I když název knížky vzbuzuje dojem, že je bude jednat o detektivku, nic není dál od pravdy. Knížka má podtitul Anatomie zla a naděje 20. století a napsal ji autor literatury faktu, který se ve svých zabývá mediální manipulací, propagandou. Tentokrát se věnuje otázkám zla v dějinách 20. století. Já jsem knihu získala v rámci spolupráce s nakladatelstvím Grada.
Autor se v této knize snaží popsat mechanismus zla a odpovědět si na otázku "Co z lidí dělá monstra a z jiných hrdiny?". Poukazuje na paradox mezi tím, že dvacáté století bylo na jedné dobou pokroku a a nejrůznějších objevů, které posunovali lidstvo v před, na straně druhé však také mělo své temné stránky v podobě holocaustu, koncentračních táborů, masových vražd a gulagů. Ukazuje, že na mašinérii zla a krutosti se nepodílejí nějaká monstra, ale vlastně obyčejní lidé, kteří přestali cenit život jako nejvyššího hodnotu, nechali se přesvědčit, že ve jménu nějaké myšlenky je možné konat cokoliv, i zlo. Samostatně se věnuje nejhorším masakrům v historii 20. století - ať už šlo o řízený hladomor na Ukrajině, sovětské gulagy, holocaust a koncentrační tábory nebo masakr ve Vukovaru v bývalé Jugoslávii. Mapuje životy některých vykonavatelů zla - lékaře provádějícího nelidské pokus, organizátora holocaustu, popravčího v Katyňském masakru, velitele koncentračního tábora Osvětim nebo dozorkyně u koncentračního tábora v Belsenu. K nim do protikladu pak staví příběhy tichých hrdinů, kteří v temných obdobích pohnutého 20. století dokázali zlu vzdorovat - především tím, že odmítli přijmou za samozřejmé a přizpůsobit se mu a tím, že v konkrétní chvíli udělali to, co považovali za správné. Najdeme tu tak příběh ženy, která zachraňovala děti z varšavského ghetta, sira N. Wintona, který zachránil stovky židovských dětí z Československa, nebo třeba německé odbojářky.
Knížka nese poselství o tom, že zlo začíná tam, kde člověk přivře oči na nespravedlností nebo si třeba řekne "To je mne netýká", o tom, jak nebezpečná je dehumanizace jiných lidí a slepá víra v autority. Připomíná, že zlo přichází pomalu - nejprve se nějaká skupina označí za "odpad", nepřítele, pak přijdou drobné ústrky a konec může být právě i v masových hrobech. Připomíná, že nezbytnost soudržnosti, rozumu i soucitu, protože právě to jsou nejúčinnější zbraně proti zlu. Bohužel z mého pohledu je to kniha stále aktuální, protože zlo nepřestává vystrkovat růžky, třeba v podobě paranoidního myšlení a radikalismu. Určitě stojí za přečtení, i když tedy typické "dovolenkové" čtení to opravdu není.
Za zaslání knihy děkuji nakladatelství Grada, na jehož e-shopu si ji můžete koupit i vy
Anotace
Dvacáté století bylo epochou technického pokroku, kulturního rozkvětu a
nebývalých vědeckých objevů, které posunuly lidstvo z věku páry do éry
dobývání vesmíru, jaderné energie a globální konektivity. Člověk se
během něj z velké části osvobodil od nemocí a hladu – a přesto to bylo i
století, v němž se tím nejdestruktivnějším způsobem projevily temné
stránky lidské povahy. Nikdy předtím nezískala ideologie takovou moc nad
jednotlivcem, nikdy předtím nebyly miliony lidí s tak strojovou
systematičností vyvražďovány v koncentračních táborech, gulazích a na
bojištích po celém světě. Tento paradox – že století osvícení a humanity přineslo zároveň genocidu
a masové vyhlazování – zůstává jedním z nejbolestnějších rysů moderní
historie. Ale dějiny nejsou jen souborem dat a faktů. Jsou to i příběhy
lidí, kteří žili, rozhodovali se a nesli důsledky svých činů. Některé
kontext doby dovedl k hrdinství, jiným umožnil naplno projevit jejich
zvrácenost. Tato kniha je pokusem o anatomii nejen zla, ale i naděje. Snaží se
porozumět těm, kteří se stali nástroji totalitních zločinů, i těm, kteří
se jim vzepřeli. Nejde o knihu o vůdcích, ideologiích či politických
systémech, ale o obyčejných lidech – třeba o těch, kteří zavírali dveře
plynových komor, podepisovali rozsudky smrti, stříleli vězně do týla – a
večer se vraceli ke svým rodinám. A také o těch, kteří riskovali vše,
aby zachránili druhé, o těch, kteří odmítli jen přihlížet a mlčet a
dokázali neztratit svou lidskost v nelidské době. Pochopit psychologii a motivace těchto lidí – jedněch i druhých –
znamená pochopit nejen mechanismy zla, ale i prameny tiché odvahy,
empatie a soucitu, které ani zlo nedokázalo uhasit. Možná právě v této
tenké hranici mezi temnotou a světlem se skrývá pravé poznání o člověku –
i o nás samotných.
Vydalo nakl. Grada v r. 2026, 224 str.





díky za tip,Sv.
OdpovědětVymazatNení zač.
VymazatAhoj Stáni, tak ta mi úplně unikla a zrovna by se mi líbila. Děkuji za tip! Sabina
OdpovědětVymazat