Únor v kostce

 Únor je nejkratší měsíc v roce a taky jím končí meteorologická zima. Letos to opravdu vyšlo a konec února byl téměř jarní. Ale kromě nezvykle teplého počasí, kterým únor končil, jsme si užili i sněhu a počasí pošmourného. Já jsem tentokrát hodně málo fotila (s výjimkou dovolené), takže jsem jsem zvědavá, jak dám  fotky k dnešnímu článku dohromady. 

K prvnímu únorovému týdnu připojím i neděli, kdy jsem byla u mámy, stejně jako v pondělí. Tentokrát v obou případech sama,  protože manžela bolela kyčel tak, že se mu nechtělo pajdat ani tu krátkou vzdálenost. V úterý jsem byla hlídat Lízu, odpoledne jsme strávilyprocházkou v Letenských sadech. Ve středu jsem byla klasicky u mámy a čtvrtek a v pátek doma - on byl ten první únorový týden takový divný, do ničeho se mi moc nechtělo, tak jsem lenošila s knížkou. V sobotu jsme vyrazili na velký nákup - naše lednice už vypadala jak u snědeného krámu a potřebovala  jsem dokoupit i nějakou domácí drogérii. A v neděli jsme se sešli u mojí mámy, kde jsme hlídali Lízu. Vyrazili jsme i na procházku, tentokrát s námi šla i máma.

S Lízou v Letenských sadech - socha u kostela na Hájích - kuřecí plátky s opečenými brambory

Líza a "dede" - Líza užívá hřiště na JM

Tento týden jsem věnovala především různým drobným pochůzkám,  zařizování a tak - byla jsem třeba vyzvednou rtěnku, kterou mi YR zapomněl dát do objednávky, poslat kapse z kávovaru k recyklaci a tak. Od středy jsem byla doma slaměná, manžel odjel na pánskou jízdu (a taky pro brambory) na chalupu. Plánovala jsem velké třídění šatníku, ale nakonec skutek utek´.  V pátek jsem měla naplněný vrchovatě - ráno zubař tentokrát žádné trhání, jen preventivka, pak oběd u mámy a nakonec hlídání Lízy, a to až do soboty. V neděli jsem pak klasicky vyrazila k mámě - sama, protože manžel byl ještě na chalupě.

Úlovek do sbírky z kavárny - jaro ve váze - schody k zubaři - švestkový koláč

Líza na hřišti v Letenských sadech

V pondělí jsme odjeli na třídenní pobyt v Mariánských Lázních (poukaz do Vily Patriot jsem dostala od kolegyň, když jsem v práci skončila služební poměr). Po Mariánkách jsem se procházela hlavně sama, ale na prohlídku Boheminium parku jsme vyrazili společně (autem, protože manželova kyčel...). Vyšlo nám krásné počasí - nasněženo a modré nebe. Ve středu jsme se cestou domů stavili zkontrolovat naši chatu u Stříbra. Ve čtvrtek  manžel odjel znovu na chalupu - tentokrát řešit problémy s vodou, já jsem se věnovala praní a žehlení ( taky čtení a své sbírce čajových přebalů) a v pátek, kdy bylo nádherně, jsem byla s mámou na procházce. V sobotu jsem byla celý den hlídat Lízu a v neděli jsem byla klasicky u mámy.

Náš pokoj v hotelu - Mariánky - sýrové prkénko (Vila Patriot) - Boheminium

Chata - přehrada - pohled z Letné - z procházky s Lízou.

Poslední únorový týden mne víc vytížili v práci, takže  jsem se každý den dopoledne věnovala připomínkám k jednomu materiálu (nový zákon a novely nějakých dalších). Nicméně jsme ve středu stihli dojít na hřbitov (bylo výročí tátova úmrtí) a pak jsme vyvezli mámu na stejk do naší oblíbené Stejkárny. Taky jsme konečně  pověsili v kuchyni, co už doma máme asi  tři roky. V pátek jsme byly s mámou na procházce, došli jsme až k Milíčovské homoli, což je na mámu výkon. Cestou zpátky jsme se stavili na dortík v cukrárně.  V sobotu dopoledne jsem byla na výměnné burze, kde jsem se sešla se svými sběratelskými kamarády. Poté jsme ještě tradičně zamířili do blízkého  asijského bistra Miss you na sushi. A já hned potom jela  na Letnou a i s manželem jsme šli Lízou na procházku do Letenských sadů. 

Slunečné odpoledne - na hřbitově - stejk (Stejkárna) - červená řepa s kozím sýrem a ořechy

Obrázky v kuchyni - sushi a čaj po burze - nové čaje - Líza

Doufám, že březen nám dopřeje už jarní počasí,. Pokud ano, tak uvažujeme, že ještě jednou zajedeme na chatu a možná tam i přespíme. Manžel jde na konci března na operaci s tou zatracenou kyčlí, takže v dubnu se tam určitě nedostaneme.