Ivančena

Ivančena - mohyla pod vrcholem Lysé hory je jedno z beskydských míst, které jsem chtěla navštítvit. Tato mohyla  připomíná pět skautů,  kteří byli za odbojovou činnost popraveni těsně před koncem druhé světové války. Na jejich pamět tu jejich oddíloví kamarádi vztyčili kříž zasezený mezi kameny, k němuž postupně další skauti i kolemjdoucí turisté přidávali k uctění jejich památky další kameny. Postupem času se tento pomníček začal stávat mohylou a současně i symbol odporu proti jakékoliv nesvobodě. V době před r. 1989 se k mohyle konaly pravidelné vyýstupy, které monitorovala bývalá StB jako projev odporu k režimu.

My jsme se na Ivančenu původně chtěli vypravit už od dva dny dřív, ale nakonec jsme došli jen kousek za Satinské vodopády a pak se kvůli dešti vrátili. Na druhý pokus jsme si naplánovali trochu jinou trasu - už bez vodpádů.  Namísto na parkovišti na konci  Malenovic jsme auto nechali asi o dva kilometry výš (u autobusové zastávky, moc místa na parkování tam ale není). Odtud jsme vyrazili do kopce po zelené TZ, ze které jsme ale po malé chvíli odbočili na cestu značenou žlutým "medvídkovým" místním značením.

Výhledy...

...výhledy

Medvídci  nás  po úbočí kopce Hradová v podstatě po vrstevnici vedli až k modré TZ, kterou jsme pak stoupali až na rozcestí Hradová - Nad salašem. odtud jsme dál pokračovali po zelené nejprve téměř po vrstevnici příjemnou lesní cestou až k vrcholku Tanečnice a dál pak nejprve mírným, potom ostřejším stoupáním až na Kykulku, což byl s 995 m.n.m. nejvyšší bod naší cesty.

Po rovině i do kopce

Lysá poprvé

Lysá podruhé

Z Kykulky nás červená dovedla na rozcestí pod mohylou Ivančena. Kousek po modré jsme vyšlápli přímo k mohyle a pak už se vraceli zpátky - po modré na naše známé rozcestí Hradová - Na salašem a pak poměrně prudkým klesáním po zelené kolem hotelu Petr Bezruč (hotel na pěkném místě, ale uvnitř působící hodně studeně a neosobně), zpátky k autu.

Ivančena - mohyla

Ivančena

Tak trochu potokem

Pohled do údolí na hotel Petr Bezruč

A pak ještě přes rozcestí U korýtka k hospodě U Velíšků - oni tam totiž mají jednak turistickou známku Ivančeny a jednak svou vlastní. A ty jsme si nemohli nechat ujít. A protože od Ivančeny nám už zase pršelo, tak jsme myšlenku pokračovat dál "po medvídkách" kolem vrcholu Ostrý, opustili a vrátili se zase k autu.

Kdo nebyl U Veličků, nebyl v Beskydech 😃

Pohled na louky

Jeden z přítoků Satiny

Celkem jsme ušli asi  13,5 km s převýšením něco  přes 600 výškových metrů.
Klesání od rozcestí Hradová je poměrně prudké a hlavně dost kamenité (a po deštích vede trochu i potokem), takže vyžaduje dobré boty, zbytek cesty vedl většinou po lesních cestách. Občerstvit je možné se ve zmiňovaném hotelu Petr Bezruč  a hospodě U Veličků.