čtvrtek 9. června 2022

Hana Marie Körnerová - Hlas kukačky

 Od spisovatelky H.  M. Körnerové jsem měla loni od mámy půjčenou knížku Heřmánkové údolí, která se nám oběma líbila. Takže když jsem na jaře v knihkupectví objevila další titul od této spisovatelky, měla jsem rázem pro mámu vybraný jeden z dárků k narozeninám. A teď, když máma knížku přečetla, jsem si ji od ní půjčila i já.


 
 
První z postav, kolem které se příběh rozvíjí,  je  Edita, která v šestnácti utekla před nemilujícím a despotickým otcem z domova a od té doby se protlouká sama. Zakotvila jako    kantýnská na stavbě a právě tady se na pozadí událostí souvisejících s obsazením Sudet  odehraje  její utajený milostný románek se ženatým inženýrem. Ten končí nechtěným těhotenstvím a zjištěním, že její milenec vlastně nikdy nehledal lásku, ale jen rozptýlení a rozhodně se nehodlá rozejít s manželkou a vzít si Editu.
Příběh druhé z hrdinek, Irmy,  nás vrací na začátek 20. století, do doby konce 1. světové války. Irmě je šestnáct a právě prožívá svou studentskou lásku ke spolužákovi Leovi. Ta ale končí ve chvíli, kdy Irma zjistí, že je těhotná. Leova rodina nesouhlasí z náboženských i majetkových důvodů s tím, aby si Leo Irmu vzal a ten se rodičům bez odporu podvolí. A protože začátek 20. století není svobodným matkám nakloněn, rodiče Irmy vidí jediné možné řešení v tom, aby Irmě našly jiného ženicha. A tak Irma končí v nerovném manželství se zakomplexovaným průměrným úředníkem, který si ji vzal především pro peníze – odškodné vyplacené Leovou rodinou.  A to vlastně ovlivní velkou část jejího života 
A pak tu máme ještě Kristýnu – dívenku trápící se tím, že má výrazně starší matku než její spolužačky a možná podvědomě cítící, že v jejím životě je nějaké tajemství.
A osudy všech tří těchto žen jsou spolu spojeny.

 

Kniha je rozdělená na dvě části – první je věnována příběhu Edity a odehrává se na konci třicátých let minulého století, i když se vrací i do Editina dětství. Druhá část je věnovaná Irmě, ale setkáme se v ní i s Editou a Kristýnou.  Ani tato část není psaná zcela chronologicky – občas se  vrací do minulosti a také se prolíná  s vyprávěním z pohledu Kristýny.
Co se knize nedá upřít, je poměrně silný příběh (údajně inspirovaný skutečnými osudy) a  zajímavé, ne zcela jednoznačné ženské postavy. Irma i Edita dělají špatná rozhodnutí, jejich důsledky si pak nesou dál, ale dokáží se i vzepřít osudu a udělat rozhodnutí dobrá, byť někdy možná později než měly, ale přece… Trochu mi vadilo, že muži z tohoto vyprávění vychází jako slaboši nebo vypočítavci – přišlo mi to takové hodně paušalizující. A nevyvážené mi přišlo promítnutí historického pozadí – v Editině části příběhu jsou události kolem mobilizace a záboru Sudet poměrně výraznou částí příběhu (část popisující útěk lidí ze zabraných Sudet je docela silná), tak v Irmině části příběhu je historie spíše vzdálenou kulisou, zejména pokud jde o část týkající se konce 1. světové války a vzniku republiky. Trochu více je zmíněno jen období těsně po okupaci, a to způsobem, který spíše přípomíná učebnici (a toho, kdo dával ve škola při dějepise aspoň trochu pozor, bude spíše nudit).
Ale přes dílčí výhrady musím říci, že se mi  knížka líbila a četla jsem ji se zaujetím i se zvědavostí na to, jak se budou příběhy Irmy a Edity rozvíjet (a dokonce mne i jedním zvratem,  resp. odhalením malinko překvapila).
✦✦✦✦✧ 
 

 
Anotace
Napínavý příběh o pátrání po tajemství, o němž se i v nejužším rodinném kruhu jen šeptá. Příběh o rozplétání složitých lidských vztahů táhnoucí se hluboko do minulosti. Začalo to už v dětství jako pouhá zvědavost, ale tehdy Kristýně na otázky nikdo neodpověděl. V průběhu let se zvědavost změnila v potřebu odhalit vlastní kořeny a přijít rodinným záhadám na kloub. Už dospělá Kristýna se snaží pochopit jednání svých nejbližších, o nichž si myslela, že je důvěrně zná.
Vydalo nakl. Moba v r. 2019, 280 stran 
 




 

 

15 komentářů:

  1. Stáni, díky za recenzi zajímavé knihy. Měj pohodový pátek.

    OdpovědětVymazat
  2. Stáňo, děkuji za recenzi. Heřmánkové údolí jsem četla a líbilo se mi.
    Přeji příjemný pátek. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Heleno, tak to by se ti mohl líbit i Hlas kukačky.
      Hezjý víkend

      Vymazat
  3. Četla jsem ji a líbila se mi. Přeji hezký víkend.
    http://es-ideas.blogspot.com/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, hezký víkend i tobě. Koukám, že ti zlobí komenty podobně jako mně...

      Vymazat
  4. Heřmánkové údolí jsem četla, knížka se mi líbila, takže opět píšu tento titul na seznam do knihovny.
    Měj hezký víkend, Stáni !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hanko, tak ať se líbí i Hlas kukačky.
      Pěkný víkend

      Vymazat
  5. Tomu říkám zajímavá kniha.. Autorku ani knihu neznám.

    OdpovědětVymazat
  6. Knížka mě zaujala, píšu si ji na seznam, co bych chtěla přečíst :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak doufám, že se ti bude líbit. A pokud by tě zaujala, tak doporučuji i Heřmánkové údolí od stejné autorky.

      Vymazat
  7. Ahoj Stáni,
    zajímavá kniha. Já znám od této autorky jen sérii Pán hor, kterou jsem četla určitě ještě na základce, a pak Andělskou tvář, jež mě zlákala díky filmu.
    Mám momentálně spíše detektivní období, zrovna čtu nejnovější Angelu Marsons.
    Měj se krásně,
    Hanka z ciculka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, tak tu zmiňovanou sérii ani Andělskou tvář zas neznám já :). Já jsem od této autorky četla jen Heřmánkové údolí, které je zasazené do poválečné doby minulého století. Jinak se ale taky dost věnuju detektivkám - dočetla jsem teď na dovolené Otevřený hrob od A. Marsons a Ďáblova čísla od Vondrušky
      Měj se fajn

      Vymazat
  8. Od autorky jsem četla zatím jen Nevěstu ze zámoří a také to byl moc pěkný příběh.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak tu jsem zas nečetla já. Ale ona toho paní Körnerová myslím napsala poměrně hodně, tak není divu.

      Vymazat

Děkuji, že jste si našli čas k přečtení mého článku a třeba i k napsání komentáře. Každý mne potěší (a na každý se snažím odpovídat). Pokud vás můj blog zaujal, budu ráda, když si ho přidáte mezi sledované (na stráce úplně dole)