum. Za Vlastkovcem jsme pak ještě viděli otevřené Cyklobistro.