Přes tři vrchy nad Kdyní

Na výlet ke Kdyni jsme se vypravili z chaty, kde jsme trávili pár dnů dovolené. Počasí nám zrovna moc nepřálo, ale takové už letošní jaro je - chvíli slunce, chvíli déšť... No a my trefili všechno najednou, i když toho deště bylo nakonec víc ... Brali bychom raději víc slunce, ale byli jsme rádi, že největší slejvák s kroupami nás zastihl až ve Kdyni, kde jsme před ním prchli do místního muzea. Jinak by se tenhle výlet mohl jmenovat "přes bludný kořen" - nejdřív jsme hledali cestu ke Kdyni, protože nás navvigace navigovala na zavřený most v Horšovském Týně, pak jsme ve Kdyni špatně odbočili a zaparkovali úplně jinde než byl plán a nakonec jsme minuli odbočku na červené a šli tak trochu jinudy, než jsme chtěli...

 

 

Vycházet jsme původně chtěli z parkoviště pod Rýzmberkem, ale nakonec jsme auto nechali odstavené u chatové osady nad koupalištěm Kdyně - Hájovna. Odtud jsme po místním značení (diagonálně rozdělený bíločervený čtverec) došli vrcholek Rýzmberk  (665 m. n.m.).  Přes vesničku Podzámčí jsme chtěli pokračovat po červené TZ přes vrcholek Příkopy. Jenže jsme se nějak zapovídali a zapomněli odbočit. Nakonec jsme tedy pokračovali po místním značení a na červenou jsme se vrátili až asi po dvou kilometrech a pokračovali jsme na další plánovaný vrcholek - Herštýn (681 m.n.m.), kde je přírodní rezervace, na jejímž území roste přes dvěstě let starý listnatý les (a já tu poprvé v životě viděla skutečného smrže).  Na obou zmíněných vrcholcích jsou zříceníny - pár jejich fotek si ale schován do dalšího článku (který najdete tady). 

 

Pohled na Kdyni z Rýzmberku

 

Prší

 

 Smrž - tedy aspoň myslím...

 

  

Z Herštýna  jsme se vrátili kousek zpět a dál pokračovali po červené na rozcestí U sloupku. Odtud nás  pak zelená TZ dovedla až na vrcholek Koráb, což byl nejvyšší bod našeho výletu - 773 m.n.m.  Na Korábu je už  od poloviny minulého století turistická chata s restaurací a rozhledna, která  po rekostrukci nabízí výhled  z plošiny ve výšce  29 m. Bohužel jak restaurace, tak  rozhledna byly zavřené. Z Korábu jsme se po zelené vrátili na rozcestí Vejpřahy a tam jsme se se znovu  připojili na místní značení a kolem koupaliště Hájovna  se vrátili zpátky k autu.

.

Pohled na Kdyni z Korábu

Chtěli jsme si ještě prohlédnout Kdyni, ale chytil nás tam takový liják, že jsme skončili jen v místním muzeu. Není nijak rozlehlé (prohlídka zabrala 40 kolem minut) a je v něm k vidění  expozice o historii okolí - od středověku až po první republiku (takže já se mohla kochat nádobím z přelomu minulého a předminulého století). A mají tu turistické známky.

 

Muzeum ve Kdyni

 

Křížek v areálu muzea 

 

Celkem jsme ušli asi  13 km  a vystoupali asi 480 výškových metrů.
Cesta vede většinou po lesních cestách a lesních silničkách. Nějaké občerstvení asi funguje na Rýzmberku  a další možnosti jsou  na chatě Koráb a u koupaliště Hájovna ve stejnojmenné restauraci, ale těžko říci, jak budou fungovat. Teď nefungovalo ani jedno místo (na Korábu byla cedule, že mají o víkendu otevřené  okénko).  Parkování je možné pod Rýzemberkem, u koupaliště nebo pod Korábem.