Opárenské údolí a Lovoš

Předpověď počasí na neděli vyloženě lákala k nějakému výšlapu do přírody. Měli jsme v záloze několik tras, ale nakonec volba padla na České středohoří. Náš cíl se nacházel kousek od Lovosic a bylo jím jednak údolí potoka Milešovka, které mezi Opárnem a Malými Žernoseky nese název Opárenské, a jednak vrch Lovoš, který se tyčí nad ním. 

Východiskem naší trasy  byla vesnice Opárno, kde jsme zaparkovali auto a vyrazili po modré turistické značce. Z té jsme ale hned po pár stech metrech odbočili před železničním viaduktem na zelenou, abychom vystoupali ke zřícenině hradu Opárno. Ten byl založen v polovině 14. století Smilem z Vchynic a už o dvěstě let byl uváděn jako pustý. Do dnešních dnů se dochovaly zbytky obvodových zdí a je odtud pěkný výhled (prostě taková pěkná zřícenina podle mého gusta).

 

Od zříceniny jsme pokračovali ještě po zelené k pěkně zrekonstruované budově Opárenského mlýna a odtud po modré kolem potoka k Černodolskému mlýnu, ve kterém je nyní penzion s příjemnou restaurací. Měli otevřeno, takže jsme využili příležitost a dali si pivo.

 

Od Černodolského mlýna nás už zase vedla zelená značka - pořád podél potoka až do Malých Žernosek. Tam jsme na chvili dali vale turistickému značení a kolem vinařství sv. Tomáše jsme se pustili polní cestou přímo na západ. Polňačka nás táhlým stoupáním dovedla až na žlutou TZ, po které jsme dál stoupali až na rozcestí s modrou a po ní dál vzhůru po úbočí Lovoše až na jeho vrchol do nadmořské výšky 570 m.n.m. Stoupání většinou není příliš prudké, spíš táhlé, ale musím řici, že jsem byla ráda, když jsme došplhali k vrcholu.

Na vrcholu Lovoše je jednak chata KTČ (takže pivo a taky turistická známka) a jednak vyhlídková plošina, kde to sice pěkně fičelo, ale taky odtud  jsou nádherné výhledy do všech světových stran - na Lovosice (tedy pravda ten moc romantický není), na tok Labe, Žernosecké jezero i celé České středohoří s jeho kuželoviými vrcholky. A protože jsou na plošině i panoramatické fotografie s označením jednotlivých vrcholů, podvedlo se nám identifikovat Milešovku, Házmburk, Košťálov, Říp i další méně známé vrcholky.

 

Z Lovoše jsem se (věrni své zásadě pokud možno se nevracet stejnou cestou) pustili po zelené, která vedla cic-cak dolů svahem a ze které jsme asi po kilometru odbočili po značce naučné stezky zpět na rozcestí s modrou.Odtud jsme ještě vystoupali kousek na vrcholek Kybička, kde je skalnatý útvar Panenské kameny (který svůj název získal podle pověsti o  třech pannách, které se vydaly na vrchol Malého Lovoše na jahody a protože se večer dlouho nevracely a zmeškaly mši, zvolala jejich matka, ať tam za trest zkamení). A pak už jsme po modré dál klesali zpátky do Opárna.

Ušli jsme asi 12,5 km s celkovým převýšením asi 475 výškových metrů.