Listopad mi utekl, ani nevím jak. A v tom běhu dnů jsem nějak málo fotila - sice mi nakonec obvyklá porce použitelných fotek vyšla, ale měla jsem to tak tak. Podobně to bylo z poznámkami ke článku - moc jsem se nedržela průběžného zapisování a tak jsem byla ráda, že jsem to nakonec dala dohromady...
Moje srpnové skončení služebního poměru jsem definitivně završila dodatečným posezením s kolegy v restauraci Tlustá myš. Bylo to moc milé, vydrželi jsme až do zavíračky. A dostala jsem dvě knihy a poukaz na pobyt v hotelu. S mámou a její sestrou jsme se doprocházkovali až do cukrárny na dortíčky. A dojeli jsme (za pomoci syna a mého bráchy) uskladnit brambory do sklepa chalupě a chalupu zazimovat. Cestou do Prahy jsme se pak stavili na oběd v penzionu Metličky.
Cestou do Tlusté myši - kytice od kolegů - větrník (Domácí dezerty)
Poslední svačina venku - poslední západ slunce - tak zas za rok - vepřová panenka (Metličky)
Vyrazili jsme si na večeři s manželovou bývalou kolegyní a jejím manželem do blízké restaurace Stodola, měli zrovna husí menu, tak jsme si nejen hezky popovídali, ale i se dobře najedli. Byla jsem hlídat Lízu, takže jsme spolu jezdily a ťapaly v Letenských sadech a pak si hrály doma. Ve čtvrtek jsme měli schůzi SVJ, což mne extrémně nebaví (i proto, že z ní tradičně píšu zápis). Byli jsme s manželem na procházce - byla jsme mu ukázat cukrárnu, kam občas chodím sama nebo s mámou a on tam ještě nebyl. A domů jsme to ještě vzali přes hospodu U kajmana.
Líza bdící i spící - pohled z Letenských sadů (můj nejoblíbenější) - z parku
Jeden dortík nestačí (Domáci dezerty) - strop U kajmana - podzim - losos s vinnou omáčkou od manžela
Třetí týden v listopadu jsem docela dost pracovala - kolegové řešili jeden větší projekt s krátkým termínem, tak jsem taky přiložila ruku k dílu. Byla jsem u zubaře, kde to nakonec dopadlo nad očekávání dobře (ulomenou korunku se panu doktorovi povedlo nalepit zpátky na trosku mé stoličky). Vyzkoušela jsem nový recept - perníkovou roládu, která se setkala u zbytku rodiny s úspěchem. Společným obědem u mámy jsme oslavili hned tři svátky - Lízy, Ondry i můj.
Dvakrát večeře (avokádový chleba, vařené hovězí s křenem) - dárky k svátku - Líza a nová stavebnice
Malá Strana a sídliště s prvním sněhem - práce - perníkový závin
Další týden mne trochu skolila nějaká viróza, kupodivu bez rýmy, ale přišla jsem si celá přelámaná. Tak jsem si na tři dny naordinovala povalování doma :). Blogerka Hanka mi poslala krásný sáček na mikulášskou nadílku v podobě roztomilého čertíka. V pátek už jsem byla dostatečně fit, abych vyrazila na setkání se spolužáky ze ZŠ (ani se mi nechce napsat, že to bylo po 50 letech jejího ukončení). V neděli jsem pak na pozvání Anetiny maminky vyrazila na charitativní akci spojenou s výrobou adventních věnců. Sice nejsem moc zručná ale věnec jsem nakonec vyrobila. A zapálení první svíčky tak symbolicky zakončilo celý listopad.
Virózka - čertík od Hanky - lívanečky - setkání po letech
Kostel sv. Jindřicha- Senovážné nám. - hotový adventní věc - první svíčka
Začaly nám adventní dny, které by kromě pečení cukroví, nakupování dárků měly být i o pohodě a setkávání. To asi většinu z nás čeká i o sváteční dnech. Takže program na příští měsíc je jasný... :)









Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji, že jste si našli čas k přečtení mého článku a třeba i k napsání komentáře. Každý mne potěší (a na každý se snažím odpovídat). Pokud vás můj blog zaujal, budu ráda, když si ho přidáte mezi sledované (na stráce úplně dole)