Nejnovější knihu od Chrise Cartera jsem koupila manželovi k Vánocům. Pozorovatel smrti je už třináctým titulem tohoto autora, který začínal jako psycholog zabývající se chováním zločinců. Manžel knížku přečetl poměrně rychle, já jsem se k ní dostala až teď, skoro dva měsíce po Vánocích.
Zdánlivě obyčejná autonehoda - muž sražený autem nalezený na silnici. Jenže jenže pitevní zpráva říká, že muž sice měl mnoho zranění, která mohla (ale nemusela) být způsoben nárazem auta, ale příčinou smrti byla hypotermie. Což v Los Angeles v létě přirozené není. A zanedlouho potom se při pitvě muže, který zdánlivě spáchal sebevraždu, zjistí, že v době údajného skoku z mostu byl již mrtvý. Oba případy proto dostávají na stůl detektivové z Útvaru ultranásilných trestných činů a ti začínají tušit, že mají co do činění se sériovým vrahem a to s vrahem, který po sobě zanechává minimum stop.
Musím říci, že mně se i tato poslední kniha se sympatickými detektivy Hunterem a Garciou z Útvaru ultranásilných trestných činů líbila. Oceňuji zajímavou zápletku, slušný spád příběhu a poměrně krátké kapitoly, které děj posouvají dopředu (a nutí člověka číst pořád dál). Řekla bych, že oproti jiným knihám tu není tolik brutality nebo (přesněji řečeno) jejího detailního popisu a brutalita tu má i jakousi svou zvrácenou logiku. Sice si řekne, že pachatel je monstrum, ale... (co ale prozrazovat nebudu). A na čtenáře celý případ dolehne, protože autor uvádí, že byl inspirován skutečnými událostmi. Pro citlivější povahy bych asi knížku nedoporučila, milovníkům thrillerů a speciálně pak tohoto autora naopak určitě ano. Já bych ji rozhodně zařadila do té lepší půlky Carterovy třináctky.
Anotace
Při rutinní pitvě oběti zdánlivě běžné autonehody objeví doktorka
Carolyn Hoveová, vrchní soudní patoložka města Los Angeles, několik
matoucích nesrovnalostí, a tak povolá detektiva Roberta Huntera z Útvaru
ultranásilných trestných činů Losangeleského policejního sboru.
Doktorka Hoveová nejenže zjistila, že smrt nebyla způsobena nárazem auta, ale nalezla také známky toho, že oběť byla před smrtí surově mučena. Nikdo však v dané chvíli netuší, že doktorka Hoveová narazila na pouhou
špičku ledovce, která zavede Huntera a jeho parťáka Carlose Garciu na
stopu zvráceného a mazaného vraha, jenž se skrývá všem na očích –
sériového vraha, o jehož existenci dosud nikdo nevěděl; zabijáka, který
vždy operoval skrytě a obratně maskoval každou ohavnou vraždu jako
náhodné úmrtí. Protože ale vyšetřovatelé nemají žádná vodítka ohledně toho, proč se
oběť stala terčem útoku, vyšetřování se zadrhne až do chvíle, kdy je
nalezena jiná mrtvola s alternativní příčinou smrti. Jasné je jen to, že tenhle sériový vrah nepřestane – dokud ho Hunter a Garcia nedostihnou.
Vydalo nakl. BBart v r. 2024, překlad J. Pacnerová, 336 str.
Omlouvám se za prodlevy mezi články, ale nějak teď řeším jiné problémy. Blog mi sice čistí hlavu, ale odskakuji si k němu, jen když mám čas. Doufám, že zas brzo začnu fungovat normálně.
Stáňo, děkuji za recenzi a moc ti přeji, aby tvé dny byly v klidu a pohodě.
OdpovědětVymazatOpatruj se, Helena
Heleno, děkuji moc a přeji hezký den
VymazatTakové knížky já mohu. Píšu si- asi jsem od tohoto spisovatele nic nečetla.
OdpovědětVymazatTak ať se vše vyřeší a zase máš dny OK.
Hanka
Hanko, některé "carterovky" jsou hodně krvavé, ale čtou se dobře.
VymazatAhoj, ta vypadá tuze dobře. Cartera jsem kdysi dávno četla, ale jeho novější knížky se mi zatím do knihovny ani čtečky nedostaly.
OdpovědětVymazatSabčo, já mám knížky od Cartera přečtené všechny - mám ráda ústřední dvojici hrdinů
VymazatStáňo, toho autora snad ani neznám, musím se poptat v knihovně, díky za tip. Přeju klidné dny a pevné nervy, pá 😉
OdpovědětVymazatEvi, Carter píše velmi čtivě, ale jeho knihy jsou dost brutál.
Vymazati bych se bála....Sv.
OdpovědětVymazatTo určitě není jeho "nejtemnější" kniha ;-)
VymazatOd autora jsem asi nic nečetla,ale nalákala si mě.
OdpovědětVymazatStáňo,přeji ti klidné dny
Jitko, jsem zvědavá, jestli se ti bude líbit, pokud po něm sáhneš
VymazatHezký den
Stáňo, Carter na mě doma taky čeká, tak už se těším, až přijde jeho čas 🙂
OdpovědětVymazatŠárko, ten můj si taky chvíli počkal.
VymazatJá jsem stále Carterem nepolíbená...ale už mám jednu jeho knihu v poličce a čeká :-)
OdpovědětVymazatMíšo, to jsem zvědavá, jestli tě zaujme.
VymazatTak tohle by bylo něco pro mne. Už si píšu. Tohoto autora jsem ještě nečetla, ale podle tvého popisu a anotace je kniha pro mne přitažlivá. Moc děkuji.
OdpovědětVymazatMaruško, většina jeho knih je dost drsných, ale napsané jsou dobře
VymazatMěj se pěkně
Jo a líbí se mi ten skleněný talířek, co máš pod svíčkou. Já mám ten samý v oranžové barvě a také pod svíčkou. :-D
OdpovědětVymazatTu mističku pod svíčku jsem kdysi koupila tchýni. A když oba manželovi rodiče zemřeli, tak se nám zas vrátila domů...
Vymazat