První letní měsíc nám nachystal opravdu počasí všeho druhu - od poměrně chladné s deštěm až po horka, které lámalo stoleté teplotní rekordy. Já jsem na rozdíl od května docela měnila místa pobytu - od chalupy přes Prahu a Doksy až po Františkovy Lázně. Ale vezmu to popořadě...
Začal nám další týden na chalupě - tentokrát na nějakou dobu poslední. V pondělí jsme to tu trochu upravovali na pobyt bez Lízy (přikrytí pískoviště, sundání houpačky, úklid židličky a venkovního minisezení...) a věnovali se zahrádce. V úterý jsme si s manželem vyjeli na dlouho plánovaný výlet - znovu do Kamenice n. Lipou - manžel tam ještě nebyl a já si chtěla doprohlédnout zámek (když jsme tam byly s A. a Lízou, tak jsme část vynechaly). Ve středu pršelo jen se lilo, stejně jako v pátek, takže jsme částečně lenošili, já jsem konečně zlikvidovala zbylé bílky a upekla jsem řezy se šlehačkou a taky uklidila sklep. Ve čtvrtek jsme se věnovali zahradě a na oběd jsme vyvezli mámu do restaurace U Zmátlů (pro ni to byla nostalgická vzpomínka, protože ta hospoda už tam byla před 70 lety a ona tam chodila tancovat). V sobotu jsme byli na návštěvě u mého bratrance a posekali jsme část zahrady. A pak už v neděli nadešel čas pomalého balení.
Bílkové řezy se šlehačkou - po dešti - šneček - rožky s džemem od mámy místo dortu k narozeninám
Kamenice a židovský hřbitov poblíž - degustace piva z kamenického pivovaru - letní kytka
V pondělí jsme hned po ránu naložili auto a dali chalupě sbohem. Zpátky se vrátíme až někdy koncem července, po manželově návratu z lázní. Já jsem pak střídavě cpala pračku, žehlila a chystala si čajové přebaly na víkend na naši tradiční čajovou akci u Mácháče. Ale stihla jsem uvařit i tvarohové noky s jahodovou omáčku a tvarohové knedlíky s meruňkami. Víkend jsem strávila kousek od Doks se svými sběratelskými kamarádkami. Náplní bylo hlavně vyměňování čajových přebalů, ale stihly jsme si samozřejmě i popovídat a vyrazily jsme jako pokaždé procházku do Doks spojenou s obědem. V neděli jsem se ještě stihla s manželem dojet podívat na synův poslední zápas v dresu Modřan a pak jsme s jednodenní zpožděním oslavili moje narozeniny - večeří na Opatovských terasách.
Sběratelské setkání v Doksech - synův poslední výkop - poslední zápas končí - čokoládový fondán
V pondělí jsem si byla něco zařídit v práci a v úterý jsme poté, co se manžel vrátil z kontroly operované kyčle, jsme vyrazili na chatu ke Stříbru. Ve středu jsme ještě zvládli výlet do jízdárny Světce u Tachova, ale od čtvrtka bylo až do soboty, kdy jsme odjížděli, děsné vedro, takže jsme udělali jen nejnutnější práce kolem chaty (manžel posekal trávu, já uklidila po zimě a umyla jsem okna). Zbytek času jsem strávila buď s knížkou nebo pokecem se sousedy a večer došlo i na procházky k přehradě. V neděli dopoledne odjel manžel na čtyři týdny do lázní a já odpoledne strávila u mámy.
Po měsíci v kanceláři - třikrát z jízdárny Světce
Zřícenina zámku Světce - třikrát fialová krása (svazenka)
Vedra čtvrtého červnového týdne jsem snášela fakt hodně blbě - mne teploty nad 25°C téměř paralyzují. Přitom jsem se chystala na pořádný úklid bytu, který to už fakt potřebuje. Nakonec jsem udělala opět jen to nejnutnější (což bohužel zahrnovalo i žehlení). Jinak jsem část času strávila u mámy, část čtením, a to pracovních materiálů, tak knížek a koukáním na filmy. V úterý jsem ráda vyrazila na pracovní jednání na Úřad vlády - v zasedačce je totiž klimatizace. V sobotu jsem pak zabalila a v neděli ráno odjela za manželem do Františkových Lázní. Dorazila jsem v poledne a po obědě jsme se spolu jen trochu prošli po parcích, protože vedro bylo fakt hrozné.
Růže na sídlišti - je vedro - sedím, čtu a piju :)
Fontána - manželův hotel - v parku - první dortík ve FL (Tři lilie)
Zatímco manžel měl dopoledne lázeňské procedury, já jsem si prošla vyznačený okruh po lázeňských parcích a pak jsem si v jednom z nich na lavičce ve stínu četla. Odpoledne dorazili A. a O. s Lízou, kteří tu s námi měli pár dní pobýt. Jenže jejich pobyt skončil vlastně hned jak začal, protože Líza si nepříjemně zlomila ruku. Převezli ji i s maminkou do Prahy do Motola. V úterý jsem pomohla synovi zabalit a ten odjel za svými holkami do Prahy. My jsme odpoledne vyrazili na krátký výlet na rozhlednu Salinburg, abychom přišli na jiné myšlenky.
Glauberovy prameny - zmrzka (Cafe Royal, FL) - Lízina tlapka - rozhledna Salinburg
Plány na červenec jsou zatím mlhách. Jisté je to, že manžel je bude ještě dva týdny v lázních a já se v úterý vrátím do Prahy. Chtěli jsme jet s A. a Lízou na chalupu, ale uvidíme, jak se Líze bude hojit zlomenina a jak často bude muset na kontroly. Tak jí držte palce, ať se hojí co nejlíp.










