Původně jsem chtěla napsat článek o našem výletu do Kamenice nad Lipou, který jsme realizovali ještě z chalupy. Jenže z nějakých temných důvodů mi z mobilu nejdou stáhnout fotky, které jsem tam udělala, takže jsem pro dnešní článek nakonec volila výlet do jízdárny Světcích, kam jsme se vypravili tento týden z chaty. A budu doufat, že se mi kamenické fotky povede nějak oživit a i tento článek bude moci spatřit světlo světa.
Ale teď už k té jízdárně... A protože jsem zjistila, že fotek je mnoho a článek by byl hrozně dlouhý, tak to dneska bude jen první díl, kdy se podíváme do samotné jízdárny a obytných pokojů. Technické zázemí si nechám do článku dalšího.
Jízdárnu ve Světcích nechal v polovině 19. stol. v novorománském slohu postavit kníže Alfred I. Widnischgrätz, majitel tachovského panství. Jde o druhou největší jízdárnu ve střední Evropě a v současné době má status národní kulturní památky. Ale nechybělo mnoho a jízdárna mohla zcela zmizet. V r. 1945 by majetek Widnischgrätzů zestátněn a budova postupně chátrala. Byl na ni dokonce vydán demoliční výměr. Nakonec ji do svého vlastnictví převzalo město Tachov a v průběhu dvaceti let ji celou zrekonstruovalo do dnešní podoby. Rekonstrukce si vyžádala asi 180 mil. Kč, ale myslím, že výsledek stojí zato. Dnes budova slouží i jako kulturní centrum (pořádání koncertů, výstav i svateb)
Jízdárna je postavena do tvaru kříže, v přízemí jsou kromě samotné jízdárny i stáje, kovárna a byt kováře. V patře je pak knížecí lóže, ochozy a obytné pokoje. Unikátní je konstrukce krovu s tzv. lucernou, která umožňovala osvětlení jízdárny. Jde o poměrně impozantní budovu - na délku má 60 m, na šířku a výšku pak 26 m.
Pohled do jízdárny z knížecí lóže
Krovy budovy (z velké části jsou původní)
Na závěr ještě musím podotknout, že v jízdárně se nezachoval v podstatě žádný původní mobiliář, ale při rekonstrukci byla snaha jednotlivé místnosti vybavit tak, aby odpovídaly původnímu vybavení (vzhledem k tomu, že kníže Alfred I. Widnischgrätz brzy po dokončení jízdárny zemřel, zachoval se soupis majetku po jednotlivých místnostech).
A jak jsem slíbila, do kovárny, bytu kováře a stájí se podíváme v nějakém dalším článku.
























Stáňo, s chutí jsem si příspěvek přečetla a prohlédla fotky. Byli jsme tam loni, bohužel po poslední prohlídce…
OdpovědětVymazatPřeji hezkou neděli, Helena