Mám tu druhou knihu z edice „Původní česká detektivka“,
kterou jsem si přinesla v hromádce prázdninového čtení z knihovny.
Z té první, jak už víte, jsem úplně nadšená nebyla. Jak v mých očích
dopadl druhý kousek, to si můžete přečíst teď.
Tahle detektivka nás nezavede do německého prostředí, jak by
se mohlo zdát z názvu. Stuttgart je totiž loď brázdící vlny Brněnské
přehrady. A právě na ní objeví Stanislav Berka, bývalý brněnský policista
sloužící u mordparty a nyní soukromý detektiv, mrtvolu muže. Ukáže se, že
jde o bývalého tiskového mluvčího premiéra. Zanedlouho Berka narazí, tentokrát
pro změnu v trolejbuse, na další mrtvolu, u které pitva odhalí stejný
způsob smrti – otravu způsobenou vpichem jedovaté látky. O vraždy se
začne zajímat sám premiér země Klement Chládek, protože obě oběti s ním
měli kdysi něco společného. A protože Stanislav Berka
pro premiéra už nějaké případy řešil, rozhodne se ho znovu povolat do služby,
aby se mohl vyšetřování obou vražd, k nimž přibude posléze ještě další,
věnovat oficiálně.
Příběh je napsán v první osobě a vypravěčem je právě soukromý detektiv Stanislav Berka. Ten v rámci popisu pátrání nezapomene obšírně zmínit jak všechna svá pátrání v předchozí době, tak životní příběh premiéra, což zabere v podstatě první čtvrtinu knihy. Samotný detektiv mi k srdci moc nepřirostl, jeho postava je napsaná tak, že z ní čiší samolibost a přesvědčení o vlastní výjimečnosti a dokonalosti. Tváří se jako etalon čestnosti a spravedlnosti, ovšem vůbec mu nevadí, aby pracoval pro premiéra, který má poměrně problematickou minulost, a inkasoval od něj tučné honoráře.
Ani jinak mi kniha nepřišla zajímavá, snad jen způsob provedení vražd byl docela neotřelý. Vlastně to, co mi nejvíc utkvělo v paměti, je fakt, že mi lezl na nervy hlavní hrdina. Což je trochu málo.
A zajímalo by mne, jestli ten, kdo navrhuje obálky, ty detektivky čte. Minule byla lacině bulvární a neseděla k obsahu, tady je na obálce mrtvola v kaluži krve, ovšem v knize se vraždí jedem...
Příběh je napsán v první osobě a vypravěčem je právě soukromý detektiv Stanislav Berka. Ten v rámci popisu pátrání nezapomene obšírně zmínit jak všechna svá pátrání v předchozí době, tak životní příběh premiéra, což zabere v podstatě první čtvrtinu knihy. Samotný detektiv mi k srdci moc nepřirostl, jeho postava je napsaná tak, že z ní čiší samolibost a přesvědčení o vlastní výjimečnosti a dokonalosti. Tváří se jako etalon čestnosti a spravedlnosti, ovšem vůbec mu nevadí, aby pracoval pro premiéra, který má poměrně problematickou minulost, a inkasoval od něj tučné honoráře.
Ani jinak mi kniha nepřišla zajímavá, snad jen způsob provedení vražd byl docela neotřelý. Vlastně to, co mi nejvíc utkvělo v paměti, je fakt, že mi lezl na nervy hlavní hrdina. Což je trochu málo.
A zajímalo by mne, jestli ten, kdo navrhuje obálky, ty detektivky čte. Minule byla lacině bulvární a neseděla k obsahu, tady je na obálce mrtvola v kaluži krve, ovšem v knize se vraždí jedem...
✦✧✧✧✧
Anotace
Dvanáctý příběh soukromého detektiva Standy Berky začíná na lodi Stuttgart na Brněnské přehradě, kde Berka zase jednou navštíví jejího kapitána Jendu Horna, svého dlouholetého přítele. Cesta uplyne klidně a bez problémů. Jenže na konečné zastávce lodní dopravy ve Veverské Bítýšce oba kamarádi zjistí, že jediný cestující, který se spolu s nimi vyskytoval na horní palubě lodi, už není mezi živými. Zdánlivě zemřel přirozeně, dokud ovšem profesorka Motlová při pitvě neobjeví vpich jehly v mužových zádech a nezjistí, že byl otráven. Případ si přebírají detektivové Berkova přítele plukovníka Motla z brněnské mordparty...
