neděle 30. března 2025

Felix Francis - Na tenkém ledě

 Zhruba po roce se na knižních pultech objevila další detektivka Felixe Francise - anglického spisovatele detektivních románů s prostředí dostihového sportu.  Jeho knížky čteme s manželem vlastně stejně rádi jako knihy jeho otce, Dicka Francie, na jehož odkaz Felix Francis navazuje. Takže když loni manžel na jeho novinku v knihkupectví narazil, moc neváhal a koupil ji.



Miles Pussett je bývalý nadějný žokej, jehož slibně rozjetá kariéra se nakonec skončila . V současnosti se živí pronajímáním plážových lehátek na ostrově Wright, a  když není sezóna, tráví svůj čas ve Švýcarsku v zimním středisku Sv. Mořic ježděním  na skeletonu. Tento sport mu přináší stejný adrenalin jako mu kdysi přinášely překážkové dostihy. Tam se současně konají i koňské dostihy na zamrzlém jezeře. A právě díky tomu se Miles potká se svým  bývalým zaměstnavatelem  - trenérem dostihových koní Jerrym. Jerrymu se zranil stájník a tak se Mile  nechá se přemluvit, aby s koňmi pomohl on.  Při odsedlávání koňů po dostihu si Miles uvědomí, že s jedním z nich není něco v pořádku. Pak se po pokusí napadnou vnuci jedné z majitelek a další den hodí někdo na skeletonovou dráhu pytel cementu právě ve chvíli, kdy jí Miles projíždí, což jen šťastnou náhodou skončí pouze  vykloubeným ramenem a naštípnutou lopatkou. Kdo se pokusil Milese zabít - byli to ti samí, kteří se ho den předtím pokusili napadnout, nebo někdo jiný?


Příběh je vyprávěn v ich formě z pozice Milese Pussetta a má dvě časové roviny. Jedna se odehrává v reálném čase ve Sv. Mořici, ta druhá, retrospektivní, se vrací do Milesovy minulosti a popisuje jeho dostihovou kariéru od samých počátku, jeho úspěchy i neúspěchy až do chvíle, kdy s dostihy zcela skončil. Zatímco v  poslední Fracisově knize se příběh o dostihy jen tak otřel, tentokrát si čtenář popisu dostihů užije (především v té retrospektivní části)  dostatečně (možná až trochu moc).  Zajímavý je pohled na psychické problémy i problémy s alkoholem, detektivní zápletka tu není úplně stěžejní. Celkově si myslím, že knize by možná prospělo určité krácení. A co by jí prospělo určitě, je lepší překlad - já nejsem žádný dostihový odborník, ale termín "skokové závody" mne fakt tahal za oči. Na původní překladatelku románů Dicka Francise, bývalou senátorku Jaroslavu Mooserovou, asi někdo hned tak mít nebude, ale rozhodně by si podle mého Felix zasloužil někoho, kdo se víc vyzná v dostihové problematice.


Anotace
Před sedmi lety byl Miles Pussett žokejem v překážkových dostizích, po nešťastné události však sport opustil a přísahal, že se k němu už nikdy nevrátí. Nyní adrenalin vyhledává na švýcarské ledové dráze Cresta Run ve Svatém Mořici. Náhodou se v městečku ocitne během stejného víkendu, kdy se na zamrzlém jezeře konají špičkové dostihy, a nechá se přemluvit, aby pomohl s koňmi. Věci však nejsou tak nevinné, jak se zdálo. Když Miles zjistí, že se na dostizích děje něco podezřelého, co může zásadně ovlivnit jeho budoucnost, začne hledat odpovědi. Někdo mu v tom však chce zabránit.
Vydalo nakl. Kalibr v r. 2024, překlad I. Ryčovský, 280 stran

22 komentářů:

  1. Stáňo, děkuji za zajímavou recenzi. Dicka F. jsem četla moc ráda, od jeho syna jsem myslím nečetla nic.
    Přeji příjemný den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Heleno, my jsem z Dicka tak nějak plynule přešli na Felixe - přes pár knih, které napsali otec se synem společně :)
      Měj se fajn

      Vymazat
  2. Trochu jsem se zarazila u křestního jména a ty to hned vysvětluješ.Já znám Dicka a ráda jsem jeho knihy četla,mám i nějaké ve své knihovně.A je fajn,že syn v tématice dostihů pokračuje.Kniha mě zaujala.Stáňo,hezký začátek nového týdne

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jitko, Felixe vyzkoušej, myslím, že otci ostudu nedělá.
      Měj se fajn

      Vymazat
  3. Od otce jsem něco četla, od syna ne. Pokud titul v knihovně najdu, přečtu si. Tvoje tipy na knížky mne nikdy nezklamou.
    Měj se hezky !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hanko, to jsem ráda, že se ti mé tipy líbí. Myslím si, že Felix nepíše špatně.
      Hezký den

      Vymazat
  4. Ahoj Stáni, tématika a prostředí knihy mě rozhodně láká ke čtení, naopak co se týče nepřesné terminologie tak to by mě asi trochu tahalo v případě knihy spíše za oči než za uši :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sabčo, já už "francisovky" čtu hezkých pár let a pořád mne to téma baví.

      Vymazat
  5. Stáňo, knihy D, F. jsme s manželem četl hodně. Od jeho syna jsem zatím nečetla nic, v knihovně jsem žádnou jeho knihu nenašla. Asi to bude chtít rezervaci. Díky za tip, zdravím 😉

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, jestli se ti líbily knížky otce, tak by se ti mohly líbit i ty od syna. Myslím, že na otcem moc nezaostal.
      Hezký den

      Vymazat
  6. Ani já syna 😉neznám. Díky za sdílení.
    Eva http://es-ideas.blogspot.com/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, já byla velká fanynka otce a protože napsali pár knížek spolu, tak jsem plynule přešla na syna :).
      Měj se fajn

      Vymazat
  7. Přeji pěkné čtení. Mně na to nezbývá čas - buď něco tvořím, a nebo nyní nastoupila zahrada.

    OdpovědětVymazat
  8. Díky za recenzi. Je fajn, když děti takto navazují 😉

    OdpovědětVymazat
  9. Felixe Francise neznám, od Dika jsem už něco četla.

    OdpovědětVymazat
  10. Ráda jsem si recenzi přečetla, Stáňo. Ale mám doma tolik knížek, že už si snad radši nové tipy na autory přidávat nemůžu. 😀😀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně se to ještě daří držet v únosných hranicích. Ty přečtené, o kterých jsem měla pochybnosti, jestli se k nim vrátím, jsem prodala přes Knihoboot , nepřečtených mám tak do deseti a to jde. Ale skoro nechodím do knihovny.

      Vymazat

Děkuji, že jste si našli čas k přečtení mého článku a třeba i k napsání komentáře. Každý mne potěší (a na každý se snažím odpovídat). Pokud vás můj blog zaujal, budu ráda, když si ho přidáte mezi sledované (na stráce úplně dole)