Lucie Šilhová - Beru to na sebe

 Po dočtení Fotografa z Osvětimi jsem si řekla, že je zase pro změnu čas na nějakou nenáročnou četbu a z hromádky knih z knihovny, které mi leží na noční stolku, jsem si vybrala knihu Beru to na sebe. Její autorkou je novinářka Lucie Šilhová, která řadu let vedla přílohu Ona Dnes a pracovala a psala i pro celou řadu dalších časopisů určených přvážně ženám (Cosmopolitan, Elle, Puls, Marianne).

 

 

Tahle knížka nemám děj. Je to souhrn malých postřehů ze života, trapasů i úspěvných zážitků ženy na prahu padesátky. Povídání o tom, co tak  řeší ženy. O chlapech, rodičích i o dětech, o šéfech,  kolegyních i  kamarádkách. O hubnutí, dovolených, úklidu, oblékání i nakupování. Každá kapitola, kterých je v knize dvanáct a jsou ozančeny jmény jednotlivých měsíců,  je věnována převážně jednomu tématu, ale občas autorka volně přejde jinam. Někdy jsem se u čtení bavila, občas i nahlas smála, někdy naopak spíš nudila. Vlastně je knížka tak trochu jako život - nahoru a zase dolů. Psaná je většinou svížně, s humorem i nadhledem.  Rozdělení do kapitol podle měsíců mi přišlo trochu zbytečné a úplně mi nevyhovovalo. Tohle není typ knížky, kde by se člověk zabral do čtení a nechtěl ji odložit, protože chce vědět jak to dopadne. Víc by mi vyhovovalo rozdělení na víc kratších celků podobných krátkým fejetonům v rozsahu dvou až tří stránek. Ale jako čtení před spaním nebo třeba do metra to špatné není - díky absenci souvislého děje nehrozí, že se začtete tak, že budete usínat nad ránem, nebo že přejedete dvě stanice. Co mne nezajalo vůbec, je obálka - nelíbí se mi barevná kombinace (a ani použité odstíny) zelené, modré a růžové.
✦✦✦✧✧

 

 

Anotace
O tom, co si ženy myslí, ale nikdy to neřeknou nahlas
Jsem hezká, ale ne Barbie, jsem chytrá, ale ne intelektuálka, jsem vtipná, ale ne za každou cenu. Takovou ženu by chtěl každý muž. Než však k této dokonalosti žena dozraje, stihnou se jí zpravidla kromě obzorů rozšířit i boky a kromě životních zkušeností prohloubit vrásky. Tak co je vlastně nejdůležitější? Přece nadhled, humor a zážitky. A o tom tahle knížka je. Potkáte se v ní s ženou bez make-upu, bez iluzí, bez krajek. Zato opravdovou a především velmi, velmi důvtipnou.
Vydalo nakl. Motto v r. 2019, 224 stran 

A Ještě připomínám, že kdo by si chtěl zasoutěžit o pár čajů (třeba k nějaké hezké knížce), tak má až do úterý 30. 11.  možnost tady