středa 19. května 2021

Marie Hana Körnerová - Heřmánkové údoli

 Od Marie Hany  Körnerová   jsem nikdy nic nečetla, ač jak jsem zjistila, autorka (vlastním jménem Hana Martínková) za sebou má skoro 50 titulů (povětšinou ženských románů) . Tuhle knížku jsem si půjčila od mámy, která ji dostala k Vánocům.
 
 
Sedmnáctiletá Anna, které zemřeli oba rodiče, se rok po válce vrací do rodné země své matky – jak doufá za lepší budoucností. Jenže všechno je trochu jinak, než si představovala. Rodina  její tety příliš nestojí o to, aby u nich zůstala, a tak jí nabídne sňatek s válečným veteránem Pavlem Polanským, který jako kompenzaci zranění dostal zájezdní hostinec v malebném Heřmánkovém údolí v Českém středohoří a vlastně hledá hlavně hospodyni.  Anně se do domluveného sňatku příliš nechce, ale nevidí jinou cestu –  nakonec Pavel je pohledný chlap, údolí, kde stoji hostinec, krásné a ona se práce v hostinci nebojí. Manželství založené na ryzí pragmatické dohodě nakonec začíná fungovat. Anna si zvykne na svou roli hospodyně, brzy otěhotní, narodí se jí dvojčátka a za nimi následují další děti. Jenže u Pavla se začínají projevovat následky válečného zranění a na Annu tak zbývá čím dál víc práce. Navíc na ně těžce dopadnou změny poměrů na začátku padesátých let – hostinec jim zabaví stát a oni se musí téměř ze dne na den vystěhovat. Útočiště nachází v opuštěném malém, polorozbitém zahradním domku na okraji blízkého městečka. Tato událost definitivně zlomí Pavla, který zcela rezignuje a na jehož psychickém stavu se navíc stále více projevují následky válečného zranění. Pavel se tak pro Annu stává především přítěží a jí nezbývá než vzít odpovědnost za celou rodinu do svých rukou.

 
Příběh Anny odehrávající se na přelomu čtyřicátých a padesátých let je vyprávěn formou vzpomínek, které se Anně vybavují po mnoha letech, když leží v nemocnici.  Z jejího současného života jsou zde jen drobné střípky, jinak zde současnost ale nehraje žádnou zásadní roli, je to jen rámec, ve kterém se rozvíjí část příběhu Annina života. 
 
 
Příběh Anny mne do sebe docela vtáhl – je to příběh obyčejné, jednoduché, ale silné ženy s nelehkým osudem.  Příběh na pozadí doby, kdy se lidé sotva vzpamatovali z následků války a začali si budovat nové životy. Jenže vzápětí   jim je  znovu, a často nepěkně,  zkomplikoval komunismus. Anna bere život tak, jak přichází, a vždycky  v něm hledá to dobré. Zdá se neuvěřitelné, co všechno dokáže v životě  přestát a  nevzdat se. Můžeme si klást otázku, jestli to opravdu stálo za to, ale zároveň cítíme k Anně i trochu obdiv za to, že to zvládla.
✦✦✦✦✦
 

 
 Anotace
Strhující příběh ženy, které osud původně rozdal horší kartu než jiným.
Byla silná, ačkoli si svou sílu neuvědomovala, a statečná, ačkoli o statečnosti nikdy nepřemýšlela. Dokázala najít obyčejné lidské štěstí i v tvrdé době a ještě tvrdších podmínkách. Přesto se nikdy necítila odstrčená či o něco ochuzená a dokázala prožít svůj život naplno. Příběh začíná v roce 1946, kdy sedmnáctiletou Annu repatriují z Ruska do poválečného Československa. Oba rodiče jsou mrtví a matčini příbuzní v Čechách se uvolili o sirotka postarat. Anna přijíždí do krajiny, kterou zná jen z vyprávění, ale která se v jejích představách jeví jako země zaslíbená. Neumí řeč a příbuzné zná jen z fotografií. Přesto u nich doufá nalézt nový domov - jedinou jistotu v nejistém světě, který ji obklopuje. Po příjezdu na místo se ale dovídá, že všechno je jinak. Ze dne na den se ocitá v nádherné, ale téměř vylidněné krajině Středohoří, s mužem, o němž ve skutečnosti nic neví...
Vydalo nakl. Moba v r. 2018, 256 stran

38 komentářů:

  1. Stáňo, děkuji za další recenzi na knížku, která mě opravdu zaujala. Od Körnerové jsem četla pětidílnou ságu Pán hor a Dům u tří borovic. Autorka píše velice čtivě a dokáže čtenáře vtáhnout do děje.
    Měj hezké dny. 🍀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aleno, jak jsem psala - pro mne to bylo první setkání s autorkou. A zaujalo. Myslím, že by se knížka mohla líbít i tobě.
      Měj se fajn

      Vymazat
  2. Tuto knížku bych moc chtěla, ale nemůžu ji sehnat.....Moc hezký článek.

    OdpovědětVymazat
  3. Už dávno jsem se smířila s tím, že přehled o vydávaných titulech už roky nemám.
    Naštěstí mám tebe a pár dalších blogerek...
    Děkuji za info a přeji příjemný večer, Stáňo! Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Heleno, to jsem ráda, že tě moje recenze zajímají.
      Hezký den

      Vymazat
  4. Myslím, že by mě kniha mohla bavit. Už jsem ji viděla, ale vždy jsem sáhla po nějaké jiné.

