Martin Jun - Křivda

 Kdo četl můj minulý článek, tak ten už ví, že kniha Křivda od Martina Juny je titul, který jsem si vybrala v rámci spolupráce s nakladatelským domem Grada.  Zaujala mne anotace, podle které je kniha o osudu jednoho z tzv. ukrývaných  dětí. Šlo o židovské děti, jenž  prožily válku díky rodinám, které je bez ohledu na vlastní ohrožení skrývaly.

Arne, který  filmový dokumetarista a je nedávno rozvedený, se seznámí s Danielou, která mu prozradí, že její babička patřila mezi tzv. ukrývané děti, tj. mezi židovské dětí, které přežily válku v izolaci díky rodinám, které je ukrývaly.  Danielina babička Jitka, která již nežije, na toto období nevzpomínala ráda nejen kvůli izolaci, ale i kvůli tomu, že ji její ochránci údajně týrali. Arneho její příběh zaujme a začne spolu s Danielou, její matkou Leonou za pomoci zachovaných dokumentů zjišťovat o jejím příběhu více. Jenže čím víc se do tohoto příběhu noří, tím víc rozporů mezi ním a zjištěnými fakty nachází. Zdá se, že vše nebylo úplně tak, jak babička Jitka vyprávěla ...

Kniha je psaná v ich formě z pohledu Arneho a je zasazena do doby těsně před epidemií covidu a během ní, což je okolnost, která do značné míry ovlivní to, že Arne má na pátrání v historii Danieliny babičky dost času, neboť natáčení filmů bylo zastaveno. A kromě jeho pátrání po tom, jak  to bylo s osudem Danieliny babičky, sledujeme i jeho hledání vztahu k dcerám v době po rozvodu.

Musím říci, že jsem z knížky byla trochu na rozpacích - asi hlavně proto, že jsem čekala něco jiného. Předpokládala jsem, že autor se víc soustředí na období tzv. protektorátu a  problematiku života ukrývaných dětí i onomu transgeneračnímu přenosu traumatu. Knížka se ale mnohem víc  věnuje Arnově pátrání, interakci s Jitčinou dcerou a vnučkou i jeho dalšímu životu.  Na druhou stranu nemůžu říci, že by se mi knížka četla špatně a rozhodně tedy má překvapivý závěr. 

Za zaslání knihy děkuji nakladatelství Grada, na jehož e-shopu si ji můžete koupit

Anotace

Vypravěč Arne se v restauraci seznamuje s Danielou. Jako dokumentaristu ho zaujme příběh její nežijící babičky Jitky. Ta patřila k takzvaným „ukrývaným dětem“ přeživším válku v izolaci a nejčastěji s pomocí dobrodinců riskujících vlastní životy. Babičku nicméně její „dobrodinci“ týrali a po válce zjistila, že přišla o celou rodinu. Prožitá traumata se pak odrazila nejen v jejím dalším životě, ale i v životech dětí a vnučky Daniely kvůli fenoménu známému jako transgenerační přenos traumatu. Arne se pustí do pátrání po pohnutých osudech rodiny s nejasným úmyslem natočit vysněný dokumentární film a objevuje, že ne vše bylo tak, jak doma babička Jitka vyprávěla. Najednou vyvstávají mnohem palčivější otázky: Proč se snažila „přepsat“ svoji historii dokonce i před nejbližšími a co to pro ně znamená? A jak rozplést spletitou síť lží, jejíž součástí je víc lidí, než se čekalo?

Vydalo nakl.  Cosmopolis v r. 2024, 304 str.