Zhruba po roce se na knižních pultech objevila další detektivka Felixe Francise - anglického spisovatele detektivních románů s prostředí dostihového sportu. Jeho knížky čteme s manželem vlastně stejně rádi jako knihy jeho otce, Dicka Francie, na jehož odkaz Felix Francis navazuje. Takže když loni manžel na jeho novinku v knihkupectví narazil, moc neváhal a koupil ji.
Miles Pussett je bývalý nadějný žokej, jehož slibně rozjetá kariéra se nakonec skončila . V současnosti se živí pronajímáním plážových lehátek na ostrově Wright, a když není sezóna, tráví svůj čas ve Švýcarsku v zimním středisku Sv. Mořic ježděním na skeletonu. Tento sport mu přináší stejný adrenalin jako mu kdysi přinášely překážkové dostihy. Tam se současně konají i koňské dostihy na zamrzlém jezeře. A právě díky tomu se Miles potká se svým bývalým zaměstnavatelem - trenérem dostihových koní Jerrym. Jerrymu se zranil stájník a tak se Mile nechá se přemluvit, aby s koňmi pomohl on. Při odsedlávání koňů po dostihu si Miles uvědomí, že s jedním z nich není něco v pořádku. Pak se po pokusí napadnou vnuci jedné z majitelek a další den hodí někdo na skeletonovou dráhu pytel cementu právě ve chvíli, kdy jí Miles projíždí, což jen šťastnou náhodou skončí pouze vykloubeným ramenem a naštípnutou lopatkou. Kdo se pokusil Milese zabít - byli to ti samí, kteří se ho den předtím pokusili napadnout, nebo někdo jiný?
Příběh je vyprávěn v ich formě z pozice Milese Pussetta a má dvě časové roviny. Jedna se odehrává v reálném čase ve Sv. Mořici, ta druhá, retrospektivní, se vrací do Milesovy minulosti a popisuje jeho dostihovou kariéru od samých počátku, jeho úspěchy i neúspěchy až do chvíle, kdy s dostihy zcela skončil. Zatímco v poslední Fracisově knize se příběh o dostihy jen tak otřel, tentokrát si čtenář popisu dostihů užije (především v té retrospektivní části) dostatečně (možná až trochu moc). Zajímavý je pohled na psychické problémy i problémy s alkoholem, detektivní zápletka tu není úplně stěžejní. Celkově si myslím, že knize by možná prospělo určité krácení. A co by jí prospělo určitě, je lepší překlad - já nejsem žádný dostihový odborník, ale termín "skokové závody" mne fakt tahal za oči. Na původní překladatelku románů Dicka Francise, bývalou senátorku Jaroslavu Mooserovou, asi někdo hned tak mít nebude, ale rozhodně by si podle mého Felix zasloužil někoho, kdo se víc vyzná v dostihové problematice.
Anotace
Před sedmi lety byl Miles Pussett žokejem v překážkových dostizích, po
nešťastné události však sport opustil a přísahal, že se k němu už nikdy
nevrátí. Nyní adrenalin vyhledává na švýcarské ledové dráze Cresta Run
ve Svatém Mořici. Náhodou se v městečku ocitne během stejného víkendu,
kdy se na zamrzlém jezeře konají špičkové dostihy, a nechá se
přemluvit, aby pomohl s koňmi. Věci však nejsou tak nevinné, jak se
zdálo. Když Miles zjistí, že se na dostizích děje něco podezřelého, co může
zásadně ovlivnit jeho budoucnost, začne hledat odpovědi. Někdo mu v tom
však chce zabránit.
Vydalo nakl. Kalibr v r. 2024, překlad I. Ryčovský, 280 stran
Stáňo, děkuji za zajímavou recenzi. Dicka F. jsem četla moc ráda, od jeho syna jsem myslím nečetla nic.
OdpovědětVymazatPřeji příjemný den. Helena
Heleno, my jsem z Dicka tak nějak plynule přešli na Felixe - přes pár knih, které napsali otec se synem společně :)
VymazatMěj se fajn
Trochu jsem se zarazila u křestního jména a ty to hned vysvětluješ.Já znám Dicka a ráda jsem jeho knihy četla,mám i nějaké ve své knihovně.A je fajn,že syn v tématice dostihů pokračuje.Kniha mě zaujala.Stáňo,hezký začátek nového týdne
OdpovědětVymazatJitko, Felixe vyzkoušej, myslím, že otci ostudu nedělá.
VymazatMěj se fajn
Od otce jsem něco četla, od syna ne. Pokud titul v knihovně najdu, přečtu si. Tvoje tipy na knížky mne nikdy nezklamou.
OdpovědětVymazatMěj se hezky !
Hanka
Hanko, to jsem ráda, že se ti mé tipy líbí. Myslím si, že Felix nepíše špatně.
VymazatHezký den
Ahoj Stáni, tématika a prostředí knihy mě rozhodně láká ke čtení, naopak co se týče nepřesné terminologie tak to by mě asi trochu tahalo v případě knihy spíše za oči než za uši :D
OdpovědětVymazatSabčo, já už "francisovky" čtu hezkých pár let a pořád mne to téma baví.
VymazatStáňo, knihy D, F. jsme s manželem četl hodně. Od jeho syna jsem zatím nečetla nic, v knihovně jsem žádnou jeho knihu nenašla. Asi to bude chtít rezervaci. Díky za tip, zdravím 😉
OdpovědětVymazatEvi, jestli se ti líbily knížky otce, tak by se ti mohly líbit i ty od syna. Myslím, že na otcem moc nezaostal.
VymazatHezký den
díky za recenzi,Sv.
OdpovědětVymazatRádo se stalo
VymazatAni já syna 😉neznám. Díky za sdílení.
OdpovědětVymazatEva http://es-ideas.blogspot.com/
Evi, já byla velká fanynka otce a protože napsali pár knížek spolu, tak jsem plynule přešla na syna :).
VymazatMěj se fajn
Přeji pěkné čtení. Mně na to nezbývá čas - buď něco tvořím, a nebo nyní nastoupila zahrada.
OdpovědětVymazatJanko, času bych taky potřebovala víc :).
VymazatDíky za recenzi. Je fajn, když děti takto navazují 😉
OdpovědětVymazatRádo se stalo a hezký den
VymazatFelixe Francise neznám, od Dika jsem už něco četla.
OdpovědětVymazatTak od toho Dick napsal výrazně více ;-)
VymazatRáda jsem si recenzi přečetla, Stáňo. Ale mám doma tolik knížek, že už si snad radši nové tipy na autory přidávat nemůžu. 😀😀
OdpovědětVymazatMně se to ještě daří držet v únosných hranicích. Ty přečtené, o kterých jsem měla pochybnosti, jestli se k nim vrátím, jsem prodala přes Knihoboot , nepřečtených mám tak do deseti a to jde. Ale skoro nechodím do knihovny.
Vymazat