Michaela Klevisová - Zmizela v mlze

 Od Michaely Klevisové jsem přečtetla už dvě detektivky a protože se mi obě  líbily, tak jsem se zaradovala, když jsem její další knihu objevila v knihovně na regále s čerstvě vrácenými knihami. A samozřejmě jsem si ji půjčila a taky se do ní hned pustila.
 

 

Komisař Josef Bergmann  má pocit, že  potřebuje vysadit z práce a trochu si utřídit myšlenky. Odjíždí  proto rybařit  do Norska, do zapadlé, skoro opuštěné vesničky, která ožívá jen v létě – právě díky rekreačním rybářům jako je on. Jenže hned na začátku pobytu nachomýtne u nálezu těla ženy, která byla uškrcena rybářským vlascem. V Bergmannovi se probudí  policajt   a začne se zajímat o to, kde se tam mrtvá vzala, kdo to vlastně je a kdo měl důvod ji zabít. A  tak se jeho prostřednictvím postupně seznamujeme s Hildou a Ellen, které provozují sezónní turistické centrum, Elleninou dcerou, pychosomatičkou  Katrin a jejím manželem, rybářským průvodcem Nilsem, Alexem a jeho přítelkyní Bente, i bývalým Hildiným manželem, malířem Isakem, který je jediným celoročním obyvatelem  vesničky. A taky s osudem manželky Alexe  Ann-Solveig, která byla pacientkou Katrin a před rokem i s malou dcerkou zmizela. Její věci se našly na útesu za vesnicí, takže se má za to, že spáchala sebevraždu právě skokem z útesu, ale její tělo ani tělo dcerky se nikdy nenašlo. Současné vztahy se proplétají s minulostí  a komisař Bergmann se snaží zjistit, zda něco z toho mohlo být důvodem pro vraždu.

I tento autorčin příběh je klasickou detektivkou, ve které jde především o patrání a nemá vyvolávat strach, takže se obejde bez morbidních detailů vraždy. Spíš se věnuje životu a psychologii jednotlivých aktérů příběhu (kterých je tu tak akorát, aby se v nich čtenář neztratil).  Trochu „na frak“ tu dostává norská policie, jejíž vyšetřování působí docela amatérsky, ale asi je to i autorčin prostředek, jak vytvořit prostor komisaři Bergmannovi.  Velmi věrohodné je zasazení příběhu do téměř opuštěné oblasti norských fjordů – místní krajinu a přírodu autorka líčí tak sugestivně, že jsem litovala, že nemůžu hned obout pohory a vyrazit na výlet podél pobřeží a na útesy nad mořem.

A co musím pochválit, je obálka (jejím autorem je Tomáš Cikán) – myslím, že je povedenější než obálky prvních autorčiných knih (tady jejich prvních vydání, reedice, stejně jako tuším poslední dvě knihy, už mají obálky v podobném stylu)

✦✦✦✦✦

 

 

Anotace 

Ann-Solveig žije v odlehlé vesnici u norského fjordu vysoko za polárním kruhem s mužem, ze kterého má strach. A nikdo jí to nevěří. Pod vlivem své sousedky, psychosomatičky Katrine se rozhodne partnera opustit… ale nakonec místo toho skočí z útesu do moře. Přesně o rok později začne Katrine dostávat výhrůžné vzkazy. Vzápětí zemře další její pacientka - rybáři ji najdou uškrcenou na opuštěném místě u řeky. Český kriminalista Josef Bergman chtěl na tomto místě strávit poklidnou rybářskou dovolenou a ujasnit si životní priority, ale místo toho se stane jedním z důležitých svědků v zamotaném případu. Postupně zjišťuje, že skoro každý obyvatel zdánlivě idylické vesnice má nějaké tajemství…