Rozhledna Pajndl a Dračí skála

 Po poněkud uplakaném úterku, který jsme strávili výletem do Karlových Varů a na Andělskou Horu,  to vypadalo, že ve středu nás zas čeká poněkud lepší počasí, tak jsme naplánovali zase pro změnu nějaký výšlap. Jako cíl jsme si vybrali rozhlednu s poněkud podivným názvem Pajndl. 

 

Jako výchozí místo jsme si vybrali Pernink, odkud jsme vyrazili po žluté turistické značce k želeniční stanici Pernink, která je druhou nejvýše položenou železniční stanicí v ČR  (a slyšet jste o ní mohli také v souvislosti s tragickou srážkou dvou vlaků, ke které kousek odtud došlo loni v létě).  Po žluté jsme od nádraží nejprve dál stoupali dál na hřeben Perninského vrchu a posléze pro změnu klesali až ke kapličce nas Horními Hamry.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Od kapličky jsme kousek šli po místním značenína rozcestí Pod Tisovským vrchem a odtud dál  po žluté TZ do kopce až k rozhledně Pajndl na Tisovském vrchu ve výšce  977 m.n.m. Název rozhledny je odvozen o dřívějšího názvu Tisovského vrchu  -  Peindelberg (údajně podle německého výrazu pro oplocenou louku), zkráceně Pajntl . Rozhledna zde byla vybudována v letech 1895 až 1897 Krušnohorským spolkem z Nejdku a v současné době je kulturní památkou. Vysoká je 25 m a vede do ní celkem  128 schodů. Rozhledna je postavená ze žulových kvádrů  a nahoře má dřevený vyhlídkový domeček lemovaný ochozem s litinovým zábradlím (ochoz byl bohužel v době naší návštěvy uzavřený právě kvůli opravě zábradlí). Z rozhledny je hezký výhled na okolní hory fotila jsem ho ale jen z vrcholového domečku přes plexisklo, což nejde úplně dobře).

 

Od rozhledny jsme dál po žluté  klesali , nejprve prudčeji  lesní pěšinou, pak po lesní silničce pozvolnějí,  až k rozcestí s modrou TZ. Dál jsme pokračovali po modré přes  naše staré známé rozcestí Pod Tisovským vrchem až na rozcestí Bílá skála (poslední kilometr nám dal zabrat - cesta tu byla rozježděná od těžké těžební techniky, takže chůze po ní nebyla žádný med). Od Bílé skály se pustili po červené na Dračí skálu. Z jejího vrcholu prý kdysi bývaly hezké rozhledy, ale díky vzrostlému lesu už je to minulost. Ale místo je to hezké i tak. A z Dračí skály jsme  po červené  už pěkně z kopce dolů vraceli do Perninku.

 

 
Celkem jsme ušli asi 17 km a nastoupali něco kolem 450 výškových metrů.

 

A praktické poznámky na závěr... Trasa vede většinou po lesních cestách nebo silničkách, občas po lesní pěšině (kus lesní cesty mezi rozcestím Pod Tisovským vrchem a rozcestím Bílá skála je teď díky hlubokým kolejím dost nepohodlný pro chůzi). V Perninku jsme zaparkovali bez problémů u obecního úřadu, kde je zároveň informační centrum (měli bohužel jen turistickou známku Perninku, nikoliv  rozhledny). Rozhledna je volně přístupná po celý rok a vedle ní je krytý přístřešek se stolem a lavicemi, kde se dá posvačit.  A svačinu je třeba si vzít sebou - na trase jsme nepotkali nejen živou duši, ale ani žádnou občerstvovnu (možnost občerstvení určitě v sezóně bude v Perninku, ale my narazili jen na dvě zavřené hospody).