Dneškem začínají prázdniny - tedy školním dětem, mně už sakra dlouho ne. Ale stejně pořád ze setrvačnosti červenci a srpnu jako prázdniny označuji. A začátek nového měsíce je neklamným znamením pro to, abych se ohlédla za tím, co přinesl ten minulý.
Od začátku června jsem naplno začala střídat home office a práci z kanceláře, což mi umožňuje častěji zaběhnout za mámou. V pondělí jsem se z práce šla mrknout na Lízu - udělaly jsme si takovou holčičí jízdu (syn byl na volejbale). My jsme se snachou měly prosecco, Líza mlíko :). Příjemné to bylo. O víkendu jsme byli letos podruhé na chatě, kde jsme v sobotu pořádali se sousedy "bramborákový mejdan". Nasmažili jsme jich asi stovku (ale malých) - ono nás bylo asi třináct. V neděli přeprchalo, tak jsme si udělali s manželem jen výlet do vsi na pivo.
Valdštejnská zahrada v dešti - Líza a méďa od Hanky - prosecco a zobání - ještě Liza
Bramboráky - chystá se na déšť - na pivu ve vsi - přehrada
Druhý týden jsem zahájila dvěma dny dovolené - prodloužili jsme si víkend na chatě. V pondělí jsme si udělali výlet do Plané u Mariánských lázní a na rozhlednu na Bohušově vrchu. V úterý jsme odjeli z chaty ještě před polednem - odpoledne jsme slíbili hlídat Lízu. Bylo pěkně, tak jsme celé odpoledne projezdili ve Stromovce a v Letenských sadech. Víkend, který jsme strávili na chalupě, nám dost zkomplikovala po většinu doby netekoucí voda. Trochu jsme tam oslavili i moje půlkulaté narozeniny a skoro jsem nefotila.
Bohušova rozhledna - Planá u Mar. Lázní z rohledny - kostel - dortík v JK Cafe
V Letenských sadech - Líza přesnídávku, já aperol - grilujeme - kytka k narozeninám
Manžel odjel na chalupu kvůli nějakému zařizování, takže jsem doma zůstala slaměná. Využila jsem to hlavně k likvidaci hromady prádla špinavého prádla a nějakých dalších restů. V rámci pracovní akce jsem se dostala i na střechu úřadu, odkud jsou zajímavé pohledy. Ve středu jsem se byla podívat na Lízu - se synem jsme kočárkovali v Letenských sadech, kde se to vedro, co ve středu bylo, dalo vydržet. Když Líza večer usnula, tak jsme si se snachou ještě vyrazily na margaritu (hlídal syn). Víkend jsme byli už klasicky na chalupě - manžel sekal trávu, já jsem plela (a taky četla, protože bylo horko). Plány na úklid mi zhatila opět v sobotu netekoucí voda. Ale udělala jsem letošní první tvarohové nočky s jahodovou omáčkou.
Capresse - Líza je táákhle veliká - margarita - nachos
Rodonendron na dvoře - nočky s jahodami a šlehačkou - snídaně venku - máma zkouší řídit
V pondělí jsem udělala jeden zásadní krok v práci, víc o něm asi napíšu, dojde na skutečnou realizaci. Jinak bylo vlastně celý týden vedro, takže jsem byla ráda, že mám povolenou práci z domova a nemusím být všechny dny ve své hodně vyhřáté kanceláři pod střechou. Ve středu jsem si byla znovu u mladých, tentokrát jsem hlídala u nich doma. Se snachou jsme si pak zopákly příjemné posezení se skleničkou prosecca a nějakým zobáním. Ve čtvrtek po práci jsem si udělala "pochůzkový" podvečer - velký nákup v DMku (ale převážně domácí drogérie, i když i nějaká kosmetika ve vozíku skončila) a vyzvednutí balíčků ze Zásilkovny. Víkend byl opět chalupářský a tentokrát konečně ve znamení úklidu, protože tekla voda. V neděli bylo takové vedro, že jsme ještě po návratu z chalupy vyrazili na pivo - na hospodské zahrádce bylo rozhodně líp než v paneláku, kde se dva dny nevětralo. Poslední červnový den jsem strávila v práci a pak jsem vyrazila do Rossmanna využít narozeninový kupon (padl hlavně na domácí drogerii).
Líza usnula v divné pozici :) - rožky s marmeládou od mámy - růže na zahrádce - "naše" jiřičky
Ve skříni na veradně máme hnízdo i s ptáčky - vedro - pivo - dobroty z Mixitu
Pokud jde o červenec, tak mám v plánu si vzít týden dovolené a stejně jako víkendy ho strávit na chalupě. Měla by tam se mnou být i snacha s Lízou (a samozřejmě máma, které jsme komplikovaně sehnali "prázdninovou dialýzu" v pelhřimovské a jihlavské nemocnici). Byla bych ráda, kdyby tenhle plán vyšel. A taky bych byla ráda, kdyby se teploty přidržely tak těch 25°C, já už na ty tropické přes 30°C fakt nejsem a zejména v Praze jsou takové dny pro mne utrpením.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji, že jste si našli čas k přečtení mého článku a třeba i k napsání komentáře. Každý mne potěší (a na každý se snažím odpovídat). Pokud vás můj blog zaujal, budu ráda, když si ho přidáte mezi sledované (na stráce úplně dole)