Kateřina Tučková - Bílá Voda

 Letošní novinku spisovatelky Kateřiny Tučkové, autorky známých Žítkovvkých bohyní nebo Vyhnání Gerty Schnirch, předcházela velká očekávání. Spisovatelka prý knihu připravovala  téměř deset let a dvakrát ji přepisovala. Já jsem knihu koupila mámě k svátku a musím říci, že jsem se těšila, až ji dočte a budu si ji moci od ní půjčit. Nakonec se mi dostala do ruky někdy v první půli prosince a četla jsem ji skoro měsíc, protože je to knížka fakt tlustá a navíc to není úplně lehké čtení. 

 

Prosincové nákupy

To, že prosincové nákupy nebudou nijak bohaté, mi bylo jasné už v jeho první třetině, kterou jsem strávila na neschopence (na které jsem akorát zvládla objednat knížky k Vánocům pro zbývající členy rodina). Po neschopence následoval fofr v práci i předvánoční přípravy. Pokud jsem zavítala do obchodů, byla jsem soustředěná na nákup dárků pod vánoční stroneček a moc jsem po ničem jiném nepokukovala. Ale přece jen mi něco "uvázlo za drápky". A to vám teď ukážu.
 
 

Bazilika v Tismicích

Tismice leží kousek od Českého Brodu a do Tuchoraze, kde jsme byli na novoročním výletě jen to odtud jen asi dva kilometry. Jenže jsou to kilometry po silnicí, takže mne nějak nelákalo si tam pěší trasu prodloužit (zvlášť proto, že bychom se museli do Tuchoraz zase vrátit stejnou cestou). Ale kostel v Tismicích mi na fotce přišel natolik zajímavý, že jsem se na něj chtěla podívat. A tak jsme to z výletu vzali domů trochu oklikou, právě přes Tismice.

 

Čajové okénko 33 - z Litvy

Dnešním  čajovým okénkem nahledneme až do Litvy. Konkétně  vám představím čaje z produkce  litevské společnosti ŠVF, která má více než stoletou tradici. Není to moje první zkušenost s litevskými čaj - kdysi jsme byli v rámci dovolené v Polsku i na výletě v Kaunasu a já si tam samozřejmě nějaké přírůstky do sbírky pořídila. Ale tentokrát mám litevské čaje bez nutnosti cestovat - litevské čaje k nám začala dovážet společnosti CGFOODS, od které jsem část čajů, které vám dnes představím, získala v rámci spolupráce (ostatně o spolupráci jste si mohli přečsít tady). 

 

Co jsem taky ochutnala 51

Jestli se v listopadu na mém stole moc novinek neobjevilo, tak v prosinci to lepší nebylo, spíš bude tento díl ještě slabší nez minule. Ale trochu jsem ván to dopředu už vynahradila nahlédnutím do adventních kalendářů, kde těch novinek bylo povícero. A adventní kalendáře taky byly důvodem, proč  je tento článek tak "hubený" - byla jsem zásobena dobrůtkami z nich a na další experimenty už nebyl moc prostor, navíc jsem byla kus měsíce nemocná, takže jsem po obchodech nešmejdila, a pak přšly Vánoce s cukrovím...
Kažodpádně tady je teď těch pár kousků, co jsem v prosinci ochutnala.
 

 

Podél Šembery ke tvrzi Tuchoraz

 Na první letošní výlet jsme vyrazili hned první lednový den, protože teplé počasí si o to přímo říkalo. A doufáme, že se naplní "Jak na Nový rok, tak po celý rok" a výlety nám budou hezky vycházet v průběhu celého roku 2023. Jako cíl jsme si vybrali tvrz Tuchoraz, která je kousek od Prahy směrem na Říčany a Český brod. 

 

Prosinec v kostce

Poslední prosincový den uzavřel rok  2022 a tak nastal čas se zase ohlédnout. Rok 2022 přinesl ledacos - do ukončení covidové epidemie přes válku na Ukrajině až po energetickou krizi. Ale do bilancování celého roku z celospolečenského pohledu se pouštět nebudu, to ponechám politikům i politickým komentátorům. Tento článek bude jako obvykle ohlednutím za právě uplynulým měsícem. Je to taková moje konzerva vzpomínek...