    OdpovědětVymazat
  5. Od této spisovatelky jsem několik knih přečetla. Byla jsem spokojená. Fukčarinka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pro mne to bylo první setkání s touto autorkou a povedlo se.

      Vymazat
  6. Jo,jo- četla jsem a líbilo se mi to.
    Hezký den, Stáni!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  7. Tuhle knížku si chci přečíst, co jsem na blogu kamarádky četla povedenou recenzi i s ukázkami. Do té doby jsem byla skeptická. Od autorky jsem totiž před lety četla Andělskou tvář a to byla taková nijaká červená knihovna, která mě ani jako dospívající slečnu příliš nebavila.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já pak koukala, že autorka hodně publikuje v edici Večery pod lampou a to zrovna není můj šálek čaje. Dala jsem v tomto na doporučení mámy, které se knížka taky líbila.

      Vymazat
  8. Stáni, u tebe si vždycky uvědomím, kolik času uplynulo, kdy jsem naposledy četla...
    Byly doby, kdy jsem četlo moc...Tuhle knížka je jedna z těch, které jsem přečetla a pamatuji si ji doteď. Moc si knížky nepamatuji, ale tuhle ano.
    Takže díky za vratku v čase...chápu, že se ti příběh líbil.
    Měj se moc fajn.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, je to docela silný příběh, takže utkví v hlavě. Podobně to budu mít asi s knížkou Šikmý kostel, kterou čtu te´d.
      Měj se fajn

      Vymazat
  9. Ahoj Stáni,
    tuto autorku moc dobře znám, ale četla jsem spíše historické romance/romány. Objevila jsem ji díky filmu Andělská tvář, ona je autorkou knižní předlohy. Pak napsala docela dost známou sérii Pán hor, která má asi pět dílů a i když na první pohled působí jako veliká romantika, moc jsem se u toho nesmála. Celkem se mi líbí styl psaní autorky, umí dobře vyprávět a má zajímavé silné hrdinky. Heřmánkové údolí neznám, o minulém režimu mám načtenou spíše literaturu faktu.
    Měj se krásně,
    Hanka z ciculka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, já zas od této autorky četla jen to Heřmánkové údolí, předtím jsem ji vůbec neznala.

      Vymazat
  10. Děkuji za pěknou recenzi - kniha mě opravdu zaujala. 🙂 Od autorky jsem četla sérii Pan hor, kterou nově vydalo nakladatelství Baronet. Knih je tak tentokrát celkem šest. Moc se mi líbil autorčin styl psaní i příběh samotný. Doporučuji.
    Hezký den. 🙂

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že se ti recenze líbila. A díky za doporučení.

      Vymazat
  11. Odpovědi
    1. Marcelko, knížka se čte dobře, ale příběh je opravdu docela silný.

      Vymazat
  12. Od autorky jsem vůbec nic nečetla, ač píšeš, že napsala asi 50 titulů. Já moc po romantických knížkách nesahám, ale tento příběh bude určitě hodně silný, ze života, takže bych se zřejmě také začetla a nechala vtáhnout do děje.
    Měj prima dny Stáňo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Álo, tohle určitě není klasická romantika (já taky nejsem velký konzument romantických příběhů).
      Hezký den

      Vymazat
    2. Jo, to určitě příběh romantický není, já tím myslela, že jsi shora psala, že je autorka ženských románů, z čehož usuzuji proč jsem na ni nenarazila :-)))). Sleduji spíše krimi, detektivky, napětí, historické romány s detektivní zápletkou, apod.
      Měj se hezky.

      Vymazat
    3. Álo, asi jsme na tom stejně. Já kdybych si přečetla přehled děl autorky, jichž hodně vyšlo v edici Večery pod lampou, a neměla info od mámy, že se jí knížka líbila, tak bych po knížce od ní asi nesáhla

      Vymazat
  13. Romány mám ráda, takže až nebudu vědět co číst, tak vím po čem sáhnu :)

    OdpovědětVymazat
  14. Stáni, díky za další recenzi, s chutí jsem si ji přečetla. Měj pohodový den.

    OdpovědětVymazat
  15. Od teto autorky miluji serii Pan hor. Hermankove udoli jsem take cetla, je to velmi zajimava kniha.

    www.tvoriduse.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  16. Pěkně napsaná recenze. Knížku neznám, ale vypadá zajímavě,hlavně jako silný příběh a to mám ráda :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Knížka se mi opravdu líbíla - příběh mne zaujal.

      Vymazat
  17. Knížku neznám, ale podle popisu vypadá zajímavě - věří, že se skvěle četla. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Knížka se četla moc dobře, líbila se mi. K přečtení bych ji doporučila.

      Vymazat
  18. To může být zajímavá četba, líbí se mi propojení příběhu s válečným veteránem, ne že bych podporovala války, ale tématicky mě to zaujalo :)

    Somemthingbykate

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Musím říci, že ten válečný veterán tam úplně pozitivní roli nehraje ... (a vlastně ani válka)

      Vymazat

Děkuji, že jste si našli čas k přečtení mého článku a třeba i k napsání komentáře. Každý mne potěší (a na každý se snažím odpovídat). Pokud vás můj blog zaujal, budu ráda, když si ho přidáte mezi sledované (na stráce úplně dole)