sobota 1. března 2025

Únor v kostce 2025

 Letošní únor si to zřejmě popletl s aprílem - aspoň pokud jde o počasí. Přinesl mráz i sníh na jedné straně, ale i teplé slunečné dny, kdy teploměr atakoval 10°. A co kromě počasí přinesl únor mně?



Mně se únor rozpadl na dvě půlky - přesně jako leden. Jen tedy obráceně - v té první polovině jsem pracovala částečně z kanceláře a částečně domova a současně jsem chodila k mámě, které jsem vždycky udělala oběd a skočila na nákup. Stihli jsme i kočárkování Lízy, tentokrát ve Stromovce, výlet na rozhlednu u Berouna a do kostela sv. Prokopa v Sázavě. A taky jsem byla se synem na víně (hezky jsme si popovídali ve dvou - když je u toho i manžel, tak chlapi vždycky skončí o fotbalu :D).


Rozhledna Děd- kaple Bolestné Panny Marie-Beroun-Berounka


Bulanina-palačinka v Berouně-se synem ve vinárně (U Počtů)-tatarák z matjesů s čerstvým sýrem


Líza-ve Stromovce-první letošní gladioly


Kostel sv. Prokopa v Sázavě a dortíky v místní cukrárně

Druhou půlku měsíce zásadně ovlivnilo to, že máma opět skončila ve špitále (především problémy se srdcem a s ledvinami), takže mi nastalo zase pendlování mezi prací, domovem a Thomayerovou nemocnicí.  Jen o víkendu jsem měla zase půjčenou Lízu a jezdila jsem s ní ve Letenských sadech - tentokrát sama, protože manžel byl na chalupě (Líza krásně spala, takže jsem si užívala pohledy na Prahu a hlavně na řeku). No a na konec února jsem si ještě pořídila pěknou virózu, takže článek píšu s odřeným nosem a bolavou hlavou...


Zima na sídlišti-cestou do práce-cestou z práce-Thomayerka (už zase:()


Odpoledne s Lízou


Brambory s česnekem-kokosové muffiny-carpacio-anglická játra a domácí hranolky


Dvakrát stejné kytka (podruhé trochu obraná)-candát na másle-virózka

No a myslím, že začátek března se ponese ještě ve znamení virózy (která se netváří, že bych se jí zbavila přes víkend). Jinak doufám, že mámu pustí z nemocnice, i když asi zatím jen do nějakého typu následné péče, protože aktuálně je zesláblá tak, že se skoro ani nezvedne z postele. Nemám z toho radost ani já ani ona, ale já bych zatím péči o ni doma sama nezvládla. Tak mi držte palce, ať najdeme nějaké dobré zařízení, kde ji alespoň trošku  rozpohybují, aby mohla jít opravdu domů.


14 komentářů:

  1. Stáňo,únor sis užila hezky po všech stránkách.Na ty dobroty se mi sbíhají sliny,paralen ať zůstane u nás v šuplíku.Máš krásnou vnučku.Tobě i mamince přeji brzké uzdravení.A jdu se podívat,jak je otevřený klášter v Sázavě.Hezkou neděli

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jitko, tak ať vám výlet do Sázavy vyjde :)
      Hezký den

      Vymazat
  2. Stáňo, tak mám mámu v podobném věku, chápu. Jsou dny, kdy to fakt není jednoduché... Zítra s ní vyrážím na další nemocniční tour... Máte Lízu, to je to správně, co člověka drží nad vodou.
    Opatruj se, ať si brzo fit. Sílu teď potřebuješ!
    Pokud možno hezkou neděli, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Heleno, díky. Mamince by člověk chtěl vrátit to, co dostal v minulosti. Jen je někdy těžké najít rovnováhu mezi potřebami jejími a svými možnostmi (i potřebami). Líza je naše zlatíčko, pořád má úsměv na tváři...
      Neděli trávím v posteli a vypadá to na nějaký den neschopenky - nějak mne ta viróza tentokrát sebrala.
      Měj se krásně a ať vám ta tour dobře dopadne

      Vymazat
  3. Stáňo, tak to je nápor na nervy i na tělo. Znám to a stejnými časy jsem si také prošla. Člověk se drží, protože musí!!! Musí se vše stihnout, vše vyřídit a k tomu práce a domácnost. Vůbec to nemáš jednoduché a já Ti přeji hodně sil. Vím moc dobře, co to obnáší. Hlavně ať si najdeš chvíli na takové posezení a odpočinek. Přeji Ti klidné dny a hlavně pevné zdraví, viróza ať odezní co nejdříve, a hodně sil. Opatruj se.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaro, já vždycky říkám, že musím hrát s těmi kartami co mám v ruce. Život není o kdyby. Snad se máma ještě zlepší tak, že bude moci být doma.
      Děkuji a přání a přeju totéž.

      Vymazat
  4. Ona Thomayerka nemá své SNP? Maminka i taťka když leželi v Motole tak je tam pak přesunuli. Mě se zatím moribundusy vyhýbají, nicméně mě zlobí něco horšího, a to zub. A řešit se to bude až 10.4. Tedy pokud to nezačne bolet tak že nebudou zabírat prášky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vendy, myslím, že ano. Budu to teprve řešit s nemocniční sociální pracovnicí. Ráda bych pro mámu jednolůžkový pokoj (ona je docela introvert) a to bude spíš v rámci nějakého nadstandardu (a za příplatek).
      Pokud jde o zub, držím palce ať vydrží bez bolesti. Jak říká moje kamarádka - "zuby - zhouba huby" ;-). Prostě s nima furt něco je...

      Vymazat
  5. Stáňo, taky si pořád odskakuju k mamce s nákupy a s krabičkami s jídlem. Bohužel, lepší to nebude, budeme si přát, aby se to alespoň nehoršilo. Tobě i mamince zdravíčko, ať se ti bacily už vyhýbají 🙂

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Šárko, mne tentokrát ta viróza docela slušně sejmula. Zrovna na víkend, kdy se vyklubalo docela výletnické počasí...

      Vymazat
  6. To byl tedy pestrý měsíc, i když krátký. Sama takové rekapitulace uplynulého měsíce nedělám (jen o knihách), ale baví mě takové články u ostatních :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že tě článek zaujal. Pro mne je to vlastně i takový osobní deníček...

      Vymazat
  7. Ahoj Stáni, ať je tobě i mamince brzy lépe

    OdpovědětVymazat

Děkuji, že jste si našli čas k přečtení mého článku a třeba i k napsání komentáře. Každý mne potěší (a na každý se snažím odpovídat). Pokud vás můj blog zaujal, budu ráda, když si ho přidáte mezi sledované (na stráce úplně dole)