pondělí 10. června 2019

Ivančena

Ivančena - mohyla pod vrcholem Lysé hory je jedno z beskydských míst, které jsem chtěla navštítvit. Tato mohyla  připomíná pět skautů,  kteří byli za odbojovou činnost popraveni těsně před koncem druhé světové války. Na jejich pamět tu jejich oddíloví kamarádi vztyčili kříž zasezený mezi kameny, k němuž postupně další skauti i kolemjdoucí turisté přidávali k uctění jejich památky další kameny. Postupem času se tento pomníček začal stávat mohylou a současně i symbol odporu proti jakékoliv nesvobodě. V době před r. 1989 se k mohyle konaly pravidelné vyýstupy, které monitorovala bývalá StB jako projev odporu k režimu.


My jsme se na Ivančenu původně chtěli vypravit už od dva dny dřív, ale nakonec jsme došli jen kousek za Satinské vodopády a pak se kvůli dešti vrátili. Na druhý pokus jsme si naplánovali trochu jinou trasu - už bez vodpádů.  Namísto na parkovišti na konci  Malenovic jsme auto nechali asi o dva kilometry výš (u autobusové zastávky, moc místa na parkování tam ale není). Odtud jsme vyrazili do kopce po zelené TZ, ze které jsme ale po malé chvíli odbočili na cestu značenou žlutým "medvídkovým" místním značením.

Výhledy...

...výhledy

Medvídci  nás  po úbočí kopce Hradová v podstatě po vrstevnici vedli až k modré TZ, kterou jsme pak stoupali až na rozcestí Hradová - Nad salašem. odtud jsme dál pokračovali po zelené nejprve téměř po vrstevnici příjemnou lesní cestou až k vrcholku Tanečnice a dál pak nejprve mírným, potom ostřejším stoupáním až na Kykulku, což byl s 995 m.n.m. nejvyšší bod naší cesty.

Po rovině i do kopce

Lysá poprvé

Lysá podruhé

Z Kykulky nás červená dovedla na rozcestí pod mohylou Ivančena. Kousek po modré jsme vyšlápli přímo k mohyle a pak už se vraceli zpátky - po modré na naše známé rozcestí Hradová - Na salašem a pak poměrně prudkým klesáním po zelené kolem hotelu Petr Bezruč (hotel na pěkném místě, ale uvnitř působící hodně studeně a neosobně), zpátky k autu.

Ivančena - mohyla

Ivančena

Tak trochu potokem

Pohled do údolí na hotel Petr Bezruč

A pak ještě přes rozcestí U korýtka k hospodě U Velíšků - oni tam totiž mají jednak turistickou známku Ivančeny a jednak svou vlastní. A ty jsme si nemohli nechat ujít. A protože od Ivančeny nám už zase pršelo, tak jsme myšlenku pokračovat dál "po medvídkách" kolem vrcholu Ostrý, opustili a vrátili se zase k autu.

Kdo nebyl U Veličků, nebyl v Beskydech 😃

Pohled na louky

Jeden z přítoků Satiny

Celkem jsme ušli asi  13,5 km s převýšením něco  přes 600 výškových metrů.
Klesání od rozcestí Hradová je poměrně prudké a hlavně dost kamenité (a po deštích vede trochu i potokem), takže vyžaduje dobré boty, zbytek cesty vedl většinou po lesních cestách. Občerstvit je možné se ve zmiňovaném hotelu Petr Bezruč  a hospodě U Veličků.



24 komentářů:

  1. Nohy mě nebolí a pokochala jsem se pohledem na místa, která fakt neznám. Musím to napravit. Je to nádhera!
    Stáňo, děkuji a přeji hezký den, Helena

    OdpovědětVymazat
  2. Jsi prostě zapálená turistka. Ráda se prostřednictvím Tvých fotek dostávám do míst, kde jsem nebyla a která jsou zajímavá a krásná!
    Hezké dny, Stáňo!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  3. Stáni, děkuji za cestování s tebou. Kochám se a sama už bych tam nemohla. Ještě jednou díky a měj pěkný den.

    OdpovědětVymazat
  4. Tedy Stáni, hned bych šla s vámi. Beskydy mám neprobádané, tak snad jednou.
    Moc díky za tipy a skvělé průvodcovské slovo.
    Měj se moc hezky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, pro nás to byla beskydská prenmiéra. A moc se nám v Beskydech líbilo, asi se ještě vrátíme

      Vymazat
  5. Stáni, prošla jsem všechny beskydské příspěvky a je super, že jste sem zavítali ;-) To se tak hezky čte, když ta místa znáš :-)) A je dobře, že jste Veličky nevynechali, tam se opravdu musí :-)) Zvládli jste i Ostravu? Hezké dny D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Danko, Ostravu jsme nezvládli - my (hlavně manžel) velká města nemusíme (Štramberk je pro nás tak akorát ;-)). Ale beskydy se nám líbily moc.

      Vymazat
  6. Máš moc hezké fotky známých míst :) A U Veličků je to opravdu taková beskydská klasika :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Elle, U Veličků se nám líbilo - narozdíl od Bezruče, který nám přišel moc velký a takový studený, bez atmosféry..

      Vymazat
  7. Páni, to jste si museli máknout! Mě bolí nohy jen o tom čtu :D Ale výhledy jsou krásné, za to ten výšlap určitě stojí :)

    WantBeFitM

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nebylo to tak hrozné - jen při stoupání na Kykalku jsem funěla :-). A když jsme se vraceli tím potokem, byla jsem ráda, že jsme cestu naplánovali tak, že to bylo z kopce.

      Vymazat
  8. Páni Stáni, ten terén si tedy je. Obdivuji Vás a já se kochám místy které mi jsou opravdu neznámé.
    Měj se moc krásně. Z♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdeni, s dobrými botami se to celkem dalo (a byl to jen kousek).
      hezký den

      Vymazat
  9. Páni, to jste si dali, ale stálo to za to. Krásné výhledy a skvělé fotky. Stáni, díky tobě jsem se podívala do míst, která neznám.
    Přeji fajn dny. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dášo, vzdor tomu, že i na druhý pokus nás stihl déšť (ale až za půlkou cesty a pršelo snesitelně), to byl fajn výlet.

      Vymazat
  10. Skvelo napísaný článok! Veľmi zaujímavé miesta a krásne fotky :)
    What A Fancy World

    OdpovědětVymazat
  11. Stano, aj musim jen konstatovat, ze jste proste zdatni turisti! A o mohyle jsem nemela tuseni, pomnik s pribehem... M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marcelo, já o mohyle na Ivančeně něco četla, ale další podrobnosti jsem zjistila až na místě z info tabule

      Vymazat
  12. Stáňo děkuji za připomenutí míst, která velmi dobře znám. Pod Ivančenou měli manželovi rodiče chatu a trávila jsem tam hodně letních dní, když byli děti malé. Bohužel rodiče odešli a chata se musela prodat. Zůstali jen krásné vzpomínky. Díky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rijo, jsem ráda, že jsem ti připomněla příjemné chvíle.

      Vymazat

Děkuji, že jste si našli čas k přečtení mého článku a třeba i k napsání komentáře. Každý mne potěší (a na každý se snažím odpovídat). Pokud vás můj blog zaujal, budu ráda, když si ho přidáte mezi sledované (na stráce úplně dole)