Stáňo, taky si měla měsíc jako dostihy. Ta tlapka, to je tedy hodně nepříjemné, snad jí nic nebolí a bude brzo OK! O Frantovkách se u nás občas mluví - uvidíme...
OdpovědětVymazatPřeji hezký červenec. Helena
Helenko, je fakt, že červen mi utekl, ani nevím jak. Líza byla zatím statečná a my doufám, že jí zlomenina bude v pořádku srůstat.
VymazatFrantiškovy Lázně rozhodně doporučuji. Aspoň nám se tu moc líbí. Je to tu příjemně poklidné. Doporučila bych ti i penzion Ida, kde bydlím, ale nevím, jak tu tu mají s pejsky...
Hezký den
Ta Lízina ručička :-( Bobek malý....Posílám velké pofoukání.
OdpovědětVymazatZa červen si toho stihla hodně, Stáňo.
Přeji klidné prožívání mírně ochlazených dnů :-)
Míšo, musím na ni pořád myslet. Těšila jsem se, že si to tu spolu užijeme a ono je všechno jinak. Ale snad to zatím nese jakž takž dobře.
VymazatHezké červencové dny
Pořádně nabitý měsíc jsi měla. Tak ať se ručička Líze řádně zahojí. Ono je to hned. Nejstarší vnučka Hanka taky měla zlomenou ruku když byla malá.
OdpovědětVymazatMěj se hezky!
Hanka
Hanko, taky doufáme, že Lízina ruka se bude rychle a dobře hojit. Ale je mi jí moc líto.
VymazatMěj se fajn
Stáni, to je mi Lízinky teda líto, snad už ji to nebolí. Měj se hezky.
OdpovědětVymazatMarti, je to smůla. Teď už je relativně v pohodě, ale když se jí to stalo, tak plakala opravdu hodně. Ale v nemocnici prý už byla statečná :).
VymazatHezký den
Stáňo, červen byl teda hodně akční. Zvládáš to skvěle a určitě se nenudíš. Ať se Líze ta pacinka brzo zahojí a ať jí to nebolí. Zdravím, pá 😉😄
OdpovědětVymazatEvi, děkuji a přeji hezký den
VymazatNo panečku, to bylo zážitků, jak hezkých, tak i nepříjemných ohledně zlomeniny ruky vnučky. Člověk by raději tu bolest vzal v tu chvíli na sebe.
OdpovědětVymazatÁlo, přesně tak - když se takovému drobkovi něco stane, tak by to člověk nejraději nesl místo něj..
VymazatHezký den
Zlomenina se určitě hezky zahojí. Červen utekl šílené rychle. Nechci aby léto zase jen tak frnklo. :-(
OdpovědětVymazatVerčo, utíká to fakt rychle.
Vymazatprogram máš teda nabitý, Líza ať je brzy fit...mávám, Sv.
OdpovědětVymazatDíky, taky doufáme, že se Líza bude rychle hojit.
VymazatChudinka Líza! Ať se ručička rychle hojí!
OdpovědětVymazatJe nám jí všem hrozně líto, ale holt se stalo. Hlavně aby se to dobře hojilo.
VymazatJejda, ať ručička malé dobře sroste, to je nepříjemná věc. Jinak opět nabitý měsíc jsi měla opět, Stáňo. Ta vedra byla hrozná, moje tělo to taky absolutně nedává. Měj se hezky 🙂
OdpovědětVymazatŠárko, já jsem v těch vedrech úplně paralyzovaná. Plánovala jsem, že se trochu vrhnu na domácnost, když je manžel pryč, ale nebylo z toho nic. A čím jsem starší, tím je to horší - jak moje zvládání horka, tak ta horka ;-).
VymazatHezký den
Stáňo já vždycky jen koukám, co ty všechno stihneš. Jsi ještě člověk nebo "motorová myš?" Ne, fakt čtu blogerky, které toho tolik stihnou, že je musím obdivovat. Zdraví Iwka
OdpovědětVymazatIwko, kdyby sis to sepsala, vyjde ti to podobně. Já tenhle článek píšu průběžně, protože člověk zapomíná a na konci měsíce má pocit, že se vlastně nic nestalo.
VymazatMěj se fajn
Pěkný přehled... měla jsi opravdu pestrý měsíc. Nejsem fanoušek příliš vysokých teplot a některé dny pro mě byly opravdu náročné. Chválím všechny ty dobroty v článku a přeju, ať máte další letní měsíce bez nehod.
OdpovědětVymazatLili, já mám vysoké teploty vyloženě nerada. Co je před 25°, je pro mne moc
VymazatHezký den
Maličká, ať je ji brzy dobře. Musela si vytrpět. 😢 Myslím na ni. A ty se snaž užívat, jak to jde. Sabina
OdpovědětVymazatBylo mi jí hrozně líto, ale v tu chvíli ji od bolesti člověk pomoc nemůže. Až v nemocni jí dali kapačku s něčím proti bolesti. Teď už je ale v pohodě i s tou zasádrovanou rukou, spíš je třeba ji krotit, aby si s tím znovu něco neudělala.
VymazatAhoj Stáni, to je teda smůla, snad bude Líza brzy fit.
OdpovědětVymazatMěj se krásně,
Hanka z ciculka.cz
Hani, taky doufám, ale přece jen zlomenina - to je min. na 4 týdny se sádrou... :(
VymazatMěj se fajn