Vydalo nakl. MOBA v r. 2019, 240 stran
Dvanáctý příběh soukromého detektiva Standy Berky začíná na lodi Stuttgart na Brněnské přehradě, kde Berka zase jednou navštíví jejího kapitána Jendu Horna, svého dlouholetého přítele. Cesta uplyne klidně a bez problémů. Jenže na konečné zastávce lodní dopravy ve Veverské Bítýšce oba kamarádi zjistí, že jediný cestující, který se spolu s nimi vyskytoval na horní palubě lodi, už není mezi živými. Zdánlivě zemřel přirozeně, dokud ovšem profesorka Motlová při pitvě neobjeví vpich jehly v mužových zádech a nezjistí, že byl otráven. Případ si přebírají detektivové Berkova přítele plukovníka Motla z brněnské mordparty...
Vydalo nakl. MOBA v r. 2019, 240 stran
Ahoj Stáni,
OdpovědětVymazati když mi anotace nepřišla špatná, tak tvoje hodnocení mě zrovna nenadchlo. Já jsem zrovna dočetla hodně zajímavou knihu od Roberta Harrise, srpnové přečteno bude hodně různorodé.
Měj se krásně,
Hanka z ciculka.cz
Hani, mně anotace taky nepřišla špatná, ale ten detektiv mi lezl hrozně na nervy...
VymazatHezký den
Stáni, díky za další recenzi. Ano, občas nechápu, co má kniha společného s obálkou. S Bárou řeším často obálky jejich knih a posuzujeme návrhy a prvním kritériem je, že obálka musí souznít s obsahem. Měj pohodovou sobotu.
OdpovědětVymazatMarti, mně se to teď stalo (a právě u edice Původní česká detektivka) podruhé za sebou. Mám ráda, když má knížka zajimavou obálku, ale taky jsem přesvědčená, že musí především korespondovat s dějem V poslední době se mi líbily obálky u knížky Barabary Erskonové nebo M. Klevisové.
VymazatHezký víkend
Vím, že jsou i u nás v knihovně, ale nikdy mě nenalákaly. No, a očividně u tohoto ani není o co stát a ani v předchozím případě. Navíc, pokud se to stalo na palubě lodi, nazval bych to jinak. A že obrázek neodpovídá, to je další střípek zklamání.
OdpovědětVymazatSice momentálně nečtu, ale snad už na to bude taky čas!
Martine, tady se to moc nepovedlo asi celkově. Já si zelenou edici většinou půjčuji v létě - je to takové nenáročné čtení. A občas se narazí i najakou slušnou.
VymazatNo, na nějakou velkou pecku to tedy nevidím...
OdpovědětVymazatDěkuji, že si četla i za mě a přeji hezký večer, Helena
Helenko, já od zelené edice nic moc neočekává, takže ani zklamání nebývá veliké :). Tady to opravdu pecka nebyla. Občas se něco vydaří víc.
VymazatMěj se fajn
No tak si ji nanapíšu na seznam do knihovny :-).
OdpovědětVymazatHezkou neděli, Stáni!
Hanka
Hanko, řekla bych, že o nic moc nepřijdeš ;-)
VymazatHezký den
Já s oblibou říkám: Do knížky nevlezu, dokud ji nedočtu. Stejně mě ale potom mrzí, že se třeba nepovedla.
OdpovědětVymazatHezký den. 🙂
Kdybych si tu knihu koupila, tak by mne to mrzelo víc. Půjčená z knihovny jen stála trochu času... Já knížky v 95% případů dočítám, ono je to i tím, že čtu hodně detektivky a i když není nic moc, chci vědět, kdo je pachatel ;-)
VymazatMěj se fajn
Zřejmě nečte, Stáňo,:-))), taky bych ji zřejmě nečetla. M.
OdpovědětVymazatMarcelko, :D
VymazatNěkteré knížky z téhle edice také občas čtu, ne moc, ale přece. Zatím jsem měla docela štěstí. Ne snad, že by to byly nějaké bomby, ale dočetla jsem vždycky. Detektivky mám hodně ráda, ale teď jsem zrovna dočetla (za den) útlou knížku Petry Dvořákové Vrány, a to detektivka není. Je skvělá a určitě donutí každého čtenáře trochu se nad příběhem zamyslet. Musela jsem si na ní v knihovně počkat, ale stála za to. Můžu doporučit. Zdravím 😉
OdpovědětVymazatEvi, díky za tip. Jinak já od zelené edice nic moc nečekám, tak můžu být jen příjemně překvapena :D.
VymazatHzeký den