Tahle recenze je takový malý (nebo možná spíš pořádný) rest. Knížku jsem si v rámci spolupráce s nakladatelstvím Grada vybrala už před delším časem. Měla jsem ji na nočním stolku a četla jsem ji po kouskách. A na tom nočním stolku zůstala i po dočtení, nakupily se na ní další knížky a tak jsem na článek o ní tak nějak pozapomněla. Teď jsem ji z té hromádky dalších knih vyhrabala a než poputuje do knihovny, tak ještě článek o ní napíšu.
Hejkal, polednice, bílá paní nebo čert - tahle strašidla nebo chcete-li nadpřirozené bytosti či démony známe asi všichni a máme i tušení, co dělají a jak se projevují. Ale víte, kdo nebo co je šotek, fext, můra nebo divoký hon? Co vám mohou provést a jak se k nim chovat, aby vám pokud možno neškodili? To se dozvíte právě v této knize s podtitulem Tucet příšerných strašidel Čech, Moravy a Slezska.
Kniha je rozdělená do dvanácti částí, z nichž každá je věnována jednomu démonu. Přečteme si o tom jak vypadá, jak se chová i jak s takovým démonem nejlépe vyjít. Nechybí vyprávění jednotlivých pověstí, které jsou s konkrétním démonem spojeny - ty se totiž kraj od kraje liší (třeba bílé paní straší na celé řadě hradů a váží se k nim různé pověsti). Každá kapitola je doplněna krásnými ilustracemi lotyšské malířky Ligy Klaviny Raiské.
Jde sice o poměrně útlý svazek, ale i tak musím říci, že se mi kniha moc líbila. Nadpřirozené bytosti a pověsti s nimi spojené jsou hezky popsány a text a ilustrace vytvářejí kompaktní celek. Je třeba říci, že autor vycházel z folklórních a národopisných zdrojů a démony představuje v jejich původní, obvykle drsnější podobě. Podobně je to i s ilustracemi, které mají většinou lehce strašidelný nádech. Rozhodně bych ji nedoporučila jaké čtení na dobrou noc pro malé dětí. Myslím, že knihu ocení spíše dospělí. Aspoň tedy v mém případě to platí.
Za krásnou knihu děkuji nakl. Grada, na jehož e-shopu si ji ještě stále můžete koupit
Anotace
Všichni je známe. Od pradávna. Od malička. Potkávali jsme je v lese, na
hradech i zámcích
a možná i doma pod postelí. Strašidla.
V českých zemích sídlí, co naši předci pamatují, a možná ještě déle. A
přestože je novodobé pohádky přetvořily do mnohdy roztomilé podoby,
původně se jednalo o nelítostná, mstivá a krvelačná stvoření. Proč se nevyplatí odpovídat na hejkalovo houkání, jaké podoby může mít
hastrman a kdo by se měl rozhodně vyhýbat polednici? Na tyto a jiné
otázky odpoví ojedinělý přehled dvanácti českých strašidel.
Vydalo nakl. Grada v r. 2024, 80 str.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji, že jste si našli čas k přečtení mého článku a třeba i k napsání komentáře. Každý mne potěší (a na každý se snažím odpovídat). Pokud vás můj blog zaujal, budu ráda, když si ho přidáte mezi sledované (na stráce úplně dole)