pondělí 5. května 2025

Rossella Roberta Recchia - Vždycky zbývá naděje

 Dnešní článek bude zase pro změnu o knize . A to znovu o knize, kterou jsem přečetla díky spolupráci s nakladatelským domem Grada. Tentokrát to ale nebude detektivka jako v několika předchozích článcích, ale klasický román odehrávající se  ve druhé polovině minulého století.



Příběh začíná pozvolna v padesátých letech, kdy se setkáme nejprve s Marisou a poté i s jejím budoucím manželem a sledujeme vývoj jejich vztahu, který se neobešel bez překážek. V dalších kapitolách se přesuneme do let osmdesátých a do italského prázdninového letoviska, kde Marisa i jejích sestra Emma tráví se svými rodinami léto. A právě tam se odehraje  tragédie, která valnou část rodiny poznamená. Marisiina dcera  Betta je nalezena mtrvá na pláži a vyšetřování ukáže, že byla  brutálně znásilněna, ovšem k nalezení pachatelů nevede. Událost zásadně poznamená Bettiny rodiče - matka Marisa zavalená smutkem v podstatě nevychází z domu je jen se utápí v depresích, zatímco její manžel Stelvio před smutkem i depresemi své manželky hledá útěchu na dně lahve. Ale je tu ještě někdo koho události zasáhla děsivě krutým způsobem - Bettina setřenice Miriam totiž byla v noci na pláži s Bettou a i ona byla znásilněna. Jenže to nikdo netuší, a tak Miriam sama čelí pocitům viny, že zrovna ona přežila i hrůzným vzpomínkám na celou událost. Je psychicky zcela na dně, navíc trpí nespavostí a tak není divu, že si vybuduje závislost na lécích. A právě ta jí přivede do cesty Lea a postupně mezi nimi vzniká vztah, který není rozhodně bez komplikací a dokáže ovlivnit i další protagonisty příběhu.


Autorka píše čtivým způsobem, děj mi příjemně ubíhal. Jednotlivé postavy jsou dobře popsány i vystiženy a čtenář s nimi podle mého názoru může dobře soucítit.  Autorce se tu povedlo docela pěkně namíchat čtivý  životní příběh s kapkou pátrání, s přiměřenou porcí romantiky a dávkou emocí. Je ten pes toulající se závěrem knihy mi tam neseděl a myslím, že by se bez něj příběh v pohodě obešel.  
Poselství knihy "Vždycky zbývá naděje" je optimistickým vyjádřením myšlenky, že i zlé události se časem mohou stát méně temnými. Knížka by se mohla líbit těm, kteří mají rádi pozvolna plynoucí emotivní příběhy  sledující osudy lidí v delším časovém období. 

Knihu jsem získala v rámci spolupráce s nakladatelství Grada, kde si ji můžete i koupit.

Anotace
Stelvio a Marisa mají dvě dospívající děti a i po letech manželství se stále hluboce milují. Všechno se ale změní jedné letní noci, kdy je jejich dcera Betta spolu se sestřenicí napadena na pláži a útok nepřežije. Stelviovi a Marise se zhroutí svět. A přece – pod smutkem a marností začne po nějaké době znovu klíčit semínko naděje a lásky.
Vydalo nakl. Cosmopolis v r. 2025, překlad O. Čaplyginová,  416 str.






18 komentářů:

  1. Knížku jsem zatím nezaregistroval, ale u tebe mě hned zaujala obálka a potom i recenze. Měj se hezky, Stáňo 🌸

    OdpovědětVymazat
  2. Zajímavá obálka. Díky za recenzi.
    Eva http://es-ideas.blogspot.com/

    OdpovědětVymazat
  3. Stáňo, líbí se mi obálka a i na obsah si mne celkem nalákala.
    Děkuji a přeji hezký den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Heleno, obálka vypadá opravdu zajímavě a mne zaujala i anotace, tak jsem si ji vybrala...
      Měj se pěkně

      Vymazat
  4. Děkuju za tip, Stáňo. Zní to zajímavě.

    OdpovědětVymazat
  5. Už sahám po tužce, abych si název napsala.
    Díky za tip a měj se hezky !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  6. Stáňo, veselé téma to rozhodně není, ale kniha mě zaujala, také si píšu na seznam, zdravím 😉

    OdpovědětVymazat
  7. Knížka mě zaujala.Zrovna nemám co číst,knížky jsem vrátila do knihovny,že si dám kvůli očím pauzu,jenže co dělat,když jsem ráno vzhůru před pátou a večer zase nemůžu usnout.Tak čtu.Zapsala jsem si
    Stáňo,hezké dny

    OdpovědětVymazat

Děkuji, že jste si našli čas k přečtení mého článku a třeba i k napsání komentáře. Každý mne potěší (a na každý se snažím odpovídat). Pokud vás můj blog zaujal, budu ráda, když si ho přidáte mezi sledované (na stráce úplně dole)