Jiří Březina patří mezi mé oblíbené domácí autory detektivní literatury. Mám přečtenou celou jeho sérii s detektivem Tomášem Volfem. Takže když jsem viděla, že vyšla jeho nová kniha, tak jsem si ji přála k Vánocům. Přání bylo vyplněno, já jsem knihu našla pod stromečkem, před pár dny jsem ji dočetla a tak se nyní mohu o dojmy z ní podělit i s vámi.
Příběh se odehrává v malém městečku Stroupnice situovaném na jih Čech. Tady je na opuštěném místě u hřbitova nalezena neznámá dívka. Brzo vychází najevo, že byla uškrcena, a tak případ přijíždí vyšetřovat komisař Medek z okresního města, který k ruce dostává místního policistu Petra Kováře. Ten ho hned v začátcích pátrání upozorňuje, že k podobnému případu uškrcení tu došlo už jednou - před řadou let. Ale samotné vyšetřování tady nehraje tu hlavní roli, i když důležité samozřejmě taky je. Kniha se soustředí na dvě ženy, které k případu mají vztah. Jana, která čeká narození prvního dítěte, trochu podezřívá svého muže, místního šíbra podnikajícího v pohostinství, jestli s mrtvou dívkou nemá něco společného. Druhou ženou je Radka, matka teenagera Radima, která se před podezřením z vraždy snaží ochránit svého syna.
Tato Březinova kniha vybočuje z dosavadní Březinovy tvorby tím, že více než o klasickou detektivku jde spíš o psychologický příběh věnující se osobám, které jsou do případu zataženy tak trochu bez vlastní vůle a částečně i přičinění. Jana rozcitlivělá těhotenstvím se na jednu stranu trápí obavami, zda otec jejího dítě není vrah, ale na druhé straně se chce dopátrat pravdu. Radka, která se svému synovi snažila dát to nejlepší, se ho i teď snaží za každou cenu ochránit. Příběh má trochu zvláštní stavbu - část se odehrává v minulosti, část v současnosti, což je odlišeno graficky bílé stránky jsou věnované současnosti, černé minulosti) a navíc jednotlivé kapitoly týkající se současnosti nejsou řazeny zcela tak, jak šly v reálu chronologicky za sebou - občas se některé předbíhají. Žádná postava mi nebyla vyloženě sympatická - některých postav mi bylo spíš líto Radka), některé mi lezly trochu na nervy (Jana), některé mi byly vyloženě nesympatické (Kovář, Radim). Ale ono to tak bývá i v životě. Každopádně ale mohu říci, že je to z mého pohledu zajímavá a čtivá kniha, která se mi líbila. A Jiří Březina tak zůstává i nadále mezi mými oblíbenci.
Anotace¨
Jana tuší, že muž, se kterým čeká dítě, něco skrývá. Musí odhalit
pravdu. Radka zjišťuje, že její syn provedl něco, co nejde vzít zpět.
Musí ho ochránit před následky. A v kopřivách leží dívčí tělo. Na
maloměstě, kde si lidé vidí až do kuchyně, ale přitom před sebou mají tajnosti,
se rozjíždí vyšetřování, které odhalí roky zamlčovaná fakta. Minulost
se dere na povrch a s ní i otázky, které bolí: Jak dobře známe své
nejbližší? A kam až jsme nakonec schopní zajít, abychom je ochránili?
Vydalo nakl. Motto v r. 2025, 269 str.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji, že jste si našli čas k přečtení mého článku a třeba i k napsání komentáře. Každý mne potěší (a na každý se snažím odpovídat). Pokud vás můj blog zaujal, budu ráda, když si ho přidáte mezi sledované (na stráce úplně dole)